Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Ekonomové, jejich omyly a prezidenti

17.02.2003
Čtyři sta převážně amerických ekonomů - z toho deset nositelů Nobelovy ceny - se podepsalo pod dokument, který poměrně ostře kritizuje plán prezidenta Bushe na snižovaní daní. Nelíbí se jim například idea, že zrušení daně z dividend má vrátit Americe důvěru v kapitálové trhy. Podle nich to jen rozevře nůžky mezi bohatými a chudými. Kdo radí prezidentu Bushovi? On - i když se tak jmenuje - není žádný křovák, který si všechno vymyslel ve své texaské kovbojsko-olejářské hlavě. Radí mu špičkoví ekonomové, celý tým. Rovněž není málo ekonomů, kteří mu neradí, ale s jeho představou souhlasí. Ekonomie jako společenská věda je velmi sebevědomá a ramenatá. Její trnitá cesta k poznání je po celé minulé století dlážděna samými velkými omyly, které většinou neodnášejí jejich viníci. Byli to právě ekonomové a ekonomičtí poradci, kdo americkým prezidentům nesčetněkrát tvrdili, že jejich věda si je jista tím či oním. A prezidenti uvěřili. Ekonomové se pak po neúspěchu tvářili, že za chyby mohou hloupí politici, kteří jim nenaslouchali dost nebo jim nevěřili. Bylo to v dobách velké hospodářské krize i před ní, v dobách slávy Keynesovy v padesátých letech. V době, kdy pravičák Nixon zaváděl cenovou regulaci, kterou pro něj vymysleli ekonomové. I před pár lety, kdy by o některých ne zrovna povedených doporučeních ekonomů z Mezinárodního měnového fondu mohla vyprávět Korea, Indonésie či Brazílie. A dva slavní ekonomičtí nobelisté Robert Merton a Myron Scholes, kteří vymysleli model, jak skvěle investovat, řídili zkrachovalý fond LTCM, jehož spektakulární pád v roce 1999 hrozil způsobit krizi v americkém bankovnictví. Tím netvrdíme, že se politici nemají s ekonomy radit. Právě naopak a pro Česko to platí dvojnásob. Ekonomům by však slušelo trochu sebekritiky.

***

V USA vedou demokraté a celý levicový tisk kampaň proti deficitu, který má brzy dosáhnout tří procent tamějšího HDP. Řada demokratických kongresmanů mluví o tom, že Bushova pravicová vláda zadlužuje příští generace. Demokraté argumentují tím, že jejich prezident Clinton opouštěl úřad s vysokým přebytkem, který republikáni stačili briskně rozpustit. To jen dokazuje, že kritika rozpočtových schodků nemá nic společného s pravicovostí nebo levicovostí, jak by se zdálo podle politické rétoriky v české kotlině. V demokracii je to normální opoziční politická práce. Když vláda dělá schodky, opozice řve. Jednou však zadlužuje levice, jednou třeba pravice a pak zase naopak. Pravice je vždy pro nízké daně a malý stát, to nemá nic společného se zadlužováním nebo fiskální zodpovědností.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.