Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Irák a obnova ekonomiky

16.04.2003
Poválečná obnova Iráku, jeho ekonomiky a infrastruktury je tématem dne. Ale jak si tenhle veledůležitý úkol představit? Kde a čím se začne? Je naše česká zkušenost s pokusy a omyly transformace použitelná? Můžeme si díky ní lépe představit, o co v Iráku půjde?

Ropa není to hlavní

V jedné jediné věci mají bývalí Saddámovi otroci oproti bývalým otrokům komunismu výhodu. Nemusí se učit, co to je trh, obchod a podnikání. Arabové mají obchodování v krvi i genech. Ve všem ostatním to bude mít Irák nesrovnatelně těžší. Bohaté zásoby ropy neznamenají jednoduchou záchranu, jak se mnozí mylně domnívají. Razantní vývoz ropy bude totiž tlačit kurz budoucí irácké měny prudce nahoru a bude zhoršovat konkurenceschopnost čehokoli jiného, co se v Iráku pokusí vyrobit. Představa, že za dolary z ropy se opraví silnice, vodovody a elektrárny a pak už to půjde samo, je naivní. Sama obnova těžby ropy nebude snadná záležitost. Začne například nejdříve těžit stát, nebo se dá rovnou prostor zahraničním investorům? Na Západě sice žije dostatek vzdělaných Iráčanů, kteří mohou doma pomoci a poradit, ale potíž je v tom, že o iráckém hospodářství se vůbec nic neví. Irák před dvaceti lety přestal komunikovat s Mezinárodním měnovým fondem i Světovou bankou. Lze předpokládat, že značná část dat a údajů o ekonomice je zničena. Je tedy třeba nějaká data získat, protože bez nich pracovat nejde. V Iráku částečně funguje jako oběživo dolar, bude však nutné vytvořit novou měnu a měnovou autoritu, tedy centrální banku. Po určitou dobu - pravděpodobně to bude řadu měsíců - bude muset fungovat přídělový systém a rozdělování humanitární pomoci.

Nejsou data ani evidence

Je pravděpodobné, že v Iráku se nezachoval nebo byl poškozen systém evidence obyvatel. Stát teprve bude muset vytvořit infrastrukturu i pro nejprimitivnější sociální síť: důchody a elementární sociální pomoc rodinám. Podobnou infrastrukturu český komunista nezničil. Další rébus je nám už známější: například transformace vlastnictví. Bude jistě konfiskován majetek bývalého režimu. Ale co majetek jednotlivců? Ani tady neexistuje žádná infrastruktura, nic jako katastr nemovitostí či něco podobného. Nový stát musí být budován tak, aby byly vytvořeny základy sociálního kapitálu a společenské důvěry, bez které nic nejde. S tím souvisí otázky, které dobře známe. Kdo teď bude smět dělat soudce? Kdo policistu? Existují archivy soudů? Kolik bude propuštěno vězňů? Kde za totality začíná a končí statut politického a kriminálního vězně? Poválečnému rozvoji Japonska a Německa nesmírně prospělo, že těmto zemím spojenci darovali, resp. nadiktovali ústavu, tedy rozdělení mocí, které je důležitější než sama míra demokracie. Bude něco takového v případě Iráku možné? Může vzniknout v Iráku federalismus nebo například cosi jako Senát pro tradiční kmenové vůdce? Jednoduché to všechno jistě nebude. Ale říkal snad někdo, že to bude jednoduché?
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.