Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Jak koupit hlasy voličů? Zaměstnat je

01.09.2003
Podle statistického úřadu přibylo v této zemi za jediný rok celých 30 tisíc státních zaměstnanců. Nejhorší je, že nikdo neví, kde se vzali a proč jich přibývá tolik. Ministři se tváří, že s tím nemají vůbec nic společného. Mohou si to dovolit říkat patrně také proto, že na ně nikdo netlačí, aby věc vysvětlili (mimochodem je to ukázkové téma pro přísnou interpelaci premiéra v parlamentu). Část celého jevu lze asi vysvětlit tím, že statistický úřad neustále mění způsoby výpočtu toho, kdo je za státního zaměstnance považován a kdo už ne. Dnes mezi ně třeba patří hasiči, nedávno tomu tak ještě nebylo. Na změnu statistiky však všechno svádět nelze. Počty úředníků paradoxně rostou zrovna v době, kdy vláda tvrdí, že musí šetřit, a oznámila stop stav na příjímání nových lidí do státní správy. To je snad musí najímat, protože příští rok bude stop stav? Na druhou stranu tento vývoj vůbec paradoxní není. Tato vláda prostě neprokazuje leadership, ani ekonomický, ani žádný jiný, a trpí silným resortismem. Ministry nic netmelí a mají málo jiných zájmů než urvat co nejvíc pro svůj resort. Nejtrapnější je, že se nárůst zaměstnanců svádí na vznik krajů. Územně správní reforma měla přece ušetřit, ne zvýšit náklady. Pro ČSSD to však může být i docela výhodné. Většina státních zaměstnanců totiž volí ČSSD. Patrně to bude platit i pro ty, kterým teď Špidlova vláda vytvořila pracovní místa. Když jedno místo znásobíme zhruba třemi (rodinní příslušníci), už se to možná docela vyplatí. Kritici demokracie evropsko-amerického typu, jako je otec singapurského modelu Lee Kuan Yew, argumentují mimo jiné tím, že demokracie posiluje korupci. Lee poukazuje na to, že na Filipínách či v Thajsku si politici (jsou to často majitelé pozemků, plantážníci či velkostatkáři) hlasy voličů normálně, tradičně a bez skrupulí kupují. A často si kupují hlasy svých vlastních "nevolníků" či nádeníků. Neděje se v našich místních poměrech vlastně něco podobného v poněkud kultivovanějším hávu?

***

Luboš Palata, zástupce šéfredaktora deníku Pravda a komentátor středoevropského dění v LN, ve svém nedávném článku ostře napadl systém rovné daně, jak je zaváděna na Slovensku. Palata napsal, že rovná daň je import z Východu a finančně poškodí střední třídu, protože je výhodná pouze pro chudé a bohaté. Palata má sice vhled do situace, protože na Slovensku žije, ale na jednoduchý odpis rovné daně to nestačí. To, že rovná daň byla nedávno zavedena v Rusku, tuto myšlenku neznehodnocuje. Rovná daň byla vymyšlena na amerických univerzitách a v Rusku se po jejím zavedení výrazně zlepšil výběr daní. S tou střední třídou to také není tak jednoduché. Systém přece nefunguje staticky. Vysoká progresivita daní a příliš složité systémy odpočtů a pásem vedou, jak známo, k tomu, že opravdu bohatí lidé neplatí daně vůbec.

***

Odbory mluví o změkčení reformy. Je reálná nějaká "měkčí", tedy sociálně průchodnější reforma? Příští vládní koalice může být pravicovější, takže i reforma bude logicky méně sociálně ohleduplná. Nebo může mít nová vláda aktivní či pasivní podporu komunistů. Jenže ani taková vláda reformu "nezměkčí". Nové politické předjednávání reformy bude znamenat ztrátu času. Dnes již víme, že politické tahanice o reformu trvají zhruba rok. Zpoždění však znamená, že se zmešká možnost rozložit náklady reformy v čase. Takže i reforma s komunistickou pomocí bude zákonitě tvrdší. Navíc jsou tu mezinárodně právní závazky vyplývající z našeho vstupu do EU, tedy povinnost plnit maastrichtská kritéria. Nemáme přece možnost do eurozóny nevstoupit. Nepodceňujme reálné nebezpečí, že politickou nestabilitu zaznamenají finanční trhy a že dojde k otřesům koruny, či dokonce měnové krizi. A reformu nám pak nadiktují věřitelé z Londýna. Ti už se vůbec nebudou našich odborů ptát na to, jak mají škrty vypadat.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.