Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Jaká politika, taková diplomacie

12.12.2002
Výsledky vyjednávání podmínek vstupu do EU jsou dosti bídné. Bylo by pochopitelné, že budeme ze společného rozpočtu dostávat méně než chudší kandidáti. Ale i bohatší Slovinsko si dokázalo vyjednat víc. Jak je to možné? Můžeme si za to sami. Česká politika nikdy neposkytla diplomacii základ k vyjednávání a neurčila priority. Je to jako s prezidentskou volbou. Schopnost demokratické politiky řešit problémy je přímo úměrná kvalitě veřejné diskuse. Tak například bída prezidentských kandidátů souvisí s tím, že si společnost "neodpracovala" diskusi na téma, co vlastně od hlavy státu chce a čeká. Totéž platí pro vyjednávání o vstupu do unie. Ani jedna politická strana neměla před volbami v programu nic o tom, jaké mají být priority vyjednávání. Nebylo to tak ani ve volbách v roce 1998, ani ve volbách letošních. Nic o tom nenajdeme ani v žádném programu vlády. Strany občas řečnily o národních zájmech, ale v oblasti vyjednávání s EU nedokázaly takový zájem stanovit. Politici se vůbec nenamáhali. Většinou se tvářili, že vyjednávání je jakási expertní záležitost. Vyjednával nadstranický diplomat Pavel Telička. Jeho úspěšnost však vůbec nelze měřit. Jak poznáme, zda byl tvrdý, důsledný či lišácký, když jsme nikdo nevěděli, v které oblasti měl být tvrdý a kde směl ustoupit? Občasná česká neústupnost se jeví jako výsledek zcela náhodného procesu. Tak před rokem si naši politici například vymysleli, že si u nás nebudou cizinci kupovat půdu. Vymohli jsme jakousi nesmyslnou výjimku, kterou si třeba česká společnost vůbec nepřála. Vůbec se u nás nediskutovalo o tom, proč jsme si vymýšleli neústupnost právě v této oblasti, a ne v nějaké úplně jiné vyjednávací kapitole. Nic o tom nevíme. Ať je třeba v Polsku u vlády kdokoliv, ministra zahraničí dělá vždy ve světě zkušený a uznávaný diplomat, který perfektně umí svou práci. V základních směrech zahraniční politiky mu opozice nikdy nehází klacky pod nohy. Jak tomu bylo u nás? Jan Kavan se věnoval hlavně svým zájmům a pletichám (to je možná eufemismus). O stavu kádrů v Černínském paláci si vůbec nedělejme iluze. Cyril Svoboda zkušený diplomat prostě není, ještě pár dní po volbách nikdo netušil, že tenhle pán zrovna míří na post nejvyššího diplomata. Na téma konkrétních priorit české diplomacie ve vztahu k EU Cyril Svoboda před volbami nikdy veřejně nepromluvil ani nepublikoval jediný článek. Opozice klacky pod nohy hází, neumíme vystupovat navenek jednotně. ODS tvrdí, že by vyjednávala lépe (nikdy neřekne předem kde a jak), a tváří se, jako by nás chtěla EU pohltit. Na Klausovu profesorskou nafrněnost (a kázání o socialismu) jsou v EU dávno všichni alergičtí. Zatímco Maďaři, Slovinci a Poláci umějí perfektně, profesionálně a nepřetržitě lobbovat, Češi to nedělají vůbec. Zahraniční Poláci a Maďaři si pomáhají s domácími, Češi své emigranty nemají v lásce (a naopak). Výsledky jednání jsou zkrátka důsledkem naší celkové neschopnosti a společenské nezralosti. Naštěstí nechceme do unie proto, že ta je nějakým přerozdělovacím strojem na peníze. Ale to je jiná kapitola.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.