Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Kdo s kým a o kom

29.06.2002
Česká politika se scvrkává na umění přidat se včas na správnou stranu

Vminulém čísle týdeníku Respekt, v rozhovoru s mentorem české žurnalistiky Karlem Hvížďalou, říká francouzský politolog Jacques Rupnik, že „podstata politiky není kdo s kým a o kom“, jak se podle něho mylně domnívají mnozí čeští novináři. Asi má pravdu. Jenomže potíž je v tom, že naprostá většina českých politiků uvažuje pouze v těchto dimenzích. Umění politiky pro ně spočívá ve schopnosti přidat se ve správnou chvíli na správnou stranu: tak se podle nich politika dělá.

Pokleslý realismus

V české politice se mnoho ideálů nevyskytuje: chodí se při zemi a někdy spíše kanálem. Heslem dne je realismus, pravda, značně pokleslý. Právě v těchto dnech probíhají jednání o nové vládě (o jejím programu a obsazení) a novináři jsou povinni o tom informovat: téma „kdo s kým a o kom“ je prostě a jednoduše téma dne. Vladimír Špidla tvrdí, že o konkrétních osobách se ještě nejedná, a lze mu naprosto důvěřovat v tom, že se o nich zatím mezi ČSSD a Koalicí oficiálně nejedná, a hlavně o nich nejedná on sám. O postech se však jedná uvnitř stran i uvnitř Koalice. O křeslech se vyjednává i mezi stranami, tedy neoficiálně: především pak tehdy, když u toho sám Špidla není. Koalice sama se bude snažit protlačit poměr ministrů 2 (ČSSD) : 1 (Koalice). Již nyní platí dohoda, že lidovci i unie musí mít stejný počet křesel ve vládě. Je možná varianta 8(ČSSD):4(Koalice), Koalice sama bude preferovat variantu 12:6. Varianta 10:6 bude těžko přijatelná pro ČSSD a s možností 10:4 se zase pochopitelně nesmíří Koalice.

Pilip? Mládek? Sobotka?

ČSSD byla údajně opravdu ochotna poskytnout Ivanu Pilipovi post ministra financí. Důvod byl ten, že politické osudy ministrů financí z ČSSD nejsou zrovna povzbudivé. Ministr financí ze sociální demokracie se brzy stane vnitrostranickým nepřítelem, a jeho politická kariéra je tak zpečetěna. Jenomže ČSSD nepočítala s tak špatným výsledkem Koalice a Pilipa samého. Proto zvítězil názor ponechat si toto křeslo, které asi získá Bohuslav Sobotka. V tom případě je téměř rozhodnuto, že Koalice musí mít šéfa parlamentního rozpočtového výboru, aby se síly trochu vyvážily: tím se má stát Miroslav Kalousek(!), zástupcem šéfa tohoto výboru bude Jan Mládek, bývalý náměstek ministra Mertlíka. Sám Mládek, který poprvé získal poslanecký mandát, se na post ministra financí nehrne, jeho vnitrostranická pozice není dostatečně silná.

Právo a řád? Věhlas!

Otázkou je, proč se Cyril Svoboda tolik tlačí na post ministra zahraničí, ale má ho skoro jistý. Jaký má tento resort vztah k tradičnímu lidoveckému voliči, je přitom nejasné. V časech horkého vyjednávání o vstupu do EU bude muset navíc ministr zahraničí trávit většinu času na cestách. Přitom má mít vláda většinu jednoho hlasu! Již teď se mluví o nutnosti tzv. párování, takže se uvažuje třeba o tom, že vstřícný by někdy mohl být takový Jan Zahradil, třeba výměnou za post místopředsedy sněmovny. Proč nechce právník Svoboda raději resort spravedlnosti, který by měl šanci získat? „Právo a řád“ by přece mohlo být lidovecké téma a situace v tomto resortu se přece jen bude postupně zlepšovat. Svobodu diplomacie přitahuje, rád cestuje a žádné jiné ministerstvo prostě nechce. Již teď víme, že se Cyril Svoboda odmítl vzdát poslaneckého mandátu (a podržet si pouze ministersko-diplomatické křeslo), který by býval mohl postoupit - komu jinému - než Ivanu Pilipovi.

Gripeny a Telecom

Kromě zahraničí se zdá jisté, že lidovci (poslanec Ambrozek) získají post ministra životního prostředí a pravděpodobně zdravotnictví (možná také kulturu nebo školství). Za unii má asi jisté „ministerstvo informatiky“ zatím pouze Vladimír Mlynář (má silnou motivaci, hodně o křeslo stojí a je ideologicky nevyhraněný - tudíž pro ČSSD přijatelný). Má však „vroubek“, protože nehlasoval pro gripeny. Otázkou také zůstává, zda by jeho případný nový resort mohl získat také telekomunikace z resortu dopravy. Záleží asi hodně na tom, zda v těchto dnech budou uskutečněny nezvratné kroky k privatizaci Českého Telecomu. Manévrovací prostor unie je však omezený: může získat patrně ještě ministerstvo dopravy (možná Kühnl) nebo místního rozvoje (možná Marvanová - „ať tam dereguluje nájemné“, řekl nám zdroj z její vlastní strany).

S programem neobtěžujte

Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes opravdu stojí o post ministra průmyslu, mimo jiné proto, že post ministra zahraničí se zdá ze strany Koalice již obsazen, a také proto, že jej jeho vlastní strana na postu ministra zahraničí nechce. Co se programu týče, je prý již nyní dohodnuto, že v něm zůstanou buď majetková přiznání, nebo registrační pokladny. Bodem sváru budou ještě zaměstnanecké penzijní fondy. Důležité je, že Vladimír Špidla není ekonom. Ale komu v této zcela zásadní programové oblasti v těchto dnech naslouchá? Bohuslavu Sobotkovi, Janu Mládkovi (jako jediný mezi ekonomy ČSSD má slušné vzdělání a akademický background). V posledních týdnech mluví prý Špidla i s Jaromírem Ungermanem (poradce ministra Rusnoka, předtím IPB).

Italská domácnost

Z několika zdrojů lze pak slyšet tento scénář: koncem příštího týdne se ČSSD i Koalice prudce pohádají o personálních otázkách příští vlády. Až tak, že média budou koncem příštího týdne v titulcích věštit konec „stojedničky“ (bude třeba přece také zahrát na strunu zásadovosti a neústupnosti) . Pak - tedy asi tak za deset dní - si obě strany padnou do náručí a dohodnou se. Tak se dělá politika.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.