Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Nástrahy a pasti příští vlády

18.06.2002
V sobotu odpoledne se zdálo, že příští koaliční vláda by mohla získat sto deset mandátů. Na malou chvíli vše nasvědčovalo tomu, že by konečně mohla vzniknout relativně silná většinová vláda, která prolomí začarovaný kruh české politiky.

Ozdravné střídání vlád

Kámen úrazu vývoje posledních dvanácti let tkví v tom, že u nás nedochází k normálnímu střídání vlád, že u nás nevznikla tradice silné vlády, která opravdu vládne, a silné nekompromisní opozice, která jí brání v rozletu. Ustavní liberální demokracie disponují dvěma zbraněmi proti odvěkému lidskému pokušení zneužívat moci. Tou první je ústavou předepsané vzájemné vyvažování na sobě nezávislých mocí ve státě. Druhou zbraní je největší vynález demokracie jako takové: vláda vládne a opozice jí tvrdě oponuje a také se ji snaží odvolat. Opozice však nemá mít žádnou jinou moc než takovou, kterou jí dávají poslanecké mandáty. Čeští voliči však této zkušenosti s demokracií a jejím sebeočistným mechanismem nikdy nenabyli. S tím souvisí i velmi nízká volební účast. Do roku 1996 byla vládní opozice slabá. Ale po volbách v témž roce zvítězila myšlenka opravdovou opozici kultivovat (nebo jinými slovy "korumpovat"). Miloš Zeman se například stal ve jménu stability předsedou parlamentu. Příběh opoziční smlouvy je dobře znám: hranice mezi vládou a opozicí se rozostřily. Tam, kde šlo o moc, peníze, dluhy z vytunelovaných bank a o veřejná média, tam si vláda a smluvní opozice rozdělily moc stejným dílem podobně jako dvě spřátelené (ale přitom stále soutěžící) rodiny někde v Kalábrii. V české politické kultuře zvítězily zákulisní dohody a prorůstání ekonomiky s politikou. Neprůhledné korupční prostředí bylo v posledních letech přihnojeno.

Nabídky ke kultivaci

Zatím se zdá, že Vladimír Špidla je pevně rozhodnut vytvořit vládu s Koalicí. Parlamentní většina nebude nakonec pouze křehká, ale vůbec nejslabší představitelná. Proto musíme asi opět počítat s tím, že přijde na řadu snaha opozici "kultivovat", tedy dát jí přičichnout k moci. Hrozí, že možnost prosvětlit politiku a dát občanům poznat, že také může existovat systém, ve kterém se pozná, "kdo je kdo", opět padá. Obavy z toho, že ODS bude snad mobilizovat proti Evropské unii, budou přinášet nejrůznější nápady, co této straně nabízet, aby se příliš neradikalizovala (třeba prezidentství pro Klause). Podobně lze počítat s tím, že nabídky - například na post místopředsedy parlamentu - dostanou i komunisté. Vladimír Špidla se všem těmto úvahám brání, ale křehká parlamentní většina budoucí možné vlády bude jeho pozici oslabovat.

Křehkých 101. Tlak bude narůstat

Otázkou zůstává, zda se vůbec onu stojedničkovou vládu podaří sestavit. Pan Špidla působí zatím ve svém odhodlání na české poměry tvrdě a neohroženě. Předseda ČSSD se také zdá být jedním z politiků, který nemá problém s integritou. Snaží se totiž opravdu prosazovat to, co slíbil. Jde však také o čas. Čím dříve se podaří sestavit vládu a předhodit ji parlamentu k hlasování o důvěře, tím lépe. S každým dnem bude totiž vůle k vytvoření této stojedničkové vlády slabší. Špidlovým vítězstvím se oslabuje pozice toho nejhoršího v sociální demokracii. Ve vládě nebudou lidé jako Grégr, Šlouf, Kavan či Fencl. Přijdou pravděpodobně mladší a slušnější jako Sobotka, Buzková či Zaorálek (pravda, jejich slušnost zatím nebyla osvědčena pokušením, které s sebou nesou vlivné posty). Mimo jiné: mluví se o tom, že ve volbách zvítězila levice, ale pokud rýsující se vláda bude efektivněji bojovat s korupcí, je to pro zdraví ekonomiky stejně důležitá zpráva jako například možnost snižovat daně. Ekonomické zájmy vrostlé do politiky v době zemanovsko-klausovského paktu se z prvního šoku osmělí. Obavy z toho, že jistí lidé budou odvoláni z konsolidační agentury, Fondu národního majetku či mediálních rad, oživí lobbistické tlaky. Mluví se také o tom, že mezi novými poslanci za sociální demokracii může mít ODS a lobbisté skrytí za opoziční smlouvou své lidi. Stačí, když jeden jediný z nich nedá nově vytvořené vládě svůj hlas. Známou firmou je v tomto směru současný ministr financí Jiří Rusnok, ale otázkou je, zda je sám. Špidlova moc nad všemi sedmdesáti poslanci ČSSD bude teprve otestována, stejně jako jejich plná disciplinovanost.

Zodpovědnost? Uraženost?

Doslova malý český zázrak se uskuteční, pokud vyjednávat s Koalicí bude vůbec možné. Zvítězí v Unii svobody opravdu odpovědnost nad uražeností a zklamáním? Bude umět Koalice vyjednávat tak, aby s ní Špidla nevyrazil dveře? Nerozpadne se sama během vyjednávání? Jisté je, že Koalice bude muset ze svých programových představ ještě slevit, přestože slevila již před volbami, když například odpískala školné, aby se Špidlovi zalíbila.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.