Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Nechtěl jsem být loutkou

09.11.2002 - JINDŘICH ŠÍDLO, JAN MACHÁČEK

Některá vyjádření Václava Klause na moji adresu mě zklamala,“ říká Evžen Tošenovský v rozhovoru, který včera poskytl MF DNES.

Nechcete kandidovat na předsedu ODS, protože nemáte podporu Václava Klause a současného vedení strany. Na co ji potřebujete? Vždyť vy chcete Klause nahradit.

To není o podpoře. Jde o to, že náš vztah a některá poslední vyjádření vnášejí do ODS nejistotu. Obava, že celá věc může vyústit k dělení strany, je pro mne dost vážná a vidím ji jako reálnou. Blížící se kongres strany proto vidím jako nebezpečí pro ODS, a takového procesu se nechci účastnit.

Pokud sám oznámíte, že se chcete stát předsedou strany, pak prostě musíte s konfliktem počítat.

S konfliktem jsem počítal. Zlomem byla říjnová výkonná rada ODS. I od lidí, od nichž jsem předtím slyšel podporu, jsem tam slyšel něco jiného. A pak jsem slyšel čím dál častěji: Proč máte nevyjasněný vztah s Klausem, proč do toho vstupujete, proč dělíte ODS? Přerod strany do postklausovské éry je složitá věc a já ODS nechci poškodit.
Pokračování na str. A7

Pokračování ze str. A1
Stále to nechápeme: Vy jste vůbec s žádným střetem nepočítal?

Já jsem počítal s docela otevřeným střetem s Klausem nebo s lidmi, kteří budou kandidovat. Václav Klaus ale prohlásil, že jeho podporu mají jiní lidé, než jsem já. Uvědomil jsem si, že to může komplikovat další život v ODS. Možná ne v rámci volby rovnou na kongresu, s velkou pravděpodobností bych byl zvolen, ale následný život v ODS by byl hodně složitý.

Víte, je zvláštní, že jste se chtěl stát předsedou ODS, ale nijak viditelně jste se nesnažil získat podporu „zezdola“. Pak byste se nemusel postojem dnešního vedení strany tolik zabývat.

Nechtěl jsem řešit vnitrostranické věci během komunální a senátní kampaně. Ale už během kampaně jsem získal pocit, že napětí je příliš veliké. Uvědomte si, že ODS deset let žije nějakým způsobem. Já jsem čekal, že se strana v diskusi o tom, kdo má být jejím předsedou, posílí. Ale Václav Klaus řekl: „Představoval bych si typově někoho jiného.“ Nechtěl jsem být tím, kdo bude ODS rozkládat na příznivce, či odpůrce Václava Klause.

Jak jste si to celé vlastně představoval? Jak se podle vás může v klidu vyměnit předseda strany, která za celých jedenáct let měla jediného předsedu?

Myslel jsem si, že všichni budou akceptovat, že na kongresu získá největší podporu ten, kdo předloží jasnou vizi dalšího směřování ODS. Ale začaly se objevovat skupiny, které se s tím trošku chtěly svést. Třeba mnozí místopředsedové.

Proč musí ODS působit navenek tak jednotně?

Já jsem neřekl navenek jednotně.

Ale vyplývá to z vašich slov. Že si nemůžete dovolit normální vnitrostranickou diskusi, protože se obáváte, že si lidé řeknou: Podívejte, oni se hádají.

Ne, ne. Já myslím, že to v ODS zdaleka neplatí. Já si naopak myslím, že život v ODS musí dostat nový impulz, komunální politika musí ovlivňovat politiku celostátní a ne, že máme jednu naši marš linii, kterou držíme.

Tak proč by ODS střet, kterého se bojíte, neměla unést?

V ODS je zvyk, že vrcholovým orgánem je poslanecký klub a že předseda je úplně na vrcholu a řídí vše, je symbolem strany. Když jsem se začal bavit s jednotlivými členy poslaneckého klubu, uvědomil jsem si, že nejsou schopni ani jiným způsobem žít.

Už se mi dokonce hlásili místopředsedové

Jinými slovy: zjistil jste, že nemůžete být předsedou ODS, protože nejste poslanec?

Nevěděl jsem to, že to poslanecký klub vnímá takto silně. Bylo pro mne velké překvapení, jak nesamostatně se ti lidé chovají. Byla tu dokonce obava, že by mohlo dojít k rozkolu třeba i uvnitř klubu, kde si někteří nedovedou představit, že Václav Klaus nebude tvůrcem politiky ODS. To pro mě bylo skutečným překvapením. A mluvím i o lidech, kteří mě předtím ubezpečovali o své podpoře, ale najednou změnili názor.

Kteří lidé to byli? Když jste oznámil kandidaturu, podporu vám vyslovovali například místopředsedové Beneš či Langer...

Nechci ty lidi jmenovat, protože bych je asi vystavil těžké debatě...

Líčíte to tak, že jste přišel jako člověk zvenku, který v Praze narazil na způsob, jakým se strana utvářela už jedenáct let. Souhlasíte?

Určitě.

Znovu: A to jste nečekal?

To jsem čekal. Víte, něco jiného je sedět ve výkonné radě, něco jiného je vstoupit přímo do té hry a zjistit, že v ní existují i určité neformální vztahy...

Co tím myslíte?

Jsou to ustálené rituály. V rozhovorech jsem třeba říkal, že bych Ostravu nechtěl opustit. Ale strana to nechce přijmout. Jsou přesvědčeni, že předseda musí být k dispozici 24 hodin v kuse. Ale to nikdy nebyl ani Václav Klaus. Jsou to však nějak nepřekonatelné věci, které plodí dotazy typu: Jak to chcete řídit z Ostravy? Já si naopak myslím, že to je nejen možné, ale dokonce výhodné. Předseda není stále v kotli, který ho také nějakým způsobem formuje a zplácává.

Naopak se říkalo, že pro mnoho významných členů klubu by váš pobyt v Ostravě byl výhodný. Že prostě nebudete překážet zaběhlým výměnným obchodům ve sněmovně...

Pro mnohé to opravdu mohla být příjemná představa: předsedu trošku využijeme, možná bude dobře, když bude z Ostravy a nebude překážet. Možná by se někomu hodilo mít loutku a hýbat s ní zezadu.

To jsou věci, o nichž jste měl asi mluvit dříve.

Důvodem byly volby. Myslím, že ta diskuse by měla nastat nyní. Víte, v ODS až dosud byla postavena na stěžejním předsedovi, který udává hlavní tón a zbytek se trochu veze. Setkával jsem se se spoustou lidí a oni docela dramaticky říkali: My žádnou změnu nechceme. Zjišťuji, že to je skutečně zásadní problém ODS. Měl jsem v určité fázi pocit, že jsem úplně sám. Že jsem jenom ten vyvolený, mediálně vyrobený, a ti lidé, od kterých jsem čekal, že tu změnu budou chtít, nakonec řekli, že ji odmítají. A přitom už za mnou mnozí chodili a říkali: My ti rádi budeme dělat místopředsedu...

Vám už se sami nabízeli místopředsedové?

Někteří se tak tvářili.

A kdo to byl?

Určitě nečekáte, že vám to řeknu.

Není váš včerejší ústup jen taktický tah? Nečekáte, že se teď z ODS ozvou mohutné hlasy: Nenechávej nás v tom...

Ne, to v žádném případě ne. Nebudu kandidovat na místopředsedu ODS ani do výkonné rady. Zvažoval jsem, zda své rozhodnutí oznámit teď, nebo počkat až na kongres a říct: Takový je můj názor, a proto nekandiduji. To by ale bylo nefér. To není žádná hra. Myslím, že se ještě objeví lidé, kteří budou na rozdíl ode mne ODS spojovat a ještě budou mít podporu Václava Klause.

Klaus mě znal dobře

Zklamalo vás, že se Klaus tak jednoznačně postavil proti tomu, abyste se vy stal jeho nástupcem?

Tomu jsem docela rozuměl. Spíše mě zklamaly následné rozhovory s Václavem Klausem, ve kterých říkal, že ani neví, co si vlastně myslím. Za posledních deset let mě mohl poznat i v těch nejtěžších chvílích, například na konci roku 1997, kdy se dělila ODS.

Změnil se v poslední době váš vztah s Václavem Klausem nebo váš náhled na něj?

Můj vztah s Václavem Klausem se nezměnil.

Řekl jste také, že v ODS sílí pocit, že je to teď, po senátorských a komunálních volbách, vlastně strana na vzestupu. Nebyly dobré výsledky dány i tím, že se voliči nadchli pro ODS bez Klause a s novými tvářemi? Třeba s vámi?

Myslím, že těch vlivů tam byla řada. Díval jsem se na výsledky a tam, kde ODS měla starostu, jsou výsledky výrazně lepší. Nedá se to říct tak jednoduše. Možná, že i někteří velcí příznivci Václava Klause mohli být zklamáni, že už nebude předsedou ODS, a chtěli mu vzkázat, ať ještě neodchází. Ale určitě to, že se něco v ODS děje, že strana opravdu má tváří víc, to určitě vliv mělo.

Vy jste v tuto chvíli otevřel Václavu Klausovi šanci k velkému návratu do čela ODS, který nikdy sám nevyloučil.

Já myslím, že to tak není.

Ale ano. Byl jste jediný kandidát. Teď Václav Klaus může říci: ODS nesmí ztratit tvář, raději zůstanu.

Je tam přece Vlastimil Tlustý. Honza Zahradil si ponechal také určitý čas na rozmyšlení... Podobně mluví i někteří další.

Ano, Pavel Bém taky uvažuje, ale vy jste byl jediný, kdo to řekl přímo. Zvláště když prezidentské šance Václava Klause klesají, může ještě zvolit jistotu v čele ODS.

Já si myslím, že to tak není. Pro ODS teď bude určitě složitější najít tu správnou tvář, protože se o mně hodně mluvilo, možná víc, než jsem do toho sám vnesl. Ale možná jsem dokonce ODS trochu pomohl: možná si uvědomí, že si nevolí předsedu jenom na zkoušku. Že předseda je člověk, se kterým se pracuje, kterému se pomáhá, a ne že se poslanecký klub na něj dívá nějak jinak, skrz prsty.

Jenže předsedu si ODS má zvolit už za měsíc. Kdo by to tedy podle vás měl být?

V tuto chvíli nevím, kdo vlastně bude kandidovat. Takže si ani teď netroufám tipovat favorita na předsedu. Osobně si však myslím, že by ODS na prosincovém kongresu ještě svého předsedu volit neměla. Tak aby byla i doba pro další lidi, kteří se o křeslo předsedy přihlásí. O to křeslo se musíte přihlásit, to není možné někomu vnutit.

Co když bude Václav Klaus v lednu zvolen prezidentem? Kdo pak bude řídit ODS?

Já si nemyslím, že to je odvislé od Václava Klause. ODS bude generovat nové vedení včetně předsedy. Pro mne předseda není samostatná figurka. Pro mne je součástí vedení, a tak to musí být, nebo se to spíše musí změnit.

Možná úplně nerozumíme slovníku politiků. Řekněte nám, prosím, jak se „generuje“ předseda? Co se to s ním dělá?

To, že jsem se objevil já, trvalo nějakou dobu. Objevovalo se moje jméno, lidé si na to zvykají. Myslím, že se někteří lidé mohou podobně objevit teď po komunálních volbách nebo mezi hejtmany...

Říká se, že se parlamentní politici úspěchu hejtmanů tak trochu zalekli.

To, že se objevila určitá obava, silní hejtmani versus silný poslanecký klub, to je pravda. A je to úplně normální. Ale já nesouhlasil s tím, že se hejtmani dají dohromady a budou v ODS dělat svou vlastní politiku. Ono to ani nejde, protože hejtmani žijí svůj život, jiný, než je ten v Poslanecké sněmovně.

Jakou pravděpodobnost má podle vás varianta, že Václav Klaus zůstane předsedou?

Jsem skoro na sto procent přesvědčen, že to tak nebude. Je to velmi nepravděpodobné. To by jen stupňovalo napětí těch skupin, které si myslí, že k výměně předsedy dojít má.

Je pro ODS důležité, aby nový předseda měl jednoznačnou podporu Václava Klause?

Nemyslím, že jednoznačnou. Ale neměl by mít tak silnou nepodporu, jako to bylo v mém případě.

Měla by se tedy ODS inspirovat v sociální demokracii, kde si má svého korunního prince vybrat stávající předseda?

My jsme trochu v jiné situaci než sociální demokracie. Myslím, že bude velice dobře, když nebude mít tak negativní visačku jako já.

Nemálo lidí uvnitř ODS říká, že přízeň Václava Klause nakonec vynese do čela ODS Vlastimila Tlustého. On sám poukazuje na svůj handicap, komunistickou minulost. Je to pro ODS nepřijatelné?

Já přesně nevím, jaká ta minulost byla, říkalo se, že rok, nebo ještě delší doba. Ten problém je možná ještě zvýšený tím, jak se zvyšuje vliv KSČM. Ale Vlastimil Tlustý je se svými velkými schopnostmi jeden z výrazných kandidátů. Jestli se po všech peripetiích do toho opravdu pustí, to záleží na něm. Já myslím, že se vedle lidí, o nichž se mluví, budou objevovat ještě další jména.

Nebudu jako Kasl

V rozhovoru pro Právo jste v říjnu řekl: „Kdybych výzvy k převzetí vlastní odpovědnosti odmítal, zřejmě by to oslabilo i mé vlastní postavení. V této chvíli mám pocit, že abych ubránil všechno, co jsem po léta budoval, tak do toho prostě musím jít.“ Už tedy nebráníte, co jste budoval?

Já si uvědomuji, že tento krok může mnoho věcí zkomplikovat, mohu dostávat nějaké visačky. Byl jsem si samozřejmě vědom toho, že když oznámím, že odstupuji, tak to samozřejmě sníží moji politickou sílu. Na druhé straně jsem opravdu za minulý měsíc poznal: kdybych dál pokračoval v této nastoupené cestě, mohl bych výhledově ublížit ODS, oslabit ji jako předseda. A je pro mě určitě důležitější, aby ODS byla silnou stranou.

Jaká je vaše další budoucnost v ODS? Chcete se dál jen soustředit na komunální či regionální politiku, kde jste byl až doposud úspěšný, a do vyšších pater se plést nehodláte?

V této chvíli by to asi nebylo dobré.

A neuděláte třeba to, co Jan Kasl, že za sebou zítra bouchnete dveřmi a řeknete: Odcházím z ODS?

To v žádném případě ne.

Vaše odstoupení je tak náhlé, že mnoho lidí napadne: nenašli na něj něco? Mluví se o tom, že vám mnozí spolustraníci připomínali vaše předsednictví v dozorčí radě Union banky, která teď po letech neprůhledného hospodaření žádá o pomoc stát.

Ne, nic takového v tom nehraje roli. Já jsem navíc nebyl v dozorčí radě Union banky, ale Union Group, a odešel jsem odtamtud sám. Rozhodl jsem se, že to nemá dál smysl, nedalo se to časově zvládat a nebyl jsem schopen řešit určité věci. Ta banka byla stabilizovaná, všechno to bylo po dohodě s Českou národní bankou.

Můžete tedy naprosto vyloučit, že by vám kdokoli v posledních dnech připomínal něco z vaší minulosti?

Jistě, nic takového. Ale spekulace budou vždycky, to je pochopitelné. S tím jsem počítal, když jsem řekl, že budu kandidovat.


EVŽEN TOŠENOVSKÝ (46 let). Je už dva roky moravskoslezským hejtmanem. V letech 1994-2000 byl primátorem Ostravy. V létě oznámil kandidaturu na šéfa ODS. Včera ji odvolal.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.