Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

ODS už dnes neprospívá

13.12.2002

Klausova strana: motor, či brzda reforem?

ODS Václava Klause byla pozitivní reformní silou ze začátku 90. let. Dala impulz ke vzniku normálních politických stran a dokázala chvíli držet reformní tempo. Snižovala míru přerozdělování (tedy reformovala komunistický systém daní), stála za některými liberalizačními kroky. V reformě tehdy nešlo jen o privatizaci, která se právě této straně stala do značné míry osudnou. ODS začala velmi brzy, ale postupně stále více trpět Klausovým silným, sebezahleděným egem a také prostupností vůči vlivu zájmových skupin. Dnes se hodně zapomíná, že již od roku 1993 se Václav Klaus postupně stával brzdou reforem. On osobně vždy tvrdě brzdil deregulaci nájemného, bránil se privatizaci bank do rukou strategických vlastníků, tlačil na to, aby polostátní banky financovaly privatizaci. Klaus se také tvrdě bránil včasnému zavedení plné konvertibility koruny, kterou prosazovala centrální banka. Ješitný profesor osobně hájil zemi před zahraničním kapitálem a investory, a hlavně před zahraničními poradci. Svůj "reformní" potenciál si Klaus začal vybíjet prázdným a zavilým štěkáním na profesní komory, centrální banku, občanskou společnost a prezidenta. Pod vlivem zájmových skupin, které stranu financovaly (a to i oficiálně), se ODS tvrdě bránila zavedení normální regulace kapitálového trhu, jaká existuje všude na světě: tunelování podniků, vykradené investiční fondy, nedůvěra investorů. Komisi pro cenné papíry jsme například kvůli odporu Klause měli o pět let později, než bylo potřeba. Ještě v roce 1996 - kdy většina menších bank skončila vykradena - nabádal Ivan Kočárník bankovní dohled k větší benevolentnosti. ODS pod Václavem Klausem si nikdy nebyla schopna přiznat jedinou chybu, její představitelé měli vždy stejný názor na cokoli. Takže nevadilo ani černé konto, ani falešní sponzoři. Když prošlo tohle, stala se pak opoziční smlouva vyústěním: hraní si na opozici, podpora levicové vlády, schvalování deficitů, pravicovost pouze na papíře. Lež se dostala přímo na piedestal. Navázalo se na husákovskou normalizaci: normou chování je, že se něco jiného říká a něco jiného dělá. Televizní krize pak ještě ukázala lačnost ODS po kontrole médií. Kontrolu ekonomické moci a privatizace ODS nepustila z rukou ani v období podpory Zemanova kabinetu. Nepovedenou privatizaci ČEZ připravovala spolu s vládou a za privatizaci spořitelny dostal Miroslav Macek deset milionů. Vypadalo to spíš jako politický racketeering.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.