Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Překládat, překládat...

03.07.2003
Bylo by jistě možné vyrobit pětistrunné housle, případně trochu protáhnout korpus nástroje a všelijak pozměnit geometrické tvary. Mírně zploštit, poněkud zašpičatit. Například. Takové "pětistrunky" by jistě hrály, možná i docela pěkně. Jenomže proč je vymýšlet z jiných než čistě výtvarných (tedy hudebně bezcenných) důvodů? Klasické čtyřstrunné housle jsou přece nástroj staletími kultivovaný, prozkoušený, přivedený k zvukové dokonalosti. Vypadají krásně. Jsou nevylepšitelné. Naštěstí... Fantazie, imaginace a kreativita jsou báječná a důležitá věc. Bez představivosti a tvořivosti by byl život neradostná, šedivá a tupá povinnost. Čím více tvořivosti a nápadů tím lépe pro všechny i pro každého. Pro oblast politiky, a hlavně legislativní tvorby to však neplatí. Zde tvořivost i nápady vysloveně škodí. Je to jako s těmi houslemi. Nejlépe je nic nevymýšlet a hýčkat si klasické housle, které krásně hrají. Pro zemi, která prožila více než půl století v totalitě, to platí dvojnásob. Naše elity totiž nejsou dostatečně vzdělané a zkušené. Všem by nám bylo dávno prospělo, kdyby naši poslanci seděli doma a nic nevymýšleli a platili si špičkové překladatele. Ještě by se ušetřilo.Vlastní legislativní tvorba českých poslanců z 90. let je zoufalá: měli jsme svůj specifický obchodní zákoník, zákon o bankách, o bankrotu a desítky dalších norem s desítkami novelizací. Byl tu experiment kuponové privatizace, snilo se o zákonu o věčně vyrovnaném rozpočtu. Místo toho, abychom převzali normy, které tradičně a s úspěchem obsluhují demokratický kapitalismus ve vyspělých zemích, tak jsme si pořád vymýšleli. Místo přeložení dánských a nizozemských zákonů (například) jsme lidově tvořili a improvizovali. Jediný disciplinační faktor, který působil na českou legislativu, byla postupná harmonizace zákonů s EU. Tato povinnost - naneštěstí pro nás - přišla pozdě. Banky přišly zu grund a vytunelovány byly stovky miliard. Korupce, podvody a defraudace rozkvetly. Chce to také pokoru. Úctu k těm, kteří mají zkušenosti. Podobně jako s houslemi: úcta k anonymním tvůrcům a řemeslníkům, kteří je po staletí dotvářeli. Jenže v Česku se pořád myslí, že politik má mít hlavně nějaký originální nápad. Bůh nás před tím ochraňuj! Poslední příklad nabízí ODS. Její lídři mají teď v opozici spoustu času studovat a sbírat zkušenosti ve světě. Místo toho se zase vymýšlí a fantazíruje. Nejprve poslanec Kocourek navrhne povinnost starat se o příbuzné, pak chce poslanec Tlustý nadělovat každému čtyři tisíce. Nemá vůbec význam to analyzovat, klíčové je pouze to, že to je nevyzkoušené a nikde na světě to neexistuje. Proč to tedy chtít? Je v tom snad něco specificky českého? Lepší Křižíkova oblouková lampa než Edisonova žárovka? Rozpočtová a daňová reforma, kterou tato země potřebuje, není vůbec nic jedinečného. Dělá a dělalo ji spousta zemí. Často se v politice žvatlá o národních zájmech. Nejvyšším národním zájmem je učit se, přebírat osvědčené a vyzkoušené modely, neexperimentovat, překládat, a hlavně vůbec nic nevymýšlet.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.