Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Prezident v. Špidlova vláda

07.01.2003
Na otázku blížící se prezidentské volby lze pohlížet z nejrůznějších úhlů. Jedním z nich je problém budoucnosti vládní koalice. Kdo ze současné nabídky kandidátů bude znamenat okamžitou smrt Špidlovy vlády? Nebo tu žádná přímá souvislost není? První důvod rozpadu vlády je zřejmý: zvolení Klause, Zemana či Bureše by možná způsobilo dobrovolný odchod některé koaliční strany z vlády. Mnozí z Unie svobody například naznačují, že zvolení Zemana za hlavu státu by k takovému kroku vedlo jednoznačně. Zeman na Hradě by byl ztělesněním vítězství jiného křídla sociální demokracie, než se kterým šla US do vlády. US i lidovci však mohou být za nového prezidenta z vlády prostě "odejiti", i když se jim třeba vůbec nebude chtít. Důvodem jsou poměrně silné prezidentské pravomoci a pravděpodobnost toho, že nový prezident je bude využívat s daleko větší razancí, než jak to činil Václav Havel. Prezident, bude-li chtít, může vládu prostě zablokovat. Podle ústavy může hlava státu chodit na každé sezení vlády. Může si kdykoli vzít slovo. Klaus i Zeman jsou podstatou své povahy lidé, kteří neustále potřebují někoho zesměšňovat a dávat najevo pocit vlastní intelektuální nadřazenosti. Prezident může jednotlivé ministry také předvolávat na Hrad ke konzultacím. Když bude chtít, tak může některým ministrům znemožnit práci. Bude ministry povolávat na Hrad právě tehdy, když budou mít na práci něco důležitého. Stejně tak může "zlobivý" či hyperaktivní prezident rozbíjet schůze parlamentu, kam také může přijít a vzít si slovo na libovolně dlouhou dobu. Můžeme pokračovat: prezident, který je ve sporu s vládou, může nekonečně dlouho blokovat třeba jmenování vládou navržených velvyslanců, a tím de facto znemožnit či ztížit výkon zahraniční politiky a způsobit mezinárodní diplomatické potíže. Hlava státu, která je ve sporu s vládou, může vyvolávat podobné obstrukce v obranné a vojenské politice. Může povyšovat a jmenovat velitele a důstojníky v rozporu s představami vlády a ministra obrany. Tady snad rozum velí pochybovat. Proč by se měl proboha někdo takhle chovat? Vždyť by se upracoval k smrti! Odpověď je jednoduchá: stačí takhle postupovat dočasně, dokud se nezbavím nepohodlných. Zeman i Klaus mají důvody k tomu, zbavit se současné vlády. Navíc mají oba určitou povahu, ze které nevystoupí. Je jasné, že každý prezident bude tlačit na takovou podobu vlády, se kterou se mu bude spolupracovat nejpohodlněji. Klaus nyní v rozhovorech říká, že by jako prezident respektoval výsledky voleb. Jako příklad uvedl, že by podepsal třeba plošné přídavky na děti. Otázka je, co mu věřit. Říkat lze před volbou leccos. Dokud tu není nový prezident, mluví většina kandidátů o kontrasignacích rozhodnutí a konzultacích s vládou. Dovede si však někdo představit třeba "prezidenta Klause", jak se s někým radí o jmenování Bankovní rady ČNB? Bývalý komunistický soudce Bureš již teď slibuje všechno všem. Říká se, že propadne-li Klaus, bude Bureš hlavním proponentem obnovení velké koalice. Jedinou nadějí Špidlovy vlády se nyní jeví Petr Pithart. Ostatní tři znamenají její jistou smrt. Rozdíl je jen v rychlosti toho konce.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.