Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Reforma: otázky a odpovědi

14.05.2003

Jsou Špidlovy škrty nutné?
Vláda se v Brně dohodla na reformě veřejných financí. Jaké jsou nejdůležitější otázky s ní spojované?

* Co se stane, když se reforma nakonec neprosadí?

Nejpozději během několika let může dojít ke krizi důvěry a nejrůznějším otřesům, převážně měnovým. Investoři nebudou ztrácet důvěru postupně, ale lavinovitě. V lepším případě by se pak krize musela řešit naléhavými a rychle ušitými balíčky pod přísným diktátem trhů a věřitelů, v horším případě by to mohlo dopadnout státním bankrotem jako v Argentině. Dojde ke zhroucení penzijního sytému. Nelze také pominout povinnost republiky plnit maastrichtská kritéria (výše státního dluhu, výše deficitu). Vězme rovněž, že jsme povinni vstoupit do eurozóny, právně nemáme možnost výběru a de facto nemůžeme vstup donekonečna a zcela libovolně oddalovat.

* Kdo může za současný stav rozpočtů?

Bývalé Klausovy vlády jsou zodpovědné za akumulaci skrytého dluhu. Náklady na sanaci bankovního sektoru se například vyšplhaly až na 500 miliard korun. Za Klause se také zbytečně zanedbala například důchodová reforma. Zemanova vláda neudělala pro reformu za čtyři roky zhola nic. Naopak: tím, jak do rozpočtu rozpouštěla mimořádné privatizační příjmy, vytvořila na straně výdajů nebezpečné návyky. Tato vláda až dosud reformy zbytečně odkládala.

* Proč vláda teď s reformou jakoby spěchá?

Reforma bolí. Žádná vláda nikde na světě nikdy neprosadila nic bolestivého v druhé polovině volebního cyklu. Legislativní změny by měly ovlivnit letos připravovaný rozpočet. Další rozpočet již bude v druhé polovině čtyřletého cyklu.

* Proč odbory protestují?

Proti důchodovým reformám protestují odboráři všude na světě. Nyní v Rakousku a ve Francii, nedávno v Itálii. Vždy bojují za momentální zájmy svých členů. Nevěřme, že protestují proto, že reforma je příliš tvrdá či přísná. Odboráři by protestovali vždycky a proti každé reformě. Dnes mobilizují spíše proto, že reforma je měkká a cíl útoku tedy snazší.

* Dají se škrty v rozpočtu provést bezbolestně?

Nikoliv, a bolet budou vždy především tradiční a potenciální voliče levice. Státní úředníci dnes volí především sociální demokracii. Slabší sociální skupiny volí nebo spíše budou volit levici. Bohatí se vždy dokážou nastraženým pastem vyhnout. Převedou zisky jinam, přeregistrují firmy do jiných zemí nebo se zadluží (mají čím ručit) a budou pořád tzv. v minusu. V ekonomii neexistuje nic jednoznačně dobrého či špatného, všechna řešení mají své náklady a výnosy a ty se liší v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu. To, co krátkodobě bolí (náklady), často dlouhodobě prospívá (výnosy), a to mnohdy i týmž jednotlivcům.

* Co z reforem je nutné a co je čirá politika?

Např. registrační pokladny a majetková přiznání jsou čistá politika. Vláda pouze předstírá, že rozloží náklady reforem na všechny sociální skupiny, tedy i na bohatší či živnostníky. Rozpočtový efekt bude přitom zanedbatelný.

* Je navržená důchodová reforma opravdová?

Jenom částečně. Vláda se tváří, že umí vymyslet perpetuum mobile. Individuální účty nepřinášejí nové zdroje do důchodového systému. Bez zavedení povinného připojištění to časem stejně nepůjde.

* Lze věřit opozici, resp. ODS?

O pravdu nejde, je to politika. Každá opozice všude na světě bude tvrdit, že umí situaci vyřešit bezbolestně, tedy např. pouze snižováním daní. Zadlužování státu není otázka levicovosti či pravicovosti. V USA dnes například brojí "zodpovědná" levice proti rozpočtově "nezodpovědné" vládnoucí pravici.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.