Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Ústavy: Evropa v. Amerika

28.05.2003
Stalo se již určitým klišé povrchně srovnávat "bezchybnou" americkou ústavu se způsobem přípravy ústavy EU. Zatímco americkou ústavu sepsala skupina osvícených gentlemanů, kteří představovali špičku tamější společenské elity, evropská ústava je podle mnohých dnešních kritiků připravována bandou sociálních inženýrů a lidem odcizených byrokratických utopistů, kteří chtějí uchvátit moc a vytvořit nekontrolovatelný superstát. Taková ODS již teď vytrubuje v boj. Žádá za rok nové referendum o evropské ústavě a chce proti nelidskému federalistickému superstátu "postavit spojenectví s Amerikou". ODS chce asi naznačit, že americká ústavní demokracie zůstane ostrovem svobody, zatímco Evropa s novou ústavou bude asi žalářem národů svázaným byrokraticko-centralistickými řetězy. Ač se to na první pohled nezdá, tak mezi okolnostmi vzniku americké a evropské ústavy je řada podobností. Evropa sice nemá k ruce učence diplomaty, autority a uznávané hrdiny jako Jamese Madisona, George Washingtona, Alexandra Hamiltona, Benjamina Franklina a Thomase Jeffersona, kteří byli ve své době považováni skoro za bohy, ale práce na ústavě se v konventu zúčastní také řada uznávaných autorit. Podobně jako dnes v Evropě, tak i v roce 1787 se po nově vzniklých Spojených státech šířila řada pozoruhodných mýtů, které musí znít v roce 2003 našemu uchu povědomě. Americký historik a publicista Richard Brookhiser například píše o tom, že zástupci státu Severní Karolína se nejprve zdráhali na konvent do Filadelfie přijet, protože se báli, že vznik institutu prezidenta povede nakonec k tomu, že ho obsadí papež. V případě evropské ústavy se dnes zase diskutuje o tom, zda zmínit v preambuli Boha, a KDU-ČSL a Cyril Svoboda sklízejí v naší tradičně sekulární společnosti za tento požadavek výsměch. Další podobnost je v tom, že téměř největší obavy vyvolává v Evropě právě sama možnost vzniku institutu evropského prezidenta. Zástupci státu Virginia se před přijetím americké ústavy obávali například toho, že federální vláda bude chtít zrušit otroctví. Přitom v tehdejším historickém kontextu můžeme chápat obranu otroctví spíše jako racionální ekonomicko-liberální zájem a snahy o jeho zrušení jako nemístné vměšování vlády do svobodného podnikání. Stejně jako dnes panovala obava z toho, že ústava přinese vyšší a nové daně. Newyorčan píšící do novin pod pseudonymem Brutus (patron všech dnešních libertariánů) varoval Američany, že federální ústava "zavede daně do každého kouta měst a venkova". Obava z nových, vyšších daní je přitom důležitým argumentem odpůrců připravované evropské ústavy. Svou pravdu si najde v tomto př ípadě každý. USA mají dvě stě let po přijetí ústavy nesrovnatelně vyšší daně než v roce 1787, ale míra tamějšího přerozdělování a státních zásahů do ekonomiky je pořád daleko nižší než jinde ve světě, a v Evropě především. Co se EU týče, tak se v tuto chvíli zdá, že žádné právo centrálních orgánů EU na daňovou harmonizaci v oblasti přímých daní nebude nakonec v nové ústavě zmíněno. Ale je jistě rozumné mít se v tomto ohledu ještě na pozoru. Největší obavy panovaly v roce 1787 z toho, že ústava okleští svobodu států a jednotlivců. Delegát ze státu Virginia George Mason varoval, že ústava povede "zpět k monarchii a k vládě tyranské aristokracie". Podobně jako dnes v Evropě, uskutečnil se hlavní objem prací na americké ústavě v podstatě rychle, tedy během několika měsíců. Obhájci zatímního hrubého návrhu evropské ústavy tvrdí, že žádný nový superstát nevznikne, protože ústava především zjednoduší systém stovek smluv v jednoduchý a zapamatovatelný systém. Odpůrci tvrdí, že je to zástěrka pro vznik federalismu a superstátu. Americký ústavní a federální model (americká ústava je osnovou pro všechny posléze vzniklé ústavy) se vydařil především proto, že jej jeho autoři dokázali ve veřejné diskusi uhájit před nejrůznějšími mýty. I proto psali každý týden dnes proslavené Listy Federalistů (Federalist Papers). Uhájí evropskou ústavu její autoři? To záleží jak na jejich píli a vůli, tak na kvalitě a intenzitě veřejné diskuse.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.