Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Vláda všechno nevyřeší. Ani americká

25.08.2003
Nejen věci rozpočtové, nejen výpadek elektřiny a nejen boj proti terorismu řeší v těchto dnech americký Kongres. V horkých letních dnech projednávají američtí kongresmani a senátoři také nejrůznější způsoby, jak zabránit šíření nevyžádané e-mailové korespondence, tedy tzv. spamu. Američtí legislativci tak rozhodně nečiní z pocitu letní nudy, žádají si to totiž voliči. Spam se opravdu "vymyká kontrole" a znepříjemňuje život. Ve Spojených státech obdrží údajně občané ročně 350 miliard nevyžádaných e-mailů. Ale může s tím vláda něco dělat? Podle deníku Wall Street Journal (WSJ) jde o ukázkový případ toho, že vláda se ráda tváří, že umí vyřešit "každý problém". Na rozumné řešení zatím nikdo nepřišel. Podle senátora Chucka Summera by mohl vzniknout zvláštní seznam lidí, kteří si nepřejí dostávat spam. To je podle WSJ nejlepší způsob, jak přilákat pozornost těch, kteří se baví tím, že vás obtěžují. Vznikne veřejně přístupná databáze lidí, kteří spam nechtějí. Těm, kteří se ocitnou na takovém seznamu, by hrozilo, že budou dostávat ještě více spamu než dosud. Další senátoři navrhují zákonem zakotvit povinnost odesilatelů dotázat se příjemců, zda o zaslaný e-mail stojí. Podobný zákon platí v Evropské unii a efekt je nulový. Proč mít zákony, které nejde prosadit? Kongresman Zoe Lofgren chce platit specialisty, kteří notorické spammery vystopují a najdou. Další nesmyslné, ale v politice vážně diskutované návrhy jsou: zavřít do vězení každého, kdo sbírá e-mailové adresy, zakázat reklamu zasílanou skrze e-mail apod. Deník WSJ je přesvědčen, že úspěšná strategie proti spamu je ukázkovým případem toho, co vláda vyřešit neumí. Bude na to muset přijít soukromý sektor. Firmy jako Microsoft, AOL nebo Yahoo na tom už prý pracují. Otázka je, jestli budou soukromé firmy úspěšné, ale je to rozhodně v jejich bytostném zájmu.

***

Týdeník The Economist se zase dopodrobna zabývá nedávnými výpadky elektřiny na východě USA. Jde o další téma, kde se bude v politice diskutovat o tom, co může ještě zařídit vláda a co zvládne soukromý sektor obstarat sám. Přirozená poptávka občanů po tom, aby to zařídila vláda, bude však velice silná. Podle Economistu - a zdaleka nejen podle něj - je přitom americkým problémem to, že liberalizace a deregulace trhu s elektřinou zůstala přesně na půl cesty: státem kontrolované monopoly už nefungují a trh také ne. Odvážný legislativní průlom v deregulaci se zastavil před dvěma lety, poté co Kalifornii postihly výpadky proudu a potom co zkrachoval Enron, který svým způsobem deregulaci symbolizoval. Americký model deregulace se podle britského týdeníku příliš soustředil na zabezpečení výroby energie, a nikoliv na distribuci a poptávku. Prosazení tržních léků na nemoci americké energetiky bude politicky velmi obtížné, protože k populistickým argumentům proti deregulaci, které tu již byly (Kalifornie, Enron), přibudou nyní další. Nadějí je pouze to, že na úrovni federace je v USA u moci pravicová vláda, která je tržnímu přístupu nakloněna. Ale hlas "rozhněvaného lidu" bude asi volat jinak.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.