Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Vliv Hradu na ekonomiku

04.01.2003
Přestože prezident Václav Havel zaměstnával v hradní kanceláři pouze jednoho ekonomického poradce na plný úvazek, patří náš prezident mezi nejsilnější hráče v ekonomice. Navzdory poměrně hluboko vžité představě o tom, že česká hlava státu je jen nějakým ceremoniářem a kladečem věnců. Nejen pro budoucnost české společnosti, ale i pro vývoj ekonomiky je role prezidenta zásadní. V této souvislosti je třeba vnímat a hodnotit i současné kandidáty na post hlavy státu. Ve Spojených státech je tradičně za nejmocnějšího muže ekonomiky považován šéf tamější centrální banky. Tím je Alan Greenspan, který je dnes vzhledem k síle dolaru mnohými dokonce chápán jako nejmocnější muž světa. Ale Greenspanova moc je odvozena od moci prezidentské. Je to americký prezident, kdo šéfa Fedu do funkce jmenuje. Podobně je to u nás s bankovní radou ČNB, kterou jmenuje prezident. Centrální banka má u nás vliv na ekonomiku minimálně srovnatelný s vládou. U nás má na starosti i bankovní dohled, což není zdaleka ve všech západních zemích běžné. A zůstane centrem ekonomické moci minimálně do té doby, než naše republika přijme euro. Vzhledem k tomu, že se tak stane později, než se předpokládalo, počítejme s tím, že příští prezident vymění ještě celou bankovní radu ČNB a nově jmenovaná rada si ještě užije reálného vlivu. Kandidát Klaus se vždy ostře vymezoval proti lidem z centrální banky, které jmenoval Havel. Připomeňme, že v minulosti prosazoval Klaus do bankovní rady některé bankéře dnes pochybné pověsti. Zemanovi by mohla pomoci jistá zkušenost se sanací bank a zásahem v IPB. Troufám si tvrdit, že Zeman tuší lépe než Klaus, proč je dobré, když má centrální banka i bankovní dohled svou nezávislost. U Pitharta se asi není v tomto ohledu čeho bát, u Bureše nevíme. Prezident by měl znát názor širší akademické i odborné obce, názor současné bankovní rady apod. Měl by však hlavně rozpoznat, kdy na něj ve výběru kandidátů někdo tlačí a chce s ním manipulovat. Příští prezident také například vymění většinu členů Komise pro cenné papíry. Václav Havel se nepletl do zdravotnictví, privatizací či rozpočtu. Příští prezident - bude-li chtít - tak činit může. Může si také zvát jednotlivé ministry ke konzultacím jako na běžícím pásu. Prezident také může chodit daleko častěji do vlády. Současný spor o nájemné ukázal, jak veliký dopad na ekonomiku a vládní politiku má Ústavní soud. Jeho síla je větší, než si politici patrně mysleli. Tady hrozí nejaktuálnější krize: nový prezident bude již brzy jmenovat osm ústavních soudců. Bude tu snaha - a kandidát Bureš se tím již holedbá - jmenovat zástupce nátlakových skupin, jako je svaz nájemníků. A to Ústavní soud rozhoduje takové věci, jako je cukrovarnický monopol, a může brzy rozhodovat i o výkupu pozemků pro dálnice či zahraniční investory. Ekonomové všude na světě stále více zdůrazňují vládu práva a význam institucí. Přitom teď hrozí, že kandidát Bureš, který soudil již za komunismu, do nejvyšších soudcovských funkcí jmenuje nejlepší „chroustače paragrafů“ z prostředí vrchních soudů, kteří dnes - spravedlnost nespravedlnost - vracejí 70 procent případů kvůli technicko-formálním nedostatkům. Pro tyto lidi je vrcholem spravedlivého uvažování ten, kdo se nejlépe nabifloval procesní pravidla. Nezapomínejme také, že prezidentské milosti pro tuneláře by mohly podkopat křehkou důvěru investorů v náš právní řád.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.