Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

MF Dnes 2002-2003

Zpoždění statistiky, jízda načerno

18.08.2003
Během jediného týdne jsme byli svědky pozoruhodné hry protichůdných zpráv. Ještě 8. a 11. srpna hlásila většina největších deníků včetně těch finančních optimistické zprávy o vývoji světové a evropské ekonomiky. Například hlavní titulek listu The Wall Street Journal z 8. srpna zněl takto: "Evropská centrální banka hlásá optimismus ohledně ekonomického oživení." Důvěru v brzký návrat ekonomického růstu do eurozóny předvídaly také nejrůznější evropské ekonomické výzkumné ústavy, "rady moudrých" i indexy důvěry permanentně měřené mezi nejvlivnějšími německými a evropskými manažery. O týden později jako by bylo všechno jinak. V pátek už Wall Street Journal na titulní straně hlásá: "Evropské ekonomiky poklesly, zatímco americké a japonské hospodářství roste." Stejně tak náš deník v pátek oznámil, že "Největší ekonomika EU je definitivně v recesi". Jak to tedy je? Jisté je, že statistika přináší na rozdíl od prognóz tvrdá, jasná a ověřená fakta i čísla. A ta fakta jsou natolik tvrdá, že jejich zveřejnění může zase negativně ovlivnit i psychologii, náladu, takže i prognózu. Jenže prognóza zase bývá na rozdíl od statistiky aktuální. Opírá se o průzkum důvěry na trhu. A jde o průzkum mezi těmi, kteří rozhodují o úvěrech, investicích, nákupech a obchodech apod. Dokážou tedy ekonomický růst do značné míry sami svými rozhodnutími "udělat". Máme teď jasný doklad o tom, že nejen od ledna do března, ale také od dubna do června německé hospodářství - ale s ním také celá ekonomika eurozóny - klesalo. To však vůbec neznamená, že právě teď a v tuto chvíli nemůže být jinak, že právě teď se ekonomika eurozóny nevzpamatovává. Soudě podle prognóz, již delší dobu se vzpamatovává. Musíme si však zase čtvrt roku počkat, než to budeme vědět s jistotou.

***

Informace o recesi ve 2. čtvrtletí vlastně nemusí být pro Německo ani pro Evropu jenom špatná zpráva. Kdyby totiž německá ekonomika rostla, bylo by zřejmé, že je tomu tak především proto, že ji směrem nahoru táhne poměrně slušný americký růst. Nikoli proto, že by pro to něco udělala například německá vláda. V ekonomii se tomu říká "free ride", smysl toho se dá překládat různě: jako jízda zdarma, jízda načerno, ale můžeme to chápat i jako svezení se na hřbetu vlny, tedy vlny, kterou způsobil někdo jiný. Evropa, Německo především, však potřebuje hlavně strukturální reformy: k těm potřebují politici odvahu, jinak je neprosadí nebo jejich prosazování začnou zpomalovat. V Německu jde o nižší daně a reformy na trhu práce. Pokud se německému hospodářství nebude dařit, politici budou tlačeni k tomu, aby udělali opravdový a razantní reformní řez, který může ekonomiku vrátit na dlouhodobou a zdravou růstovou dráhu. Přeložme si to do našeho prostředí. Kdyby Německo, náš hlavní obchodní partner, začalo růst více, než se očekávalo, poroste i naše ekonomika více, než se očekávalo. A můžeme se vsadit, že v takovém případě by vláda hned začala brzdit reformy. A to není v ničím zájmu.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.