Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Budeme platit větší daně

28.10.1996 - MOJMÍR HAMPL, JAN MACHÁČEK

Přerozdělování se snižuje, daňové zatížení rodin stoupá

Návrh státního rozpočtu na příští rok opět oživil otázku, zda se v České republice skutečně snižuje míra přerozdělování. Index přerozdělování se ostatně ne nadarmo nazývá "indexem svobody" příslušné ekonomiky. Vypovídá totiž o tom, jaké množství peněz se v úhrnu přerozděluje přes stát, respektive o jakém množství peněz můžeme rozhodovat sami bez státních úředníků.

O šest desetin
Výdaje státního rozpočtu na příští rok jsou ve vládním návrhu rozpočtu uvedeny částkou 520 miliard korun. Přičteme-li k nim to, co utratí okresní úřady a obce, tedy sumu 138 miliard korun, pak celkové výdaje všech veřejných rozpočtů představují částku 658,4 miliardy korun. Příjmy všech veřejných rozpočtů se přitom podle odhadů ministerstva financí budou pohybovat na úrovni 660,7 miliardy korun. Veřejné rozpočty by tedy podle návrhu ministerstva financí měly dosáhnout v příštím roce přebytku 2,3 miliardy korun.To je ovšem jen první část problému. Proto, abychom zjistili skutečnou míru redistribuce, je nutné k těmto číslům přičíst také příjmy zdravotních pojišťoven, které musíme povinně platit ve formě zdravotního pojištění. Oficiální odhad příjmů všeobecného zdravotního pojištění na příští rok činí podle ministerstva zdravotnictví více než 96 miliard korun. A protože příjmy ze zdravotního pojištění můžeme prakticky považovat i za výdaje pojišťoven (ve zdravotnictví, jak známo, platí, že co se vybere, to se také utratí), můžeme tuto částku přičíst k výdajům veřejných rozpočtů. Částka, která nám vyjde, je 754 miliard korun. Po vydělení této sumy oficiálním odhadem HDP na příští rok, který činí 1622 miliard korun, získáme odhadovanou míru přerozdělování ve výši 46,5 %. To by ovšem znamenalo, že se přerozdělování oproti letošku zvětší asi o 2 - 3%. Důvodem je právě zdravotní pojištění, které roste stejně rychle jako mzdy, a tím pádem rychleji než výdaje veřejných rozpočtů. Růst mezd se takto přes výdaje pojišťoven přímo ukázkově promítá do inflace.Určení míry přerozdělování je ovšem vždy poněkud komplikované. Jednak neexistuje oficiální odhad tzv. deflátoru HDP, kterým bychom "očistili" růst HDP od celkového růstu cen, jednak jsou všechna čísla na příští rok pouhými odhady, které můžeme se skutečností porovnat teprve na začátku roku 1998. Pokud tedy nebudeme škodolibí a nebudeme do "indexu svobody" započítávat zdravotní pojištění, pak můžeme konstatovat, že přerozdělování u nás klesá. Podle odhadů společnosti Patria Finance by míra redistribuce měla příští rok poklesnout z letošních 41,5 na 40,9 %.

Vyděláváš, tak zaplať
Běžného občana ovšem více než makroekonomický pohled zajímá vývoj daňového zatížení průměrné rodiny. Oficiální politikou ministerstva financí je už několik let relativní růst daně z příjmů fyzických osob a pokles daně z příjmu právnických osob. Zatímco tedy mzdy rostou ročně o 17 - 19%, zisky právnických osob nerostou ani zdaleka tak rychle. Proto se daň z příjmů fyzických osob stále více podílí na všech přímých daních. Jinými slovy: daň z příjmů je stále větší oporou státní rozpočtu.Zatímco v roce 1990 činil podíl daní, které platili ze mzdy všichni obyvatelé na všech přímých daních, 35,1 %, v letošním roce by to mělo být 53,7 %. To znamená, že více než 50 % všech přímých daní bylo vybráno rovnou z mezd a příjmů obyvatel a jen zbytek zaplatily na daních firmy. A co je nejzajímavější, v příštích letech bude tento trend pokračovat a možná už okolo roku 2 000 dosáhne podíl daně z příjmů více než 60 %. V praxi to znamená, že se bude čím dál více relativně zdaňovat příjem domácností, a to na úkor snižování daní firem.Podle expertů ministerstva financí stejně každá daň v konečném důsledku dopadne na běžné občany, tudíž není třeba věc dramatizovat. Pro firmy je daň z příjmů nákladovou položkou, která se stejně projeví v cenách, a je prý tedy férovější zdanit přímo občany, než je "danit" zprostředkovaně přes vyšší ceny výrobků. V této argumentaci je ale jeden háček: zatímco výrobek si mohu a nemusím koupit, daň musím zaplatit v každém případě. Z hlediska ministerstva financí je zvolený postup logický. Daň z příjmů fyzických osob je nejjistější daň, jejíž výběr se dá jednoduše a přesně odhadnout. Zatímco u firem se nikdy neví, kolik zisků vykáží, jak dobré daňové poradce si najdou, případně kolik podniků zkrachuje, u fyzických osob je výběr daně bezproblémový. Koneckonců letošní problémy s rozpočtovými příjmy jsou právě důsledkem velkého propadu příjmů z daní firem.Toho, kdo vydělává mezi 90 - 100 tisíci hrubého ročně a má dvě děti však nepotěší, že reálně (!) napřesrok zaplatí ze svého příjmu o 0,3 procenta vyšší daň než letos.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.