Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Další tygr v křečích

29.12.1997

Jižní Korea málem před bankrotem

Česká ekonomika se jistě potýká se značnými problémy. Ten, kdo hovoří o hospodářské krizi či katastrofě, by se ale měl se zájmem podívat na to, co se momentálně děje na druhém konci zeměkoule. Asijská krize, která vypukla na jaře, se totiž šíří dál. Posledním postiženým je Jižní Korea. S každou další zasaženou zemí jako by se přitom neustále zvyšovala suma, která je na záchranu ekonomik před státním bankrotem zapotřebí. Thajská krize přijde Mezinárodní měnový fond MMF nejméně na 21 miliard dolarů, indonéská na 20 miliard. V případě Jižní Korey se ještě nedávno mluvilo o 59 miliardách, nyní je řeč o tom, že vykoupení tamější ekonomiky může stát až neuvěřitelných 100 miliard dolarů. (Pro srovnání: jde zhruba o dvojnásobek HDP České republiky.)

Stabilita roztála jako sněhulák

Shodou okolností se Jižní Korea dostala pár dní před prezidentskými volbami do klasické krize likvidity a technicky se ocitla na pokraji státního bankrotu. Jak se něco takového mohlo v donedávna opěvované a mimochodem jedenácté největší ekonomice na světě vůbec stát? (Aby bylo jasno: nikdo pochopitelně neumírá a nebude umírat hlady, ale obrazy policejních kordonů s plexisklovými štíty před zamčenými vchody největších bank a masivní demonstrace v ulicích jsou dostatečně výmluvné.)
Příčin je spousta. Na prvním místě stojí jistě fakt, že se do Korey jednoduše přelila měnová a hospodářská krize z jihovýchodní Asie. Protože jde o jednu z největších ekonomik v regionu, je také její vykoupení vůbec nejdražší. Nejprve tedy k tomu, co se opakovalo v mnoha ostatních asijských ekonomikách. Jihokorejská měna (won) prudce devalvovala vůči dolaru (o 30 % během jediného týdne). Banky propojené s koncerny si napůjčovaly v zahraničí desítky miliard dolarů a půjčovaly je dále korejským firmám. Splácení krátkodobých dluhů se stává v důsledku devalvace wonu den ode dne obtížnějším. Většina konglomerátů je předlužená a velké banky jsou platebně neschopné. Devizové rezervy poklesly z třiceti miliard dolarů na pouhých deset. I při neuvěřitelné sumě záchranného balíku to nejhorší Koreu teprve čeká. Bankroty podniků a bank, a hlavně propouštění. Předpokládá se, že podniky a koncerny budou muset propustit více než půldruhého milionu zaměstnanců. A to je při známé militantnosti korejských odborů přímo děsivá zpráva.

Neprůhledné propojení konglomerátů

Jižní Korea má jedno zvláštní specifikum: jsou jím tamější konglomeráty neboli chaebols (čejboly), kterých je zhruba padesát (v Evropě jsou známé firmy Samsung, Daewoo, Hyundai). Většina konglomerátů má obrovské spektrum aktivit: od výroby aut, lodí, ledniček až po elektroniku. Čejboly mají stovky dceřiných společností, jsou propojeny s bankami, několika bohatými rodinami a finančně jsou navíc mnohdy provázány samy se sebou. Vezměme si příklad firmy Halla dvanáctého největšího čejbolu, který s dluhem 6 miliard dolarů (dvacetkrát více než základní jmění) vyhlásil před dvěma týdny bankrot. To ale není zdaleka všechno. Horší byl dopad celé věci na Hyundai, největší konglomerát v zemi. Zakladatelé Halla a Hyundai jsou bratři, a přestože se vydali různými cestami, jejich finance jsou bohužel propojeny. Hyundai nejenže půjčil Halle miliardu dolarů, ale podle všeho také poskytl celou řadu garancí na její dluhy.
Navíc se zdá, že v korejském pojetí konfucianismu hraje často pokrevní příbuznost důležitější roli než motivace zisku. Děti a vnukové velkých šéfů dostávají do vínku ředitelování dceřiných firem a konglomeráty nakupují produkty těchto firem jen proto, aby je udržely nad vodou. Tak například v celé skupině Samsung se v automatech na nealkoholické nápoje prodávají pouze výrobky dceřiné firmy, která patří příbuzným prezidenta Samsungu. Konglomeráty navíc uzavírají řetězce garancí. Je zcela běžné, že na úvěr pro určitou firmu ručí věřiteli její sesterská společnost - a naopak. Jednotlivé firmy také navzájem vlastní v rámci holdingu křížové akcie. Jak je možné, že na základě mezinárodních účetních standardů nevyjdou podobné věci a nezdravé praktiky okamžitě najevo? Mezinárodní účetní standardy musí splňovat pouze firmy obchodované na soulské burze. Každý čejbol má ovšem desítky či stovky firem, avšak na burze jsou kotovány jenom některé z nich. Rozsah provázanosti je pro zahraniční investory zcela nečitelný. Jednou z podmínek nabídnuté pomoci ze strany MMF je přitom právě okamžitý přechod většiny korejských společností na západní účetní standard.

Obavy z cizinců

Jako velice nebezpečná se v jihokorejském případě jeví skutečnost, že celou zemí se šíří konspirativní teorie o tom, že MMF a americký kapitál hodlají dostat zemi vlastnicky pod svou kontrolu. Jedním z možných léků rozpadající se ekonomiky by však mohl být právě rychlý prodej bank a části podniků do zahraničí. Jižní Korea je přitom spolu s Japonskem jednou ze zemí, která se vždy bránila rozhodujícímu cizímu vlivu ve finančnictví i průmyslu. Korejská vláda se před čtrnácti dny rozhodla nabízet cizincům majoritní balíky tamějších finančních domů. Jenomže potíž je v tom, že zatím vůbec nikdo nejeví zájem.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.