Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Hory nepravd o prodeji SPT Telecom

11.1.1999

Kdo může vydělat na kampani proti TelSource

Hlavní událostí domácí scény byla v minulém týdnu mediální kampaň s "důkazy" o korupci při privatizaci SPT Telecom v roce 1995, dosud největší privatizační akci ve střední Evropě. Vedla dokonce k rozhodnutí ustavit v ČR parlamentní vyšetřovací komisi. Je známo, že poskytovatelé telekomunikačních služeb se pokoušejí uplácet vlády a vládní úředníky ve třetím světě celkem často. Nedávno například vyšel najevo (ovšem s patřičnými důkazy) postup Deutsche Telekomu, který v Indonésii poskytl "provize" a "konzultační poplatky" ve výši desítek milionů dolarů. Podobnému obvinění dnes čelí v téže zemi francouzský výrobce telekomunikační techniky Alcatel. V českém případě ale vše nasvědčuje tomu, že se jedná buď o bublinu, nebo o pečlivě organizovanou kampaň. Důkazy ani indikace nejsou bohužel vůbec žádné.

Tendr podle pravidel

Soutěž o strategického partnera Telecomu začala koncem roku 1994 a měla dvě kola a předkolo. V předkole zadalo ministerstvo hospodářství podmínku, že zájemce o koupi Telecomu musí mít zkušenost s provozováním jistého množství telefonních linek. Šlo o pokus vyloučit české zájemce, což řada propagátorů této cesty (včetně mediálně aktivního Martina Mosingera) dodnes těžce nese. Do druhého kola vstoupilo pět firem. Investiční banka J.P. Morgan připravila pět kritérií, například cenu, prováděcí plán, kvalitu vložených služeb apod. Se suverénně nejvyšší cenou přišel italský STET, podle kritérií ale nabídl nejméně kvalitní služby. Ty naopak nabízel Teledenmark, chtěl však zaplatit o 120 milionů dolarů méně než TelSource, který byl na druhém místě v ceně i kvalitě. Z těchto důvodů jej i po zhodnocení dalších kritérií výběrová komise (ministři Dyba, Skalický a Kočárník s šéfem FNM Češkou) označila za vítěze. Verdikt byl v zapečetěných obálkách odeslán všem členům vlády, která doporučení potvrdila.Zmíněný Martin Mosinger tvrdil šokovaným novinářům z holandské televize, že se uprostřed tendru měnily podmínky ve prospěch TelSource. Respektu pak Mosinger řekl, že se prý měnila důležitost jednotlivých parametrů (např. nabízená cena) ve prospěch TelSource. Mosinger ale na mnohokrát opakovaný dotaz ani nenaznačil, kde a od koho něco takového slyšel. Účastníci řízení přitom tvrdí, že se žádná kritéria neměnila ani mezi koly, ani v jejich průběhu.

Pick není zločinec

Vyvrcholením kampaně proti firmě Telsource se stal článek na titulní straně Lidových novin, který si vzal na mušku finančního a investičního poradce Pedro Picka. Tento 63letý muž českého původu s venezuelským pasem a s dlouholetou poradenskou zkušeností v USA měl být podle "bomby" z titulní strany v centru ovlivňování státních úředníků a zřejmě i uplácení. V pořadu Tady a teď se do útoků na Picka okamžitě pustila i veřejnoprávní televize. Hlavním zločinem je podle Lidových novin a ČT skutečnost, že Pedro Pick působil v době, kdy probíhala privatizace SPT Telecomu, ve firmě TelSource a zároveň pracoval jako poradce bývalého ministra hospodářství Karla Dyby.Potíž je v tom, že v celém článku se jen těžko hledá pravdivá informace. Pedro Pick nikdy nebyl Dybovým poradcem, poradcem firmy TelSource se stal až půl roku po privatizaci. Během přípravy privatizace Telecomu se skutečně pohyboval na ministerstvu hospodářství, ale nikoli jako poradce ministra, nýbrž jako zaměstnanec světoznámé konzultantské firmy Arthur D. Little, která pracovala pro ministerstvem najatý J.P. Morgan. Po vládním verdiktu působil v dozorčí radě SPT Telecom, kam byl doporučen ministrem hospodářství a FNM. Teprve po několika měsících se dohodl s TelSource, že pro něho bude výhodnější pracovat přímo jako jeho poradce, a z dozorčí rady odešel.Pedro Pick je podle lidí, kteří ho znají, velmi tvrdý, zkušený a schopný byznysmen. Na tom ale není nic zlého, a již vůbec ne trestného. Lidové noviny a ČT zaútočily, i když jim podezření potvrdil pouze Mosinger: "Slyšel jsem, že Pick uplácení spoluorganizoval." Kde pan Mosinger své teorie slyšel, se samozřejmě opět nikdy nedozvíme. Podobný útok je ale možné zahájit na libovolně zvolenou oběť.

Tak pravil Mosinger

Ani další "důkazy" nejsou věrohodnější. Holandská televize KRO sehnala dva bývalé manažery holandské společnosti KPN (majoritního vlastníka TelSource), kteří tvrdí, že jejich firma uplácela státní úředníky. Potíž je v tom, že mluvili o uplácení na Ukrajině. O úplatcích u nás "něco slyšel" opět jen Mosinger. Holandští politici prý požadují přezkoumání české záležitosti. Proč ne? Jsou podobně jako jejich čeští kolegové pod tlakem médií a něco udělat musí.Za podezřelou byla označena skutečnost, že za 27 % akcií získal TelSource většinu v operačním výboru SPT Telecom. To je ale ve světě běžný postup. Možnosti operativní kontroly nepochybně odpovídala nabízená cena a navíc jsme sháněli strategického partnera, nikoli nějaký investiční fond či banku. K čemu by nám byl strategický partner a jeho zkušenosti, kdyby měl v podniku například jednoho náměstka? Navíc všechna důležitá rozhodnutí schvaluje představenstvo, ve kterém má většinu česká strana.Dalším "důkazem" má být, že lidé jako Svatoslav Novák (bývalý náměstek ministra) nebo Luboš Řežábek (bývalý poradce ministra) odešli z ministerstva hospodářství do Telecomu. Nebyli v korupci nějak namočeni? Na tom ale nic podezřelého není. Oba jmenovaní jsou schopní ekonomové a získali v oboru zkušenosti. Oba do firmy vyslala česká strana, nikoli strategický partner.Nakonec tu máme dva bývalé členy ODS, kteří si pamatují (tvrdí to i audit financování ODS od firmy Deloitte & Touche), že Klausova strana měla dostat nějaké peníze za nějaký "telecom". Nikde ale nebylo jasně řečeno SPT Telecom. Nemohlo jít třeba o udělení licence na provozování mobilních telefonů GSM v roce 1996? Tehdy totiž výběrová komise označila za nejlepší dvě rovnocenné nabídky. V noci se o nich jednalo politicky, teprve o den později zasedala vláda.Uplácení zúčastněných politiků skutečně nejde vyloučit. Postup mnohých západních firem ve třetím světě svědčí o tom, že korupci užívají. V našem případě ale opravdu nejsou důkazy ani indicie a v posledních dnech také nikdo žádná nová fakta nepředložil. Proto současná kampaň probudila vážné riziko: až někdo skutečné důkazy najde, může se stát, že mu kvůli "mrzké úrovni české žurnalistiky" nikdo neuvěří.

Komu to pomůže

V rámci všech možných spekulací jedna nezazněla: co když za kampaní Telecomu stojí někdo z jeho konkurentů? Možná se snaží ovlivnit i současnou českou vládu, která nemá se společností TelSource nejlepší vztahy. Co když je pravým cílem snaha oslabit pozici firmy před plánovanou ztrátou monopolního postavení, co když jde o pokus vyhnat TelSource z Telecomu a získat strategický balík akcií? Telsource dnes vlastní podíl 34 %, o prodeji dalšího balíku má brzy jednat Zemanova vláda.Holandská firma požádala o dva na sobě nezávislé audity, které mají prověřit nařčení, že firma poskytovala provize a "tučné odměny za konzultace" jako obchodní strategii v zahraničí. Je to krok správným směrem. Uvítat nakonec můžeme i naši parlamentní vyšetřovací komisi. Nejlepší by ale bylo, kdyby česká vláda konečně poskytla všechny dostupné materiály a podklady o privatizaci Telecomu veřejnosti.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.