Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Já na to neměl nervy

26.10.1998

S Pavlem Tykačem o penězích, žaludku a Motoinvestu

Ing. Pavel Tykač se narodil r. 1964 v Čelákovicích u Prahy. Po studiu na ČVUT pracoval jako technik v TOS Čelákovice. V roce 1990 začal s podnikáním (dovoz a prodej výpočetní techniky). Spoluzaložil firmu Vikomt a po prodeji svého podílu stál v roce 1995 u zrodu finanční skupiny kolem Motoinvestu, která v době největší slávy vlastnila významné podíly v deseti investičních fondech a několika bankách včetně Agrobanky. Na podzim 1996, po uvalení nucené správy v Agrobance, oznámil ukončení činnosti skupiny Motoinvest. Od té doby aktivně nepodniká. Přednáší na několika vysokých školách. Je ženatý, má dvě děti.Tento rozhovor, stejně jako text v rubrice Dopisy, je výsledkem dohody o mimosoudním vyřešení sporů, které s Respektem P. Tykač, jeho dřívější společník Jan Dienstl a firma Motoinvest vedou již několik let.


Vy se rozhodně nepovažujete za "tuneláře". Co vlastně podle vás to slovo znamená?

Vžilo se jako pojmenování pro nelegální finanční aktivity, které vedou k přesunu aktiv z jedné společnosti do jiné nebo do soukromých rukou. Alespoň tak to cítím já. Problém je vymezení hranice mezi legálností a nelegálností. Ale to je problém práva, definice zákonů apod.

Vy si nejste vědom, že byste udělal něco, co by se blížilo tunelování?

Ne.

Když jste před třemi lety začal útočit na investiční fondy, byla jednou z klíčových firem skupiny Motoinvest firma Atlantic Investic Group, stoprocentně vlastněná lichtenštejn-skou firmou. Různým lidem jste říkal různé důvody tohoto zahraničního spojení: daně, obchodování s nemovitostmi apod. Jak to bylo?

Ta společnost vznikla z jediného důvodu: cizinec u nás nemůže nabývat nemovitosti na vlastní účet. Já jsem vykonával funkci jednatele společnosti se zahraniční účastí, což nepovažuji za nic závadného. Atlantic IG existuje asi šest let a nikdy se nezabývala významnějšími obchody. Byla to správní firma, jejíž obrat se vždycky počítal v řádu jednotek milionů. Nejpodstatnější je, že nikdy neprováděla zahraniční činnost, což by teoreticky mohlo být jediné, co by mohlo zakládat nějaké podezření.

Když jste před pěti lety vstupoval do Kreditní banky Plzeň, navyšovala základní jmění společnost Četyl, vlastněná tou firmou z Lichtenštejnska, takže nevýznamná nebyla.

Máte pravdu. Proto jsem v momentě, kdy Respekt z toho udělal problém, Atlantic IG odkoupil.

Na jedné tiskové konferenci jste tvrdil, že Kurt Kranz, jednatel firmy CTC, které patřil Atlantic IG, je v Lichtenštejnsku váženým občanem a poslancem. Pak vyšlo najevo, že žádným poslancem není. To ani nevíte, s kým jste firmu zakládal? Proč jste uváděl veřejnost v omyl?

Uznávám, že to byl omyl. Když jsem si na svého partnera zjišťoval reference, bylo mi řečeno, že už druhé období vykonává funkci poslance. Až když jste s tím přišli vy, jsem zjistil, že tomu tak není – byl tam jiný Kranz. To ale nic nemění na faktu, že ten, o kterém hovoříme, má už desítky let firmu na stejném místě a dělá stejnou práci. Mne osobně mnohokrát ubezpečil, že nikdy nebyl stíhaný ani trestaný. Jde o váženého občana.

Důležitější než peníze

Lidé vás srovnávají s Koženým. Jak byste vymezil svůj vztah k němu? Máte něco společného?

Nikdy jsem ho neviděl, ale myslím, že je to úplně někdo jiný než já. Je asi spíš Američan než Čech. Společného máme jen to, že jsme se oba ve stejný čas pohybovali v oblasti investičního bankovnictví nebo investičních fondů. On přišel, investoval a ve chvíli, kdy začal mít pocit, že investice v České republice, ať už z hlediska jejich bezpečnosti nebo jejich výnosnosti, nejsou zajímavé, zase odešel. Můj pohled na věc byl od začátku úplně jiný. Spíše bych svou filozofii porovnal s filozofiemi z českého pohledu velkých finančních nebo i nefinančních institucí a skupin, jako jsou Chemapol, PPF nebo Škoda Plzeň. Ty všechny, možná kromě PPF, která spolupracuje s Českou pojišťovnou, doplatily na to, že nebyly dostatečně finančně silné, pokud jde o vlastní zdroje, nezatížené úvěry. Naše strategie vybudovat silnou finanční skupinu s kapitálem nezatíženým úrokovým břemenem byla v podstatě správná.

Motivem Koženého bylo vydělat peníze. To není váš motiv?

Peníze byly zpočátku hlavním motivem. Od určitého okamžiku už to tak být nemůže, protože vlastní spotřeba je velmi konečná a omezená. Pak zasvětíte svůj život tomu, že chcete být bohatší než někdo jiný, anebo chcete být třeba mocnější než guvernér. Musíte mít zkrátka nějaký další motiv, ale motivovat se jenom penězi je zoufalé. Peníze mám a kolik jich tady nechám pro své děti, mi není úplně jedno, ale připadá mi, že jsou mnohem důležitější věci.

Co je tedy vaším motivem?

Naším motivem bylo sestavit silnou českou finanční a průmyslovou skupinu, která bude schopná privatizovat největší české podniky. Nejsem si jist budoucností strojírenství ve střední Evropě, ale jsou tady podniky typu energetických nebo bankovních, které musí fungovat. Jenom je třeba mít dostatek kapitálu, který není úrokově zatížený, jinak dopadnete jako plzeňská Škodovka, Chemapol nebo Stehlík. Momentálně však je mým motivem nedělat nic a mít pokoj.

Chtěl jste s těmi podniky dosáhnout víc než jen vlastního zisku?

To je hrozně jednoduché. Podniky jako Pražská energetická, Unipetrol, Benzina a Telecom, Nová huť, OKD tady budou stát vždycky a vždycky budou zaměstnávat určitý počet lidí. Rozdíl je jen v tom, že budou (jako Škodovka) patřit někomu z venku, kdo sice zaměstnává místní lidi a platí tady DPH a nepřímé daně, ale kdo v podstatě rozhoduje o tom, jestli vývoj zůstane, nebo nezůstane v zemi, jestli se daně z příjmu zaplatí tady, nebo třeba v Lucembursku. Skutečně je rozdíl v tom, zda vlastník českých společností nebo rozhodujících podniků je tuzemský subjekt, nebo zahraniční. Preiss nebo Baťa věřili v zisk a zdravé podnikání, ale zároveň si uvědomovali, že žijí v nějaké zemi a že vůči ní mají zodpovědnost.

Kolik jste vlastně za ta léta zaplatil na daních vy?

Zrovna před čtrnácti dny skončila kontrola mého účetnictví, která byla "náhodou" zahájena 1. 11. 1995, asi tři týdny poté, co se kolem nás začaly objevovat mediální informace, a poté, co jsme začali být známí našimi velkými projekty. Kontrola trvala 33 měsíců a postupně prošla deset dalších firem, s nimiž jsem spolupracoval. Mám detailně prověřenou daň z nemovitostí, silniční daň, prostě všechny možné daně. Přiznám se, že tam je i nedoplatek, ale nijak závratný, protože mé nejvýnosnější obchody s cennými papíry byly ze zákona osvobozeny od daní – dělal jsem je jako fyzická osoba. Přesto asi málokdo u nás byl tak detailně daňově prověřen jako já nebo Motoinvest.

Nechme stranou kontroverzní a složité případy Agrobanky či Kreditní banky. Zastavme se u C.S. Fondů. Čtrnáct dní předtím, než z C.S. Fondů zmizela miliarda tři sta milionů, jste správcovskou společnost těchto fondů prodali, aniž jste informovali management, aniž jste učinili zápis do knihy akcionářů. O tom prodeji jste věděli jenom vy. Neinformovali jste ani veřejnost, ani podílníky o tom, že fondy již nespravujete, a ani jste neřekli, komu jste správcovskou firmu prodali. Ještě potom, co ji Motoinvest prodal, s C.S. Fondy čile obchodoval.

Předseda představenstva, který provádí zápisy do knihy akcionářů, byl v té době na dovolené, takže změnu provést nemohl. A to, že se s C.S. Fondy obchodovalo ještě po jejich prodeji, není tak docela pravda. Dávno předtím, než jsme prodali investiční společnost, byly podepsány smlouvy, podle nichž fondy měly právo do nějaké doby prodat některé cenné papíry, které měly ve svých portfoliích, a my jsme měli právo je koupit, protože byly součástí jedné velké repo operace s jinou bankovní skupinou, které jsme ty akcie museli vrátit.

Jak je ale možné, že si manažeři C.S. Fondů mysleli, že jsou ještě vašimi zaměstnanci, a přitom nevěděli, že je investiční společnost prodaná?

Vždy byli zaměstnanci investiční společnosti a těmi i zůstali. Pro ně se nic nezměnilo. Vysvětlení jejich neinformovanosti je několik: mohlo to být například proto, že se na to odpovědný manažer vykašlal. Já jsem se detaily nikdy nezabýval, ten obchod jsem fyzicky nedělal. Ale podobných obchodů jsem dělal stovky a ze zkušenosti vím, že se při nich vždy někdo na něco vykašle, málokdy je všechno administrativně tak, jak to má být. My jsme ale neměli žádný důvod domnívat se, že se stane něco nečekaného.Navíc si uvědomte, v jaké jsme byli tehdy situaci. Obrovský tlak, který trval mnoho měsíců, byli jsme z trhu vyháněni všemi zákonnými i nezákonnými způsoby a rozhodli jsme se, že prodáme v co nejkratší době všechny majetkové účasti.

Neinformovala by slušná společnost podílníky o tom, že už není majitelem investiční společnosti, třeba v novinách?

Asi ano, nevím. Nejsem si jist, jestli se v novinách vůbec předtím oznámilo, že Motoinvest C.S. Fondy koupil od skupiny původních zakladatelů. Myslím, že jsme neoznamovali, když fondy koupila Kreditní banka, ani že je od Kreditní banky koupil Motoinvest, ani to, že je Motoinvest prodal. Kdybych se mohl vrátit, tak jsme tu společnost prodávali jinak. Určitě to není jediný prodej, na který nejsem pyšný, ale prodávali jsme v tísni. Je tu ale ještě jeden úhel pohledu. Přesto, že tehdy psal Respekt o Motoinvestu jako o partě lupičů, byl někdo schopen z C.S. Fondů po jejich prodeji odnést miliardu tři sta milionů.

Neměli jsme jít tak nakvap

Dnes přednášíte studentům o českém kapitálovém trhu. Co jste vy a vaše firmy udělali pro kultivaci prostředí toho trhu, pro slušnost, otevřenost?

Říkám studentům, že vznik českého kapitálového trhu byl nestandardní. I jeho současný stav je přímou odezvou faktu, že 98, možná i 99 % emisí na trhu na něm být nemá. Společnosti se základním jměním 10 nebo 20 milionů dolarů nemají být veřejně obchodovatelné. Jinde ve světě se obchodují společnosti minimálně ve velikosti OKD.

To bylo již mnohokrát řečeno. Vy jste ale začal budovat silnou finanční skupinu tím způsobem, aby se nepoznalo, kdo a odkud útočí. Bylo tohle podle vás pozitivní pro rozvoj českého kapitálového trhu?

Příliš jste to zobecnil. My jsme vytvořili skupinu firem pro jednu jedinou akci – nákup fondů velkých bank. Prostě jsme nechtěli, aby si toho banky všimly včas. A skutečně netušily, že tady existuje kapitál v řádu stovek milionů až miliard, který nepochází od nich. Uvědomte si, že na rozdíl od současnosti tehdy nebyly na trhu nebankovní subjekty, které by obchodovaly v takových řádech. Proto akcie fondů nakupovala Plzeňská banka, Kreditní banka, Motoinvest, Homa, Jama a řada dalších. To byl jediný případ, kdy jsme se chovali, jak vy říkáte, netransparentně. Potom jsme s tím přestali. Když jsme koupili Plzeňskou banku, když jsme usilovali jako Agrobanka o bankovní dům Skala, tak jsme to řekli.Jsme obviňováni z nekorektního chování v době "akce fondy". Jak to ale bylo ve skutečnosti? Komerční banka se pokusila zastavit obchodování s akciemi svého fondu na burze, Živnobanka svolala partyzánskou valnou hromadu, o které nikdo nevěděl, a na ní si odhlasovala navýšení, které jim o dva roky později soud zamítl jako nezákonný pokus o změnu sil ve fondu.

Před třemi lety jste tvrdili, že jste "akci fondy" připravovali s Icebergem.

Nepřipravovali, takže jsme to ani nemohli tvrdit. Akci fondy jsme připravovali s tehdejšími manažery České pojišťovny. Iceberg byl jen jedním z asi 90 obchodníků, kteří pro nás nakupovali akcie. S Komerční bankou jsme udělali více obchodů než s Icebergem.

Je těžko rozlišit, kdo je váš spolupracovník a kdo obchodní partner, ale nemáte pocit, že jste si měl dávat větší pozor, s kým děláte obchody, kdo je váš partner, kdo za vás obchoduje?

Nepochybně měl.

Ptám se kvůli tomu, že sám veřejně přiznáváte, že jste udělali řadu chyb právě ve svém vztahu k politikům.

Myslím, že jsme od samého začátku neměli jít tak nakvap: jeden měsíc nikdo nevěděl, že nějaký Motoinvest existuje, a během měsíce dvou se zjistilo, že má čtyřikrát větší podíl ve fondu Komerční banky než samotná Komerční banka. Všechno by dopadlo jinak, kdybychom postupovali pomaleji a dokázali trávit desítky hodin v předpokojích různých ministrů, jak to dělali jiní. Na to já neměl nervy a žaludek. Připadalo mi, že úplně stačí, když budeme dodržovat zákony.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.