Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Jako šídlo z pytle

6.5.1996

S Tomášem Ježkem o kapitálovém trhu, ODS a morálce

TOMÁŠ JEŽEK (56) se narodil v Plzni a po studiích ekonomie pracoval v Ekonomickém a později Prognostickém ústavu ČSAV. Po listopadu `89 se stal ministrem privatizace, předsedou FNM a poslancem českého parlamentu. Patřil k duchovním otcům privatizace a restitucí. Byl zakládajícím členem ODA, z níž před rokem a půl odešel a přestoupil k ODS. Politicky se sám označuje za liberála hayekovského typu. Tomáš Ježek je ženatý, má dvě děti a vyznáním je evangelík.

Je vám jasné, že v normální zemi byste nejspíš nemohl být politikem?My jsme přece normální země. A proč bych nemohl?Jste netypický politik: často mluvíte až příliš spontánně.Znamená to, že obdivujete politiky, kteří mluví půl hodiny, a ono není poznat, o čem? U mne to není tak, že bych říkal, co mne napadne, že bych věci neměl promyšlené. Je v tom i kus kalkulace. Když vezmeme privatizaci - to byla obrovská operace na společnosti. Tvrdím, že jestli měla úspěch, tak z velké části díky tomu, že jsem od začátku věděl: podaří se jedině, když budou lidi věřit, že se s nimi nehraje nějaká špína. Proto jsem musel být pořád otevřený. Aby lidi neměli pocit, že jim něco zatajuji. V tomhle smyslu to bylo naprosto vykalkulované.Říká se, že jste člověk, který dělá příliš věcí najednou, který trochu zmatkuje a špatně se soustřeďuje.To jsem ještě nikdy neslyšel. To říkáte pouze vy. Ale dovedu si představit, že to po vás nějaký druholigový novinář začne opakovat.Stíháte všechno? Stíhal jste všechno, i když jste byl zároveň předsedou rozpočtového výboru a předsedou FNM?Kdybych se znova narodil, tak obě funkce asi nevezmu. Dnes už je to pryč, bylo to hodně napnuté, ale - jsem předseda rozpočtového výboru, a který kolega v Evropě může dát na stůl čtyři vyrovnané rozpočty čtyři roky za sebou? Mám pocit, že se mi věci daří. Prosadil jsem program na ozdravění ovzduší, který je hotový a běží. Byla to má osobní iniciativa! Osobně jsem také dojednal s bavorskou vládou záruky FNM za ropovod Ingolstadt - Kralupy. Bez nich by stavba dodnes ani nezačala. Ropa už teče. Podařilo se mi prosadit novelu obchodního zákoníku s ochranou akcionářů.Parlament schválil zákon v podobě, kterou jste navrhoval. Vláda měla zamítavé stanovisko. Pár hodin předtím to ale vypadalo, že sněmovna vůbec nezasedne. Jak se cítíte?Jestli jste slyšeli obrovskou ránu, tak to mi spadl kámen ze srdce. Většina lidí netuší, že všechno viselo na vlásku. Nemyslím hlasování, to bylo hladké. Problém byl dostat to na pořad schůze.Vaši kritici však říkají: Až zákon vstoupí v platnost (1.7.), ve třetí vlně bude "doprivatizováno" a nebude už koho chránit.Nerad bych, aby osten výčitky mířil na mě. Já se přípravy novel zákonů sám ujal, a to v době, kdy jsem viděl neuvěřitelnou osmánskou netečnost tam, kde měla být iniciativa. Takže: ano, mohlo to být dřív, ale mě to prosím neříkejte. Navíc je možná pozdě z hlediska existujících akcionářů, ale ne všech, protože zdaleka ne všichni lumpíci udělají ještě to, co chtěli udělat, a seriózní větší společnosti to už neudělají. "Drobný" investor či akcionář je trochu novinářská zkratka. Nejde jenom o drobné akcionáře dnešní, jde i o akcionáře budoucí, a o akcionáře vůbec. Přijaté novely míří k potenciálním akcionářům. Bez jejich ochrany by se nikdy nepodařilo prodávat nové emise akcií - o to hlavně jde.

Byrokracie brzdí privatizaci
Souhlasíte s názorem, že český kapitálový trh musí odumřít a znovu se zrodit, že je to dědictví kuponové privatizace? Že je majetek třeba nejprve zkoncentrovat?Ne! To je hrubě špatně. Někteří lidé chápou liberalismus jako boj proti omezením a pravidlům, jako by ta pravidla a omezení lidi ničila. Liberalismus evropský, pravý, zdůrazňuje svobodu, ale v dobře (a právě pravidly) vymezeném prostoru. Třetí vlnu privatizace provázel boj proti ustavení pravidel, za nepravidla, za volný, neorganizovaný pohyb bez zákonů a bez rozhodčího.To zní hodně filozoficky. Mnozí vaši kritici ale vystupují s ekonomickými argumenty. Kapitálový trh je místo, kde se střetává poptávka s nabídkou. Lidé vrhají na trh peníze a podniky si tam chodí pro finanční zdroje. Jenže to se u nás neděje a kapitálový trh prý začne být trhem, až přijdou lidé se svými penězi a podniky se začnou aktivně nabízet. Zatím lze jednodušeji vydělat na něčem jiném.To je špatně. Pokud veřejnost, domácí i zahraniční, získá z první etapy dojem, že u nás neplatí žádná pravidla, že je tu džungle, kde může jeden druhého okrádat, tak druhá etapa nikdy nepřijde, nikdo si už akcii nekoupí. Z USA víme, že drtivá většina akcionářů jsou ti "drobní". Ti nikdy nepřijdou na kapitálový trh, pokud bude od začátku zatížen Kainovým znamením. O to se tu hrálo - o důvěru.Premiér Klaus nevidí důvod, proč by si organizátoři trhu nemohli konkurovat. Líbí se mu, že máme trhy tři.To je špatně. Kapitálový trh v Evropě směřuje k sjednocování - dokonce v rámci celé Evropy, kdy bude možno vstoupit do jednotného evropského systému. Francie už v roce 1988 sjednotila kapitálový trh: regionální burzy a burza pařížská vytvořily jednotný systém, do kterého můžete vstoupit v Lyonu, v Nantes atd. Jde o koncepční věc, které se musí rozumět. Konkurence tisíckrát ano, každý liberál bude říkat, že ano, ale teď jde o to - v čem. Na burze a na kapitálovém trhu konkurují přece jednotlivé emise akcií o úspory. Nemohou si ale konkurovat organizátoři. To je, jako bychom měli tři fotbalové ligy a každé mužstvo si mohlo vybrat. Nebo by hrálo ve všech ligách současně.Zajímá vás ještě privatizace?S privatizací souvisí problém, který všichni alespoň tuší: privatizační byrokracie. Každý, kdo má na FNM ruce a nohy, sedí v nějakém představenstvu či dozorčí radě a inkasuje tantiémy. Tak třeba jedna sekretářka je v představenstvu a. s. Jídelní a lůžkové vozy. Privatizace začala jít velmi ztuha a teď se úplně zastavila. Byrokracii se už do toho nechce. Dochází tak paradoxně k tichému spojenectví mezi ní a sociální demokracií. Ta by také ráda alespoň ten zbytek majetku nechala pod křídly státu.Co si myslíte o privatizaci bank?Nejvíc se mi líbí varianta strategického partnera. Banky zůstaly tak, jak jsem je opustil, od té doby na ten problém nikdo nemák. FNM si v bankách nechal kus jako bezpečnostní pojistku, protože tehdy byl strach z neznámých akcionářů, Dnes už je to stabilizované, takže zbytek by se dal prodat nějakým strategickým investorům. Tím by se zároveň dosáhlo dalšího cíle - začlenění bank do mezinárodních finančních struktur.Kdo má hledat toho partnera?Mohou si ho najít banky, ale vláda by to měla dělat s nimi. Ale nikdo si toho moc nevšímá, privatizace přestala být problémem, transformační úloha byla splněna. To je nebezpečné. Vláda má tisíce jiných starostí - to je příležitost pro byrokracii, která na tom parazituje. Vemte si třeba veřejné soutěže. FNM na ně najal soukromé firmy, každá dostane až 3 % z prodaného majetku. Víte, kolik byl v roce 1992 rozpočet FNM? Třicet sedm milionů. Letos - 406. Více než desetinásobek. To je obrovský balík soukromých zájmů, kamarádi, kupování politické podpory.Co s tím?Vláda do toho musí jít, musí vyvinout dodatečnou koncentrovanou vůli, dát impulz, zlomit odpor privatizační byrokracie.Myslíte, že tu vůli vláda po volbách dostane?Podle sebe vím: když něco chci, musím mít strašnou vůli, odhodlání. Když se nikdo takový nenajde, nic se nestane.

Ani ne
Jste členem ODS, ale často jdete proti proudu.To snad ne.Tak například nikdo z ODS tak nadšeně nepropagoval ochranu drobných akcionářů, zákon o České národní nadaci apod.Za nové věci se musí vždycky někdo brát. Stejným způsobem jsem byl proti všem třeba při restitucích. Ale podstatná část lidí v rozpočtovém výboru a v parlamentu mi podporu dávala. V ODS existuje vlivná skupina, za níž stojí Dušan Tříska, který má velký vliv na Ministerstvu financí. Tříska je mým silným oponentem. Řeším to tak, že nekomunikuji a tvrdě prosazuji věc, o kterou mi jde.Také váš názor na občanskou společnost vás odlišuje od kolegů ve straně. ODS a Klaus jsou na ten pojem alergičtí.Vždyť se ODS jmenuje Občanská demokratická strana. Já vůbec nerozumím, jak ten spor mohl vzniknout.Podle Klause zavání "občanská společnost" hledáním třetí cesty.Každý dobrý liberál a čtenář Hayeka ví, že Hayek silně zdůrazňuje potřebu soukromého financování veřejných statků. Jsou veřejné statky financované z veřejných prostředků. Pak je tu soukromý sektor. Mezi nimi by měl být sektor třetí, nezávislý, který financuje veřejné statky na základě soukromé iniciativy. To je typické pro společnost v USA, kde jednotlivci přebírají financování řady veřejných statků, počínaje péčí o slabé a chudé a konče vzděláváním, sportem, vědeckým výzkumem. To je klasický znak dobré společnosti. Říká-li si občanská, není až tak podstatné.Nezdá se vám, že ODS až příliš kopíruje náladu ve společnosti? V době, kdy se vrací normalizační televizní seriály do komerčních televizí, objevuje se na akcích ODS Karel Gott s Janečkem.Mě tohle nevadí. Gott má smůlu jako třeba Adina Mandlová. Ta měla smůlu za protektorátu, že byla kočka. Gott měl smůlu, že jeho vrchol byl v 70. letech. Janeček, to ani nevím, kdo to je. ODS jako strana vládní a velká má přirozeně tendenci kopírovat převládajícího ducha společnosti už jenom proto, že se uchází o voličské hlasy. Já si na ODS vážím, že je pestrobarevná a že je tam množství velmi talentovaných, šikovných a pracovitých lidí. Není dobré, že je pořád ztotožňovaná pouze s Václavem Klausem. Klaus je dominantní svou povahou, svým ustrojením, on se tak narodil, ale v ODS je řada třicátníků. Nemají cíle vysloveně celospolečenského významu, ale jsou to tahouni, kteří mají nápady a dobrou vůli.Změnil se po vstupu do ODS váš názor na dlouholetého známého Klause?Ani ne.A stýkáte se víc než v době, kdy jste byl ministrem nebo šéfem FNM? Povídáte si o reformě?Ani ne.Myslíte, že má Klaus ještě nějaké ambice kromě toho, že chce být zase předsedou vlády?Nevím a nechci o tom mluvit.

Součást profese
Jaká je v politice správná míra stranické loajality?Je to jedna z nejtěžších věcí. Psovská loajalita, gumování vlastních postojů za každou cenu vede k tomu, že si člověk vykoleduje pohrdání uvnitř strany. Jsou ale věci, kdy má jít soukromý názor stranou. I tady ovšem záleží na osobních postojích, ambicích a svědomí, protože kdyby strana byla jenom souborem neřízených a nekoordinovaných jednotlivců, tak se žádné velké, strategické věci politicky neprosadí. Ale umět rozlišit, co je strategické a co není, aby to nezabilo tvořivost lidí a jejich odpovědnost, to je právě veliké umění, a o to v politice jde.Má se politik snažit být morální?Politik, který chce něco prosadit, nemůže být morálně vadný, jinak mu nikdo neuvěří. To je součást profese. Nesmí pracovat pro peníze. Má být služebníkem. Někteří takoví jsou. Jiní ne, a jde o to, abychom si jich všimli a vytlačovali je na okraj.Jste protestant. Co si myslíte o křesťanovi v politice?Všechny hodnoty, které tu jsou, mají základ v řecko-křesťansko-židovském základu naší civilizace. Křesťané mají v dobrém slova smyslu právo na to, aby jejich vliv byl univerzální. Dobrý křesťanský politik bude mluvit ke všem zásadním otázkám, jako je NATO, EU, hospodářská reforma, privatizace, peníze, jednotná měna atd. Křesťané se ale nechali od hlavních otázek odstrčit k charitě. Křesťanská teologie by měla přispět k tomu, aby se ukázalo, že moderní společnost má právo se ke křesťanství hlásit, že tržní instituce nejsou s křesťanstvím v rozporu, právě naopak, že bližním je i ten, kdo není z naší farnosti.Někteří katolíci tvrdí, že protestanté neznají pokoru, že si připadají, jako by byli s Bohem největší kamarádi.Přesný opak. Právě katolíci stále ulevují potřebě zobrazit si Boha, mají své zasloužilé umělce, svaté, vycházejí vstříc lidské potřebě mít Boha někde po ruce. Protestant je na tom daleko hůř, pro toho je Bůh strašně daleko. Koří se pouze před ním, nikdy ne před lidmi. Proto má někdy problémy se v lidských strukturách usadit, vždycky tam trochu ční, vždycky tam trochu kouká jako šídlo z pytle.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.