Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Kočárníkova odpovědnost - neodpovědnost

13.1.1997

Loňský rozpočet zůstal plus minus vyrovnán

Na samotném začátku roku vyhlásilo ministerstvo financí překvapivě optimistickou zprávu: přes nepříznivé a varovné prognózy a čísla ze začátku a poloviny prosince loňského roku se státní rozpočet nakonec překvapivě nachází v mírném přebytku.

Trik netrik

Den na to přišla některá média - především pak MF Dnes -a posléze i opozice s odhalením: vyrovnaného rozpočtu prý bylo dosaženo jen za pomoci "rozpočtových fint a triků". Ministerstvo financí emitovalo koncem prosince tzv. pokladniční poukázky (jde o zvláštní druh výhodně úročeného krátkodobého státního dluhopisu), a tím prý pokrylo důležité výdaje a výpadek příjmů, přičemž splácení těchto dluhopisů údajně přepadne do letošního státního rozpočtu. O pár dnů později Ivan Kočárník na tiskové konferenci suše pravil, že novináři i opozice jednoduše naletěli. Ministerstvo sice opravdu prodalo zmíněné dluhopisy, ale pokladniční poukázky se prý vydávají každý rok a slouží k pokrytí výpadku rozpočtových příjmů, ke kterému cyklicky a pravidelně dochází na začátku ledna každého roku. S loňským rokem tedy nemá vydání poukázek nic společného. Současně však ministr ohlásil, že loňský státní rozpočet zřejmě skončí přece jen mírným schodkem. Co si o tom všem máme myslet? Jeden den schodek, druhý den přebytek - kde je tedy pravda? A dělá ministerstvo financí opravdu nějaké rozpočtové triky?
Nejprve je třeba se ministra Kočárníka zastat. Vydání pokladničních poukázek se opravdu týká až letošního roku, a navíc se jedná o příjem, který se účetně v hospodaření žádného státního rozpočtu nijak neprojevuje. (Pouze splácení úroků z těchto dluhopisů je nákladem státního rozpočtu, a to na letošní rok.) Vysvětlit lze i přebytek, z něhož se nyní vyklubal schodek.

Úsporná opatření

Začátkem prosince prosadil ministr financí ve vládě další úsporná opatření: omezeno bylo vyplácení odměn a třináctých platů, pozastaveny byly investice na výstavbu dálnic (šlo celkem o jednu miliardu) plus některé další státní výdaje a patrně i platby některých faktur. Státní rozpočet je totiž ze své povahy dynamický a aktuálně se mění doslova každý den. Navíc příjmy z daní do státního rozpočtu za uplynulý rok dobíhají do 15. ledna (tzv. doplňkové období) a stejně tak musí stát do 15. ledna proplácet své závazky - například faktury za zakázky, které si objednal. Příjmy z daní jsou přitom začátkem roku již tradičně slabší, zatímco platby za dodávky a zakázky větší. (Hezky to ilustruje pohled na poslední tři týdny: 21. 12. byl rozpočet v + 0,42 mld. Kč, 3. 1. v + 0,27 mld., zatímco 4. 1. spadl na - 0,27 mld. a 7. 1. dokonce na - 1,28 mld.) Z dostupných údajů tak lze vysledovat, že k polovině ledna se státní kasa může dostat do schodku kolem 2,5 - 3 miliard, což jsou sotva 0,2 % HDP. S největší pravděpodobností tedy půjde o schodek, který se vejde pod označení v zásadě vyrovnaný rozpočet.
Nelze ovšem mít Kočárníkovi až tak za zlé, že hned začátkem roku, kdy tiskové agentury celého světa zajímají rozpočtové výsledky jednotlivých zemí, využil momentální situace a oznámil prognózu mírného rozpočtového přebytku. Tehdy tomu tak opravdu bylo a ministr jen využil příhodné možnosti pochlubit se. Skutečný výsledek loňského hospodaření tedy přinese až v březnu státní závěrečný účet, což je výsledek státního rozpočtu ověřený auditory.

Utajená pokuta

Jakkoli si ale ministr financí zaslouží kredit za udržení vyrovnaných financí, které jsou nesmírně důležitým signálem pro zahraniční investory (v době stále se prohlubujícího propadu obchodní bilance), pro jiné oblasti, které má jeho rezort na starosti, to neplatí. Privatizace vázne a minulý týden svého nadřízeného veřejně kritizoval i předseda FNM Roman Češka. Další deregulace cen nemá koncepci, ale zdaleka nejhorší je situace v oblasti regulace kapitálového trhu. Ministerstvo se sice - především pokud jde o dohled nad investičními fondy - začalo v poslední době snažit (úředníci z kapitálového dohledu se dokonce přestěhovali do nové budovy, kterou svou návštěvou posvětil i premiér), jenomže současně s tím vyšla minulý týden najevo neuvěřitelná věc.
Koncem prosince loňského roku vyšel v americkém časopise Fortune článek "Piráti z Prahy" o aktivitách Viktora Koženého a Michaela Dingmanna. Z článku mimo jiné vyplývá, že ministerstvo financí udělilo již vloni v červnu firmě Harvard Capital and Consulting nejvyšší možnou pokutu jednoho milionu korun za "neoprávněné účtování prostředků za reklamu, za porušení povolených limitů pro investice a neoprávněné účtování poplatků za správu Harvardského garančního a násobkového fondu" a současně jí nařídilo "vrátit neoprávněně naúčtovaných 218 milionů korun zpátky do fondu". Jedním slovem - ministerstvo postihlo HCC za "tunelování" fondu. Co je však nejhorší, Kočárníkův úřad udělení pokuty přiznal až na základě zveřejněných informací. O pokutě se tak více než půl roku nedozvěděli nejen akcionáři fondů, ale ani odborná veřejnost. Přitom pravý smysl pokut (i dozorových kontrol v investičních fondech) je ten, že jejich udělení (resp. výsledky) jsou zveřejněny. Správci fondů se totiž nebojí ani tak pokut jako právě jejich zveřejnění, neboť v nesolidním fondu si peníze ponechá jen málokdo.
Zatím lze jen spekulovat, zda šlo o záměr, či šlendrián, každopádně fakt, že informace o udělení pokuty nebyla zveřejněna, dala Koženému možnost pokračovat v odsávání aktiv z tuzemských fondů do zahraničí. Jestlipak za to bude alespoň někdo z odpovědných úředníku ministerstva potrestán?
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.