Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Komu čest, tomu čest

30.11.1998

Václav Havel by se neměl bránit klepům před soudem

Rozhodnutí Václava Havla žalovat autora i nakladatele knihy Sedm týdnů, které otřásly Hradem (a také média, jež o ní informovala) musí za hranicemi Česka budit rozpaky. V civilizovaném a demokratickém světě nebývá zvykem, aby se vysoce postavení politici soudili s tiskem, novináři, publicisty a vydavateli. Stejně tak nebývá předběžným soudním řízením zastavena distribuce knihy, kterou se cítí nějaký politik nařčen. Výjimkou je Velká Británie, kde se politici soudí s bulvárním tiskem poměrně běžně, což souvisí s unikátními právními zvyklostmi. Veškerá důkazní tíha tu spočívá - jako v jediné zemi na světě - na vydavateli, který svá tvrzení musí dostatečně prokázat. Vysoudit peníze na britském bulvárním tisku není proto příliš složité, ale to jej v nejmenším nekultivuje; divoce bují a patří k nejodpudivějším na světě.V USA nemají politici ani jiní obecně známí veřejní činitelé v boji s tiskem šanci, neboť podle mínění soudců se takové osobnosti musí umět bránit samy. Soud v jednotlivých případech pouze rozhoduje, kdo je a kdo není veřejnou osobou. Politici se v USA zpravidla do soudních sporů nepouštějí také kvůli obavám ze ztráty prestiže. Zakládají si na své důvěryhodnosti: občanům by přece mělo stačit, když nějaké nařčení sami razantně popřou - kamerami i novináři jsou pronásledováni neustále a příležitostí k tomu mají bezpočet. Kontinentální Evropa sice americký systém nepřevzala, ale v praxi se mu blíží. Ani v Německu, Holandsku či Švédsku politici případy nactiutrhání soudní mašinerií zpravidla neprotahují. Knihy tu sice bývají občas zakazovány, jde však výhradně o díla šířící rasismus, nacismus nebo popírající holocaust.Kdyby se Václav Havel spokojil s prohlášením, že kniha je plná nepravdivých pomluv, měla by jeho slova větší váhu než snaha domoci se soudního verdiktu. Ten je sice v právním smyslu směrodatný, sotva však může být (v případě nactiutrhání a intimních pohledů do soukromí) pro veřejnost přesvědčivější než mravní autorita hlavy státu, mezinárodně uznávaného humanisty, který se zasvětil "životu v pravdě" a seděl za to léta v kriminále. Copak je nutné, aby takového člověka chránil před malichernými klepy nějaký soudce? Bude-li mu kolem třiceti, svou morálku ještě plně neosvědčil, a bude-li starší - co vlastně dělal před listopadem? Soudil?Je zvláštní, že Havlovi světem zběhlí poradci, jako je Jiří Pehe (studoval politologii v USA) nebo kancléř Ivan Medek, prezidenta o západních zvyklostech dostatečně neinformovali. Pokud ano, nabízí se jediné vysvětlení: snaha vysoudit od pokleslého nakladatele nějaké peníze, které by pak prezidentský pár mohl věnovat na dobročinné účely. To by jistě bylo bohulibé, kdyby prezident zároveň nezaútočil na svobodu tisku a nesváděl k nápodobě ostatní české politiky, kteří se už beztak o svou čest soudí až trapně často.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.