Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Konečně krok správným směrem

24.11.1997

Vláda schválila plán privatizace bank

Je příznačné, že ve středu odpoledne, okamžitě po zveřejnění zprávy, že vláda schválila Pilipův plán na privatizaci bank, česká koruna výrazně posílila. Po květnové devalvaci jde totiž o jednu z důležitých pozitivních zpráv. Srovnat ji můžeme snad pouze s lepšími čísly o vývoji zahraničního obchodu, které potvrzují, že již několik měsíců za sebou roste vývoz rychleji než dovoz. Sice s jistým zpožděním -- ale přece jen -- začíná vláda plnit důležitá balíčková opatření (minulý týden rozhodla například o spoluúčasti pacientů a ministerstvo dopravy připravilo plán privatizace regionálních tratí). Opozice má nicméně v jednom ohledu pravdu: privatizace, přesněji doprivatizace velkých bank je krokem, který je svým dopadem a důležitostí srovnatelný s kuponovou privatizací.

Promarněné roky

Je velká škoda, že se s privatizací největších bankovních ústavů nezačalo již dávno, respektive před několika lety. Dokud byla česká ekonomika v zahraničí opěvována, politici o privatizaci finančních domů příliš nepřemýšleli. Dlouhou dobu pak členové vlády (včetně jejího předsedy) dokonce koketovali s myšlenkou, že by snad bylo lepší, aby se české banky privatizovaly do českých rukou. Česká pojišťovna, tedy finanční ústav, který není bankou, byla koneckonců tímto způsobem (a do určité míry spontánně) privatizována, a to do rukou finanční skupiny PPF. Podobně "tolerantně" vláda přehlížela ovládnutí IPB firmami napojenými na manažery banky. Teprve trpké zkušenosti s aktivitami nevypočitatelného Motoinvestu a úpadek českého kapitálového trhu vládní politiky přesvědčily, že čekání na zrod českých podnikatelských hvězd nebo prodej akcií bank na pražské burze není rozumným řešením. Již více než rok tak jsou ve hře prakticky pouze úvahy o větších strategických investorech, tedy jinými slovy o zahraničních bankách. Od loňského podzimu vláda několikrát veřejně deklarovala úmysl banky privatizovat, naposledy pak v rámci obou tzv. balíčků. Největší rozruch se konal koncem loňského roku, kdy Česká národní banka oficiálně navrhla fúzi České spořitelny a ČSOB (za tento nápad byla centrální banka ostře kritizována především premiérem). Od té doby se Tošovského lidé z diskusí o způsobu privatizace bank -- alespoň na veřejnosti -- stáhli. Do letošního léta se tak v praxi nepřipravovalo nic. Teprve koncem léta, po příchodu Ivana Pilipa na ministerstvo financí, se oficiálně začalo pracovat na konkrétních návrzích. Před měsícem "prošly" poradou ekonomických ministrů a minulý týden je odsouhlasila i vláda. Konečně se tedy pohnuly ledy. Nicméně faktem je, že jsme propásli nejméně tři roky. Maďarsko bývá kupříkladu zahraničními analytiky chváleno právě proto, že se do privatizace bank pustilo již před dvěma lety. Opozice dnes tvrdí, že se vládní koalice, a především pak ODS snaží privatizaci bank uspěchat a stihnout ji ještě předtím, než ji předčasné volby smetou. To je třeba odmítnout. Vláda dnes nespěchá, pouze plní to, co slíbila, a konečně se pouští do věcí, o kterých se neuvěřitelně dlouho pouze tlachalo. Navíc není ještě zdaleka vyhráno. Dojde-li k předčasným volbám, je možné, že zastihnou privatizaci bank ve stadiu, kdy ji ještě bude možné zvrátit. A tímto úmyslem se sociální demokracie vůbec netají.

Co se chystá

Podle informací z MF zahájil již minulou středu práci speciální tým pro výběr finančních poradců, kteří budou na privatizaci jednotlivých ústavů spolupracovat. Poradci se bezpochyby stanou renomované zahraniční investiční banky (ministerstvo zatím eviduje deset zájemců). Pro každou banku bude vybrána zvláštní poradenská firma. Výběr poradců bude ukončen 10. prosince, kontrakt by měl být podepsán do Vánoc a do začátku února by pak měla být vypsána veřejná výběrová řízení na jednotlivé banky. Na základě prvních nabídek potenciálních investorů (a podkladů poradců) ministerstvo postupně upřesní harmonogram prodeje jednotlivých bank. Následovat budou užší výběrová řízení, tzv. due dilligence studies, což je v podstatě forma precizního a důkladného auditu, a řada dalších složitých procedur. Počítá se s tím, že privatizace první z bank, kterou bude zřejmě ČSOB, by mohla skončit do konce příštího roku. Vůbec nejdůležitější novou zprávou ale je, že se vláda de facto vzdává představy, že vyřešení problematických majetkových a finančních vztahů se slovenskou vládou musí privatizaci předcházet. Rozuzlení složitých majetkových propletenců se slovenskými subjekty, které se týkají zejména ČSOB a Komerční banky, ponechá vláda na vedení bank a následně především na nových vlastnících. Zdá se tedy, že se kabinet konečně vzdal iluze, že před privatizací je třeba rozmotat slovensko-české majetkové uzly, neboť takto očištěné banky by se snad mohly prodat za vyšší cenu.

Česko-slovenské bankovní spory
V případě ČSOB, která je dosud plně státní (podíl českých státních institucí 65 %, podíl slovenské centrální banky činí 27 %), chce vláda celých 51 % prodat zahraničnímu strategickému partnerovi. A nejde jen o to, že ČSOB je jak přímo, tak skrze investiční fondy ze všech bank nejméně vlastnicky angažována v českém průmyslu. Jedná se také o to, že ČSOB je bankou, která se dosud výrazně orientuje na financování zahraničního obchodu, a že této bance dluží s.r.o. Slovenská inkasní 14 mld. korun. Tato organizace zřízená bratislavským ministerstvem financí odmítá již více než dva roky pohledávku splácet (a slovenská vláda o ní z principu nechce vůbec diskutovat). ČSOB v současné době vede proti slovenskému ministerstvu financí soudní spor u mezinárodního dvora ve Washingtonu. Vláda ve svém materiálu počítá s tím, že rizika spojená s touto pohledávkou "vykryje sama banka". V případě Komerční banky a České spořitelny je vláda zatím ochotna prodat strategickým investorům blokační minoritu, tedy 36 % akcií. Rovněž Komerční banka je ale zatížena právním sporem se Slovenskem o křížové výměně 13,6 % akcií mezi oběma fondy národního majetku. Mečiar s Klausem se sice nedávno dohodli, že se tento spor pokusí na vládní úrovni vyřešit do konce roku, zatím se však nic neděje. Rozhodnutí vlády z minulého týdne pak znamená, že privatizace KB bude pokračovat, i když k dohodě se Slovenskem nedojde.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.