Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Koruna v plavkách

4.3.1996

ČNB ohlásila konec pevného kurzu

Minulé úterý večer navštívil guvernér Tošovský premiéra Klause a informoval jej o rozhodnutí centrální banky změnit pravidla, podle nichž se určuje kurz koruny. Podle dostupných informací neměl předseda vlády žádné zásadní námitky. Druhý den pak bankovní rada ČNB na tiskové konferenci oficiálně oznámila své rozhodnutí zrušit pevný (fixní) kurz české měny. Od středy se tedy koruna pohybuje uvnitř patnáctiprocentního fluktuačního pásma: její kurz k tzv. tvrdým měnám, respektive k dolaru a marce, může poklesnout, nebo stoupnout až o 7,5 %.

Prodloužené lano
O uvolnění kurzu rozhodla bankovní rada již předminulý týden a na minulou středu načasovala jeho oznámení i okamžitou platnost. V našich podmínkách se tak povedla celkem nebývalá věc: rozhodnutí se podařilo celý týden utajit, což byl jeden z hlavních předpokladů úspěšnosti. Překvapena byla i odborná veřejnost, a to i přesto, že se tento krok očekával přinejmenším od září, kdy guvernér při veřejném vystoupení oznámil, že pevný kurz koruny je dlouhodobě neudržitelný. Zajisté k tomu napomohl fakt, že centrální banka rozhodla zcela autonomně, jak jí to umožňuje zákon (jednání bankovní rady se premiér a ministr financí mohou účastnit pouze jako pozorovatelé).Rozhodnutí o změně kurzu označil guvernér Tošovský za nejdůležitější opatření měnové politiky uplynulých pěti let. Měl pravdu. Nominální kurz koruny vůči dolaru a marce se nezměnil od ledna roku 1991, tedy od data poslední devalvace. Kurz měny zůstal fixován a centrální banka připouštěla pouze výkyvy o půl procentního bodu oběma směry. Fixní kurz se tak stal na pět let jedinou makroekonomickou kotvou, stálicí či majákem v rozbouřeném ekonomickém moři. Vše ostatní se totiž v průběhu transformace neustále měnilo: ceny, vlastnická struktura, celní tarify, zákony apod. Nyní tedy koruna vyplouvá, ale nikoliv ještě na otevřené moře, ale spíše do zátoky. Nebo - použijeme-li guvernérův příměr - nezvedá se kotva, ale prodlužuje se (a to více než dvacetinásobně) řetěz mezi kotvou a lodí.Podobný systém existuje v Evropské unii a jmenuje se evropský směnný mechanismus neboli "had v tunelu" (kurz měny (had)se plazí fluktuačním pásmem (tunelem/). V EU je ovšem pásmo dvakrát širší než to, o kterém nyní rozhodla ČNB. Další zásadní rozdíl je v tom, že západoevropské měny jsou plně směnitelné. Koruna je sice směnitelná také, dosud ale existuje řada omezení a restrikcí na kapitálovém účtu (např. zákaz investic do cenných papírů v cizině, zákaz finančních půjček subjektům v cizině a zákaz devizových kont v cizině pro občany i podniky). Naše centrální banka má tedy dosud oproti západoevropským kolegyním daleko více nástrojů k omezení odlivu kapitálu ze země.

Nová pravidla
Od minulé středy se však nezměnilo jenom kurzové pásmo, ale i samotný technický způsob stanovení kurzu. ČNB již nebude kurz vyhlašovat, ten budou napříště určovat samy komerční banky na mezibankovním trhu a centrální banka bude tento vývoj pouze sledovat. Pokud se kurz měny bude pohybovat nahoru, či dolů uvnitř pásma, může na to ČNB podle potřeby reagovat: může tzv. intervenovat, tedy nakupovat, či prodávat korunu.Pro podniky, vývozce i dovozce se rovněž rozhodnutím ČNB mnohé změní. Pokud by se například kurz v budoucnu změnil o pět procent, znamená to nutnost revidovat své obchodní plány. Nejobtížnější bude předvídání zisku, který je dán především prodejností zboží či cenami vstupů. Bude proto muset vzniknout celá škála nových finančních produktů a banky budou muset vyškolit patřičné odborníky. Větším podnikům pak nezbude nic jiného než se pojišťovat proti kurzovým výkyvům: mohou si například koupit právo odkoupení, či prodeje devizy (třeba za tři měsíce) za předem dohodnutý kurz, přestože aktuální kurz v té době bude jiný. Podniky musí také znovu pečlivě zvážit, zda se vyplatí půjčovat si marky nebo dolary v zahraničí. Dosud výhodný úrok nebo splátkový kalendář se může změnit, pokud by kurz koruny výrazně poklesl, ve velmi nevýhodnou záležitost. A naopak: kdyby se koruna zhodnotila, dlužník na tom vydělá. Proto lze nyní očekávat, že zahraniční banky budou ochotné českým podnikům půjčovat raději v tzv. eurokorunách (koruna může na základě nového devizového zákona obíhat i v zahraničí). Pečlivěji než dosud budou muset sledovat aktuální kurzovní lístek i ti z nás, kteří mají své úspory v devizách. Pokud si totiž ze svého devizového konta budou chtít vybrat částku v korunách, mohou při případných výkyvech kurzu značně tratit, či vydělávat.

Znejistět spekulanty
Důvod, proč se ČNB k uvolnění kurzu rozhodla, je zřejmý: již nejméně dva roky se k nám valí spekulativní zahraniční kapitál. Ten přicházel jednak kvůli vysokým úrokovým měrám, jednak spekuloval s případnou revalvací koruny. To se také stalo jednou z hlavních příčin růstu peněžní zásoby, což se může projevit ve vyšší inflaci. ČNB tomuto trendu čelila tzv. sterilizací: prodávala pokladniční poukázky (forma dluhopisu) a stahovala koruny z trhu. Jenomže toto opatření se časem stalo kontraproduktivní. Dluhopisy totiž musí mít atraktivní úrok, ten zase tlačí nahoru všechny úrokové míry, a tak vzniká další motiv pro příliv zahraničních inflačních peněz.Rozšíření kurzovního pásma si především klade za cíl spekulanty znejistět. Ti až dosud pouze pohodlně odčítali rozdíl v úrokových měrách u nás a na Západě a díky pevnému kurzu mohli klidně inkasovat snadný zisk. Někteří z nich možná nyní nebudou chtít riskovat. Vtip je totiž v tom, že centrální banka může jako "mocný hráč" intervenovat na trhu a pohybovat s kurzem zcela náhodně, čímž spekulanty zmate a znervózní. Lze tedy počítat s tím, že někteří investoři odejdou, jiní zůstanou a budou věřit v revalvaci a možnost korunu se ziskem prodat.

Pozor na obchodní deficit
Po prvních dvou dnech obchodování v nových podmínkách oslabila koruna vůči dolaru o dvacet haléřů, a to i přes intervenci centrální banky ve výši čtyř miliard korun. Zatím z toho však nelze mnoho usuzovat. Největší hráči na našem trhu, tedy pět největších bank, byli totiž vyhlášením pásma totálně zaskočeni. První den se banky stáhly z trhu úplně a další dny obchodovaly jen minimálně.Většina analytiků se zatím shoduje, že první tři čtyři týdny koruna mírně poklesne. Většina tuzemských subjektů na trhu si totiž teprve bude promýšlet novou strategii a bude se učit se v nových podmínkách obchodovat. V tom, co bude dál, se předpovědi bankovních analytiků liší: většina předpovídá mírný tlak na zhodnocení koruny, najdou se ale i tací, kteří předpokládají, že se koruna udrží ve středu pásma. Co se bude dít v dlouhodobějším výhledu (půl roku, rok), je zatím velkou neznámou. Vše záleží na vývoji obchodního deficitu. Ten je zatím kompenzován 14 miliardami devizových rezerv: bude-li ale nadále dramaticky růst, může to vyvolat určitá devalvační očekávání.Čísla za leden naznačují, že nárůst obchodního schodku je o polovinu nižší než průměrný nárůst v posledních měsících loňského roku. To je zpráva, která by mohla vyvolat určitý tlak na zhodnocení koruny. Důraz je však třeba položit na slovo mohla. Ekonomové a byznysmeni se totiž rozhodují na základě údajů z delších časových řad. Nezbývá než čekat.
Poslední komentáře
12.07.2014 13:37:22: Plavky pro dámy, které jsou náročné: http://www.daniela-pradlo.cz/plavky
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.