Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Lepší je zůstat při zemi

15.1.1996

Inflace za rok 1995 klesla pod deset procent

 

Roční míra inflace dosáhla v prosinci 7,9 %, na našem teritoriu tedy vůbec nejnižších hodnot od liberalizace cen v roce 1991. Celková roční míra za rok 1995, tedy tzv. klouzavá míra inflace, která sčítá měsíční nárůsty cen, činí očekávaných 9,1 %. Můžeme se tedy radovat, že celková míra inflace není horší, než se očekávalo, a spekulovat můžeme, zda jsou prosincová data začátkem nějakého zázračného trendu. O něčem takovém totiž můžeme začít uvažovat, až když se stejně dobrá čísla budou objevovat ve třech až čtyřech příštích měsících. Teoreticky je opravdu možné ledacos: kdyby každý následující měsíc inflace poklesla - tak jako v prosinci - o polovinu procenta, mohli bychom letos skončit na roční úrovni 6 %. S tím ovšem nepočítají ani největší optimisté. Česká národní banka dosud pro letošek očekává inflaci kolem osmi procent. Většina proto také předpokládá, že na průměrnou inflaci vyspělých zemí (2 - 4 %) se dostaneme nejdříve v roce 2000. Budeme tedy rádi, když dosáhneme ročního poklesu kolem jednoho procenta. Důvodů je několik.

Příliš peněz v ekonomice
Prvním je skutečnost, že ČNB neprovádí - a především tak nečinila v loňském roce - restriktivní měnovou politiku. Přestože se počátkem roku snažila trochu přitvrdit, v průběhu roku pak prováděla politiku tzv. neutrální. Peněžní zásoba, tedy množství peněz v ekonomice, totiž vloni vzrostla výrazně nad měnový plán. To ovšem bude mít - s určitým zpožděním - vliv na míru inflace. Ve vyspělých ekonomikách to je jeden až dva roky, u nás lze počítat spíše s kratší dobou. Bud jak bu_, faktem je, že růst peněžní zásoby se časem projeví a jen těžko se může projevit razantním poklesem inflace. ČNB i vláda by pochopitelně mohly dupnout na "brzdu" a inflaci zkrotit daleko rychleji. Jenomže tím by byl s největší pravděpodobností ztlumen nebo úplně zastaven hospodářský růst. Centrální banka musí proto postupovat obezřetně. Odstranění inflace za cenu vyvolání hospodářské recese je vyhánění čerta _áblem.Dalším důležitým momentem jsou reálné možnosti centrální banky v boji proti inflaci. Největší potíže jí dnes způsobuje příliv krátkodobého spekulativního kapitálu, který je třeba sterilizovat. Sterilizace tlačí směrem nahoru úrokové míry a ty jenom lákají další krátkodobý kapitál. Použití klasických nástrojů měnové politiky centrální banky (diskontní sazby, lombardní sazby apod.) je tedy v našem případě omezeno nebo znemožněno úplně. Lze sice počítat s tím, že příliv krátkodobého zahraničního kapitálu poněkud poklesne především s ohledem na uvažované rozšíření kurzového pásma. Pokles razantního charakteru to ale zatím zřejmě nebude.

Inflační očekávání
Dalšími důležitými inflačními tlaky, které jsou do určité míry "zabudovány v ekonomice", jsou inflační očekávání. Inflace je již delší dobu relativně stabilní (9 -12 %) a naši výrobci a obchodníci s touto úrovní do určité míry počítají a nastavují podle toho ceny. Někdo by je tedy musel všechny naráz přesvědčit, že inflace bude nižší, jinak ji budou nadále svou cenovou politikou pomáhat udržovat na úrovni, které přivykli. Inflační očekávání vytváří ale i sama vláda: například tím, jak indexuje či v předstihu oznamuje valorizaci důchodů či mezd v rozpočtové sféře atd. Vláda sice může vytvářet velké rozpočtové přebytky a tzv. je zmrazovat, může přijít s velkými emisemi úrokově atraktivních dlouhodobých státních dluhopisů apod., ale takový úmysl zatím nedeklarovala.V příštích letech - samozřejmě za předpokladu, že po volbách zůstane zachován dosavadní reformní kurz - bude vláda postupně uvolňovat zbylé regulované ceny (nájemné a energii), a to se nevyhnutelně promítne do růstu cen. Jen pomalu se bude zlepšovat situace na trhu práce. Nezapomínejme, že dosud máme nepřirozeně nízkou nezaměstnanost, která způsobuje významný tlak na zvyšování mezd. Stále jsme také do značné míry tranzitní ekonomikou a konkurence - především pak v potravinářském průmyslu - u nás funguje jen nedokonale. Dohody o cenách se sice dokazují těžko, ale málokdo pochybuje o tom, že existují. Poslední významná skutečnost je sice spíše optimistická, ale měnit se bude také jenom pomalu: více než v ekonomikách vyspělých se u nás do růstu cen promítá vyšší kvalita nabízeného zboží. Inflace je tedy u nás v tomto směru do určité míry nadhodnocena.A tak tedy zůstaňme s optimistickými předpově_mi ohledně klesající inflace oběma nohama na zemi.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.