Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Marka za 17,60

27.7.1998

Čím hrozí a co slibuje silná koruna

V posledních třech týdnech česká koruna k nelibosti mnoha ekonomů výrazně posilovala vůči německé marce i americkému dolaru. Centrální banku tento vývoj znepokojil natolik, že se neomezila pouze na varování před příliš vysokým kurzem, ale rozhodla se také k přímým intervencím na trhu: před deseti dny ČNB nakupovala tvrdou měnu a prodávala koruny. Podle většiny expertů nebyl zásah příliš úspěšný, ale centrální banka tím dala rezolutně najevo, že ji příliš silná koruna znepokojuje. Přesto se koncem minulého týdne česká měna stále pohybovala na úrovni 17,60 Kč za jednu německou marku.

Proč koruna stoupá

Čím je vlastně zájem zahraničních investorů o korunu vyvolán? Na prvním místě jsou to vysoké úrokové míry. Jejich reálná výše je stále mnohem lukrativnější než úrokové míry na západ od našich hranic. Bohužel zahraniční kapitál, který k nám proudí, není většinou kapitál produktivní, ale krátkodobý, jinými slovy spekulativní. (Formulace "proudí k nám" není přesná, protože s korunou se obchoduje nejen u nás doma, ale také na zahraničních trzích. Přesnější informace by byla, že zahraniční investoři ukládají své prostředky do korun, resp. do korunových vkladů a dluhopisů.) Investoři mění své prostředky za koruny pouze na krátkou dobu, většinou maximálně na několik měsíců.Další aktuální příčinou posledního kurzového vývoje jsou výsledky voleb. Z krátkodobého či střednědobého pohledu se obchodníci s měnami příliš nezabývají tím, do jaké míry bude mít nová vláda odvahu k provádění zásadních a důležitých reforem. Zajímá je naopak, že levicová vláda bude mít velmi okleštěný prostor k manévrování. Nebude moci plnit své nejpopulističtější sliby, především nebude moci zadlužovat stát a vyrábět díry ve státním rozpočtu, jak si původně představovala.Hned na dalším místě je lepšící se bilance zahraničního obchodu. Silným vývozcům, jako je především Škoda Volkswagen, se daří vyvážet a poptávka po dovozech spotřebního zboží začíná výrazně klesat. Posilování koruny zřejmě souviselo i s vývojem na ruských trzích. Mnozí zahraniční investoři se z Ruska stáhli, protože investice do krátkodobých dluhopisů považovali za příliš riskantní, a začali se poohlížet jinde ve střední a východní Evropě.

Prognózy a obavy

Proč vlastně prudké zhodnocování koruny vadí? Nic přece není černobílé. Čeští turisté si budou moci v cizině více koupit a mohlo by se lépe dařit dovozcům (ti přece nejsou proti vývozcům žádnými "nižšími lidskými tvory"), podnikům se mohou zlevnit dovážené investiční celky.Na prvním místě mezi obavami je hrozba, že prudké zhodnocování koruny se může velmi rychle zvrátit ve svůj pravý opak. Tak musíme chápat výrok člena bankovní rady Lu_ka Niedermayera, že korunu zřejmě čeká "velmi bouřlivé období". Nelze totiž vyloučit (je to dokonce velmi pravděpodobné), že se mnozí obchodníci s měnami korunou předzásobují, aby mohli v pravý čas spustit její pád. Impulzem k takovému útoku se může stát cokoli. Neuvážený výrok vysokého představitele vlády, zpráva o přípravě deficitního rozpočtu nebo nějaká zahraniční krize -- od Ruska po Jižní Afriku. A pokles kurzu měny bývá zpravidla prudší než její zhodnocování.Na druhém místě jsou obavy o osud našich vývozců, kterým se jejich zboží může na zahraničních trzích prodražit. Tyto obavy jsou na "druhém místě" především proto, že ti nejúspěšnější z našich vývozců jsou financováni zahraničními úvěry a bankami. Jak ale stojí výše, nic není černobílé. Zhodnocující se koruna může zhatit naděje na vývoz u firem, které s něčím takovým teprve začínají.

Měnová, nebo rozpočtová restrikce

Hlavní příčinou zhodnocování koruny jsou ale přece jen vysoké úrokové míry. Když loni na jaře ohlásila Klausova vláda postupně dva restriktivní balíčky, a především když začátkem loňského června nastala měnová krize, byly úrokové míry prudce zvýšeny. Od té doby klesají jen mírně. Vládní balíčky i restriktivní politika centrální banky reagovaly především na vnější nerovnováhu a tzv. měkké tržní prostředí. Utrácení rozpočtových přebytků a růst mezd předbíhající vývoj produktivity práce znamenaly nárůst poptávky po zboží z dovozu, jejž bylo třeba utlumit.Obchodní bilance se pomalu vrací k rovnováze. Proč tedy ČNB úrokové míry výrazně nesníží, když ji samotnou vysoký kurz koruny vůči marce a dolaru znepokojuje (navíc můžeme slyšet hlasy, že ČNB způsobuje vysokými úrokovými měrami recesi)? Centrální banka není v boji proti inflaci a obchodní nerovnováze sama. Prostor pro snížení úrokových sazeb by vznikl, kdyby se vláda jasně a pevně zavázala udržet vyrovnaný státní rozpočet, či dokonce vytvořit rozpočtový přebytek. Mohla by si vzít příklad z Ma_arska, které se na konci roku 1994 a v roce 1995 ocitlo ve srovnatelné situaci jako Česká republika loni a letos. Tamní vláda sáhla především k restrikci rozpočtové: reálné mzdy v rozpočtové a státní sféře poklesly za jediný rok o více než 15 %. Je tu také ještě jedna veliká neznámá. Minulé vládě se sice podařilo zastavit růst mezd ve státní správě a státem ovládaných podnicích, nedošlo ovšem k očekávanému propouštění. To v sobě skrývá velké nebezpečí. Odbory se mohou spojit k frontálnímu útoku a přitlačit nezkušenou vládu ke zdi. Mzdy se pak mohou nafouknout velmi rychle.Prostor pro snížení úrokových měr nepochybně za čas vznikne. Vedle vyrovnanější bilance zahraničního obchodu se začíná přitvrzovat "měkké tržní prostředí": nezaměstnanost (a konkurence na trhu práce) roste a v soukromé sféře úměrně klesají požadavky na zvyšování mezd. Jenže daleko důležitější je chování nové vlády. Ta zatím ústy jednoho představitele mluví o vyrovnaném rozpočtu, ústy druhého o rozpočtu schodkovém a ústy třetího o tom, že tzv. protiinflační cíle bude stanovovat místo centrální banky vláda. Nemůžeme se ČNB divit, že nebude politiku měnit přinejmenším do doby, než si vláda ujasní své priority.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.