Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Microsoft na rozcestí

22.11.1999

Soudce Jackson ocejchoval Gatesovu firmu

Americký soudce Thomas Penfield Jackson vynesl před deseti dny dlouho očekávaný verdikt ve věci žaloby, kterou podalo na suverénně největší světovou softwarovou firmu Microsoft americké ministerstvo spravedlnosti. Kdo sledoval vlekoucí se soudní jednání, musel již delší dobu tušit, že pro impérium Billa Gatese nedopadne nejlépe. Přesto většinu pozorovatelů překvapila tvrdost rozsudku. Jacksonův verdikt na svých dvě stě sedmi stranách mimo jiné tvrdí, že Microsoft používal dravčí metody. Pozice na trhu a vysoké zisky firma na trhu využila tak, že blokovala technologickou inovaci, poškozovala spotřebitele a bránila ve vstupu na trh konkurenci. Microsoft měl v roli monopolního dodavatele operačních systémů pro osobní počítače zneužívat svou moc především ve třech směrech. Tlačil na výrobce počítačů, aby instalovali operační systémy Microsoftu, na konkurenční dodavatele operačních systémů a také se snažil zlikvidovat konkurenční firmu Netscape, která de facto jako jediná Microsoftu konkuruje v prostředí internetu. Nejpřesvědčivějším důkazem se stal obsah podnikové elektronické pošty Gatesovy korporace, kterou se vládním úředníkům povedlo vydolovat a zabavit. Díky dopisům se podařilo zástupce firmy přistihnout, že některé věci zamlčují a dokonce lžou, obsah pošty se stal podle soudce navíc dostatečným důkazem, že úmysly Microsoftu nebyly úplně čisté.

Nestačí odhalit úmysly

Pro obyčejné spotřebitele a uživatele počítačů typu PC se v dohledné době nic podstatného nezmění. Soudce Jackson zatím pouze "nalezl fakta", která podle něj dokládají podezřelé úmysly, záměry a firemní politiku ve vztahu ke konkurenci. Kromě toho soudce doložil některé konkrétní zásahy vůči konkurenci. Další důležité kroky v soudním řízení ale teprve přijdou. Soud musí ještě rozhodnout, jaké paragrafy amerického federálního antimonopolního zákona Microsoft porušoval nebo vědomě obcházel. Pak nastane nové slyšení. Ministerstvo spravedlnosti ústy šéfa svého antimonopolního oddělení Joela Kleina navrhne, jakým způsobem je nutné praxi Microsoftu změnit. Pak soudce rozhodne znovu. A nakonec přijdou na řadu odvolání. A Bill Gates se jistě odvolávat bude na všech možných instancích včetně Nejvyššího soudu. Podle většiny komentátorů bude sice celé řízení trvat ještě dva roky, první rozsudek soudce Jacksona je ale natolik tvrdý, že do značné míry předurčuje celkový výsledek jednání. Odvolací soudy nesmějí zpochybnit důvěryhodnost svědectví a slyšení svědků, které soudce prováděl. Proto je Jacksonův verdikt těžko otřesitelným základem či rámcem pro všechny příští soudní rozhodnutí.

Gates se brání

Ironií osudu byl právě Microsoft v době svého raketového nástupu v první polovině 80. let doslova symbolem mladé, dravé, inteligentní firmy, která přímo zosobňuje boj proti starým zkostnatělým monopolistům a dominujícím firmám. Mezitím se ale Gates stal nejbohatším mužem světa a operační systémy MS-DOS a Windows zná dnes pomalu každá sekretářka na zeměkouli. Na tom také staví Microsoft svou obhajobu. Za prvé tvrdí, že silnou pozici na trhu získal díky pionýrskému úsilí ve výzkumu, excelentní obchodní strategii a díky "síťovému efektu", protože operační systém zavádí jednoduchý univerzálně použitelný standard. Přiznává tvrdou konkurenční politiku, ale žádné zlé úmysly. Zástupci firmy, která je na trhu zcela dominantní, navíc tvrdí, že nejsou monopolem, protože konkurují sami sobě neustálými inovacemi a novými verzemi systému Windows. Právníci Microsoftu se navíc snaží doložit, že technologický pokrok v moderním světě činí každou dominantní pozici velmi křehkou. Obhajoba poukazuje i na to, kam směřuje technologický vývoj. Až se více prosadí internet, budou zákazníci stále více využívat operační systémy založené na serverech (tedy velkých počítačích). Místo klasického osobního počítače nastoupí mnohem jednodušší přístroje napojené telekomunikační sítí na větší computer. Hegemonie Windows, systému vázaného zcela na osobní počítače, tak bude pohasínat. Také soudce Jackson připouští, že k takovým změnám skutečně někdy dojde. Ve svém rozsudku ale upozorňuje, že v současnosti Microsoftu nic nebrání, aby naplno zneužíval své monopolní pozice.

Jak sestřelit dravce

Konečný soudní verdikt je ještě daleko. Už dnes je ale nejdůležitější otázkou, jak lze monopol Microsoftu oslabit. Soudce může firmě nařídit jisté přísné normy chování, a de facto mu tak zakázat jestřábí obchodní praktiky. Takový postup se ale v mnoha minulých antimonopolních řízeních neosvědčil. Firmy obvykle dokáží takové nařízení snadno obcházet a obezřetně přitom likvidovat důkazy. Vláda by prostě musela proti Microsoftu užívat velmi nákladné policejní metody a sítě agentů a špionů, a patrně by ho stejně neuhlídala. Microsft lze také násilně rozdělit do menších vertikálně řazených firem. To by ale podle týdeníku The Economist mohlo způsobit více škody než užitku. Mohlo by dojít k "balkanizaci" softwarového průmyslu a k erozi jednotných pravidel, která zákazníci vyžadují. Podle Economistu naštěstí existují i elegantnější řešení. Microsoft může být přinucen publikovat "výrobní tajemství", tedy plnou kódovu specifikaci, na které systém Windows stojí. Tím by se stal veřejným statkem a "vyrábět" Windows by mohl v různé kvalitě a ceně kdokoliv. Další možností je, že tajné kódy zůstanou tajné, ale budou vydraženy dalším dvěma či třem zájemcům. Problém obou těchto řešení ale spočívá v tom, že jde o velmi brutální útok na soukromé vlastnictví. A firma Microsoft má dnes desetitisíce drobných akcionářů.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ekonomové a boj s monopoly

Ekonomové se ve vztahu k monopolům dělí - jako v mnoha jiných oblastech - na liberály a intervencionisty. Liberálové jsou přesvědčeni, že trh sám krotí sílu monopolů efektivněji než vláda. Intervencionisté říkají, že dozor nad trhem patří k nejdůležitějším úlohám každé vlády. Méně fundamentalističtí liberálové připouštějí, že vláda může regulovat podíl na trhu u tradičních odvětví, neplatí to ale v nejnovějších technologiích. Vývoj je totiž tak rychlý, že je obtížné předvídat, jaký monopol se udrží. Mohlo by být tragické pro celou národní ekonomiku, kdyby nešikovní státní úředníci zasahovali do vývoje v nejvíce perspektivních high-tech odvětvích. Intervencionisté říkají opak: právě proto, že jsou nové obory tak důležité, musí v nich někdo osvícený hlídat monopoly co nejpřísněji.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.