Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Místo nucené správy stamilionová pokuta

14.7.1997

Co se dělo ve fondech PIAS a IPB

Ve čtvrtek 3. července ohlásilo ministerstvo financí svůj verdikt v dlouho diskutovaném případu investiční společnosti První investiční a. s. (PIAS). Jedna z největších investičních společností, která spravuje celkem patnáct fondů z kuponové privatizace, vůbec největší fond - Restituční investiční fond a další tzv. korunové fondy, dostala nejvyšší možnou pokutu, kterou lze ze zákona udělit: deset milionů korun. Kromě toho ji postihla ještě celkem tři další poměrně přísná nařízení. PIAS musí vyměnit svůj vrcholový management a s jeho novým složením bude muset souhlasit ministerstvo financí. Společnosti se dále zakazuje obchodovat s cennými papíry skrze mateřskou Investiční a Poštovní banku (IPB) a používat tutéž banku jako svého depozitáře. Jinými slovy: jiná banka než IPB bude dohlížet na to, zda a jak investiční společnost dodržuje zákon.

Ve hře byla privatizace

Zástupcům sdružení akcionářů PIAS, tedy těch, kteří jsou v opozici vůči současnému vedení společnosti, připadají i zmíněná opatření nedostatečná. Domnívají se, že v PIAS - podobně jako v mnoha jiných investičních fondech - měla být vyhlášena nucená správa, která by podle nich znamenala vyšší kurzy akcií fondů a v daleko větší míře by zamezila zneužívání prostředků fondů k machinacím a manipulacím a k vytváření složitých a nepřehledných vlastnických struktur kolem celé IPB Group. Zástupci sdružení navíc poukazují na to, že desetimilionovou pokutu stejně zaplatí oni sami, neboť investiční společnost žije z poplatků za správu fondů.
Sdružení má zřejmě pravdu, tvrdí-li, že stát neměří každému stejným metrem. Zástupci ministerstva se ostatně nijak netají tím, že museli respektovat také fakt, že se má v nejbližších dnech rozhodnout o privatizaci státního podílu v IPB a že by vyhlášení nucené správy v PIAS mohlo tuto privatizaci ohrozit. (Mimochodem: rozhodnutí ve věci PIAS podepsal přímo Ivan Pilip, a nikoliv pouze šéf Úřadu pro cenné papíry MF Jan Veverka.)
Pravda je taková, že IPB jako zakladatel První investiční od začátku jednala s investory - především s těmi z kuponové privatizace - bez skrupulí. Byla také jedním z prvních, kdo dal signál, že na českém kapitálovém trhu je možné v podstatě cokoli. IPB vydělala na nejrůznějších operacích na úkor investorů stamiliony a její vedení velmi často používalo fondy jako nástroje k ovládnutí vlastní bankovní skupiny nebo k získávání majorit v podnicích. Nešlo sice o krádeže jako v případech C. S. Fondy nebo Trend, ale fondům bylo systematicky pouštěno žilou. Ostatně poslední ministerská kontrola, na základě které byla vyhlášena zmíněná opatření, zjistila celkem 72 případů porušení zákona.

Pouštění žilou

Komise například zjistila, že v otevřeném korunovém fondu IRF byly nesprávně oceňovány podílové listy v neprospěch podílníků. V prosinci 1996 pak odkoupila IPB od Rentiérského fondu a Fondu bohatství akcie Moravskoslezských tepláren a dále je prodávala za podstatně vyšší ceny. Akcie odešly z fondů za 930 korun na korunový fond IRF a ten je se ziskem prodal za 1100 korun IPB, která pak akcie prodala za 1700 korun. K podobným operacím docházelo i s akciemi Radegastu: kontrola MF má údajně důkazy o tom, že fondy PIAS nevyužily nejvýhodnější nabídky. Pozoruhodné je i to, že k většině "zajímavých" operací došlo především ke konci roku nebo v jeho polovině (tedy také letos v červnu), kdy banka IPB potřebovala vykázat účetní zisk.
Ministerská kontrola dále zjistila, že PIAS rozděluje zisky mezi jednotlivé fondy tak, jak to vyhovuje jí, nikoliv akcionářům fondů. Dokumentovatelně PIAS také využívala majetek fondů k ovládnutí IPB. Banka se například sloučila s fondem Rychlého výnosu, přičemž akcionářům sice nabídla 14 000 korun za kuponovou knížku nebo za jednu akcii 70 akcií IPB, nicméně kdyby šel fond do likvidace a jeho majetek byl rozdělen (tak, jak bylo napsáno v jeho statutu), získali by akcionáři 20 000 korun za kuponovou knížku. A to není vše: přestože to zákon neumožňuje, majetek Rentiérského fondu a Fondu bohatství byl začátkem léta z 60-70 % zastaven, neboť vedení banky potřebovalo získat prostředky k jejímu ovládnutí. Fondy také neustále překračovaly desetiprocentní limity k nákupu akcií jedné společnosti. Šlo především o akcie samotné IPB, Prazdroje aj.
Většina fondů PIAS nakoupila jako jeden muž akcie Bankovního holdingu. Jde o bývalý fond transformovaný v akciovou společnost, který má ve svém držení především akcie IPB. Tento holding se nechová jako fond, je neprůhledný a o jeho hospodaření existuje jen málo informací. Akcie holdingu byly sice nakoupeny za ceny o něco nižší než v RM-Systému, ale podle zástupce Sdružení akcionářů PIAS Petra Streitberga byla tato cena na několik dní uměle vyšroubována. Podle něj všechny fondy PIAS investovaly do Bankovního holdingu asi 700 milionů korun.
PIAS zatím podala proti rozhodnutí ministerstva rozklad. Než tedy bude možné zhodnotit, bylo-li ministerstvo vůči PIAS benevolentní, či nikoliv, je třeba počkat, jak budou kontrolní orgány MF tvrdé v praxi. Leccos bude možné poznat už z toho, koho schválí, či neschválí do nového vedení společnosti.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.