Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Mýty kolem rozpočtu

30.11.1998

Zemanův opravený návrh schválen v prvním čtení

Sněmovna schválila v prvním čtení návrh státního rozpočtu. Vláda počítá se schodkem 31 miliard korun: proti návrhu, který sněmovna odmítla na minulé schůzi, seškrtal Zemanův kabinet některé neinvestiční výdaje a naopak přidal na investičních.Miloš Zeman tedy získal souhlas pro celkovou výši příjmů a výdajů a v dalších čteních budou poslanci ladit jejich strukturu. Výrazné změny nelze podle všeho očekávat. Jisté je zatím pouze to, že se lidovci a komunisté, kteří rozpočet podpořili, budou snažit prosadit své zájmy. Spolu s politickým jednáním o rozpočtu se u nás ovšem šíří celá řada mýtů, na které je třeba si trochu posvítit.

Růst, nebo přerozdělovat

Prvním mýtem je tvrzení sociálních demokratů, že rozpočet pomůže hospodářskému růstu. Podobné výroky by se ale měly užívat velmi opatrně. Jak vlastně může rozpočet, notabene nástroj státního přerozdělování soukromého majetku, pomoci hospodářskému růstu? O co víc roste stát, o to méně zdrojů má přece k dispozici soukromá podnikatelská sféra. Lze snad diskutovat, že trochu víc prostředků například na pojištění exportu nebo na výstavbu infrastruktury může růst podpořit - zvýšení výdajů v těchto kapitolách ale není velké. Existuje-li nějaký nástroj pro podporu hospodářského růstu, který může vláda uplatnit, pak je to nepochybně výše daní. Kdyby například razantně snížila daně z příjmu, nepochybně by oživila ekonomickou aktivitu. A nejde jen o to, že tím přiláká zahraniční investory. Dala by vydechnout i domácím podnikatelům.Dalším mýtem je představa, že rozpočtový schodek ekonomice přinese nové peníze. Není tomu tak. Schodek v rozpočtu znamená vytvoření státního dluhu, který musí být financován státními dluhopisy. Kdyby si je kupovala centrální banka, skutečně by musela tisknout peníze. Jenže ČNB (jako každá centrální banka v civilizované zemi) nesmí podle zákona krýt státní deficit tímto způsobem. Státní dluhopisy si tak budou kupovat především komerční banky - o to méně zdrojů budou mít pro soukromou sféru. Nové peníze se v ekonomice objeví pouze v případě, když vláda zkusí schodek financovat pomocí dluhopisů, které prodá v zahraničí.

Politici neumějí škrtat

Třetí pověru dala vláda do oběhu tvrzením, že v rozpočtových výdajích už nejde víc škrtat. Většinu vládních výdajů skutečně tvoří důchody, sociální dávky apod., které vláda musí platit, ať chce, nebo nechce. Není ale důvod, proč neškrtat jinde. Vtip je v tom, že existuje velký rozdíl mezi tím, když ve výdajích škrtá obyčejný člověk a když dostane tužku do ruky politik. Běžný občan, nedostává-li se mu peněz, se prostě uskrovní a nepřemýšlí o tom, že "to nejde". Kupuje levnější jídlo, oblečení, nechodí tak často do kina apod. Politikům "to nejde" z několika důvodů. Z našich daní žijí, mají moc o utrácení rozhodovat, a protože chtějí být znovu zvoleni, potřebují peníze, aby mohli koupit voliče.Nemusí být pravda ani to, že rozpočtový schodek ve výši 31 miliard zabrání centrální bance snižovat úrokové sazby. ČNB za prvé plní své cíle v boji s inflací a za druhé není navržený schodek tak drasticky vysoký. Záležet bude především na další praxi. Pokud vláda nevybere daně a pokud špatně odhadla příští vývoj makroekonomických ukazatelů v příštím roce, může být skutečný deficit daleko vyšší, a v tom případě by ČNB mohla naopak úrokové sazby zvýšit. Rovněž platí, že dokud nebudou největší banky privatizovány a kapitálově posíleny a dokud si "nevyčistí" svá portfolia od rizikových úvěrů, nebudou půjčovat podnikům s ochotou o nic větší než dosud. Banky dnes nebudou riskovat bez ohledu na to, jaké úrokové míry centrální banka stanovila.Poslední mýtus šíří ODS: rozpočtový schodek a zadlužování státní kasy je podle ní téměř ďábelský zločin. Ve skutečnosti nemá rozpočtový schodek jen málo zemí na světě. Schodek jen musí mít rozumné meze. V praxi platí, že levicová ideologie více věří na oživení poptávky skrze schodkové financování, pravicová idelogie je v tomto ohledu skeptičtější. Ostatně pravicová Unie svobody neodmítla rozpočet, protože by jí vadil schodek. Hlavním důvodem bylo, že podle názoru jejích politiků rozpočet předložila špatná vláda.

Dějí se horší věci

Návrh rozpočtu není důvodem, proč bychom se měli současné vlády děsit. Důvody k obavám tu ale jsou a je jich spousta. Například ten, že máme vládu, která na rozdíl od většiny vlád v regionu nebo třeba i v Latinské Americe nemá zájem reformovat: oddaluje privatizaci a nechystá potřebné změny penzijního systému. Její ministři místo toho nepokrytě bojují za nejrůznější zájmové skupiny. Grégr je mluvčím manažerů neefektivních podniků, Fencl družstevníků apod. Z dosavadních kroků ministrů zatím vyplývá, že důležitější je pro ně pouze jedna věc: rozdělování koryt a teplých místeček ve státem kontrolovaných podnicích, na vlivných úřadech a v bezpečnostních službách.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.