Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Nechci žádnou konfrontaci

16.12.1996

S Ivanem Kočárníkem o rozpočtu, daních, cenách, rozinkách a magickém měsíci

Ing. IVAN KOČÁRNÍK, CSc. (52) studoval obor finance na VŠE v Praze. V letech 1975-85 na stejné škole přednášel, poté působil jako ředitel výzkumného odboru na ministerstvu financí. V roce 1990 se stal náměstkem ministra financí ČSFR, v roce 1992 místopředsedou vlády a ministrem financí ČR. Je členem vědecké rady VŠE, mezinárodního ústavu veřejných financí a šéfredaktorem časopisu Finance a úvěr. Před listopadem byl členem KSČ,nyní je členem ODS. Je ženatý, má dvě dospělé dcery, mezi jeho koníčky patří tenis.

Co vás v poslední době nejvíce znepokojuje?Právě teď mi dělá starost vývoj v rozpočtu. Nechali jsme se, myslím, trochu vyhecovat tím, že všichni křičeli, že podhodnocuji příjmy. Ukazuje se, že se mi to trochu vymstilo: náš původní odhad příjmů byl nejpřesnější a dnes se k němu musíme vrátit. Vláda bude muset diskutovat o tom, kde ještě letos šetřit.Jaký je váš názor na přerozdělení rozpočtových výdajů na rok 1997, které někteří poslanci prosazují proti vládnímu návrhu? Diskutuje se hlavně o výdajích na obranu.Řád změn není v žádném případě smrtící: jde o asi dvě miliardy. Je tu ovšem celá řada otazníků. Například obrana. Dohodli jsme se ve vládě, že výdaje na obranu budou každoročně zvyšovány - mimo jiné podle metodiky OECD - o jednu desetinu procentního bodu, což by měl být i signál směrem k NATO. Z tohoto hlediska nepokládám letos za nezbytné přihazovat armádě další peníze. Druhé největší změny, které poslanci navrhují, jsou drobné akce vesměs investiční povahy. Řád této poslanecké vánoční nadílky je na můj vkus trochu větší, než by měl být.Stále častěji se v tisku objevuje názor, že procento, které jde z HDP na obranu, je u nás příliš nízké. Kvůli tomu bychom prý mohli mít potíže s přijetím do NATO. Prý to naznačuje i americká vláda. Lze na základě něčeho takového měřit bojeschopnost armády? Je možné, přestože chceme do NATO, přistoupit na takovou argumentaci?Nejsem jejím příznivcem. V rozpočtu se projevují zájmy některých lobby a tato argumentace je jednou z forem lobbování. Je ale jasné, že jistý objem výdajů na obranu mít musíme. Měli bychom se patrně pohybovat na úrovni zemí srovnatelného rozměru. Podle mě 1,8-2 % HDP. To odpovídá našim podmínkám.

Nebudu nahrávat žádné lobby
ODA požaduje, aby se urychlila deregulace cen nájemného a energie. Ostatní strany včetně ODS tyto požadavky odmítají. Co máte proti návrhům ODA jako ekonom?Musíte rozlišovat dvě roviny. Jedna z nich je, řekněme, filozoficko-strategická: zda deregulovat, privatizovat atd. Tady nemám žádné námitky. Jiná věc je, jakou formou to udělat a jak to vše načasovat. V tomto ohledu jsou některé moje návrhy, které představitelé ODA znají, v mnohém radikálnější než jejich návrhy. Základní rozdíl je v tom, že já nebudu nikdy hrát lobbistickou kartu. Chci vždy vědět kalkulaci ceny a podle toho mohu deregulovat. Pokud jde o cenu energie, lišíme se s ODA například v tom, kolik z ceny se má vrátit do energetiky a kolik má jít do státního rozpočtu. Myslím, že by to mělo být půl na půl. Ceny energií budeme muset navíc kvůli harmonizaci legislativy Evropské unie přesunout do vyšší hladiny DPH: z 5 % na 22 %. Vliv na spotřebu energie a šetření bude stejný, je ale třeba vzít v úvahu jak potřebu energetických firem, tak zájmy státního rozpočtu. Základní problém spočívá v tomto: cena energie pro podniky je, řekněme, 100 a pro domácnosti 70 (jedna cena tedy dotuje druhou). Přitom víme, že energetické společnosti mají velké peníze, zvyšují si platy a vyplácejí dividendy. Já v tom případě pochybuji o té ceně 100. Ve všech úvahách se jednoduše předpokládá, že těch 70 se dostane na 100 a potom se to překlopí a bude to pro domácnosti dražší. Jenomže do toho se mi nechce, pokud nemám k dispozici detailní kalkulace ceny energetických společností. Kde mám jistotu, že cena 100 nemá být třeba 85? V tom je celý vtip.Jenomže ne se všemi cenami je to tak komplikované. Navíc mnozí ekonomové jsou daleko radikálnější než ODA. Tvrdí, že ceny by se měly deregulovat okamžitě. Inflace by jednorázově vzrostla, ale pak by už nic nemělo bránit tomu, aby se za pár let snížila na úroveň běžnou na Západě. Odstranila by se totiž očekávání zabudovávaná do ekonomiky tím, že regulované ceny se indexují podle inflace. Podle toho se pak vezou všichni ostatní.Takže se vlastně ptáte na to, jak odhadujeme vývoj inflace. Podíl regulovaných cen na HDP by měl být v příštím roce asi 5,67 %. To je jedno z nejnižších čísel v zemích OECD. Podle mne by odstranění těchto regulací nemohlo vývoj inflace rozhodujícím způsobem ovlivnit. Každoroční růst regulovaných cen se dnes promítá do míry inflace asi 2 % ročně, při deregulaci by to bylo o několik procent víc. Ne o 10 %, jak tvrdí statistický úřad. Narazili bychom totiž na poptávkový strop a jiné ceny v ekonomice by šly automaticky dolů. Myslím, že se nám při nejlepší vůli nemůže podařit snížit inflaci nějak skokově, řekněme z téměř devíti na pět procent. Máte ale pravdu, že efekt očekávání tady je. Pokud se budou všichni schovávat za to, že vláda zvyšuje k 1. lednu ceny o tolik a tolik, budou poskakovat i mnohé další ceny. V tomto ohledu byl leden vždy magický měsíc. Také proto příštího 1. ledna nic měnit nebudeme. Můžeme si vyzkoušet, jak na to zareagují ostatní. Moje představa o deregulaci a inflaci je asi taková, že vývoj půjde cestou poklesu o 1 % ročně. Takže kolem roku 2000 se dostaneme na 4 - 5 %. Rychleji to myslím nepůjde. Většina cen je sice liberalizována, ale ještě není usazena struktura cen.

Kolektivistický duch
Jste odpůrce skokového snižování daní z příjmu. Bojíte se hlavně propadu příjmů, nebo zvýšení inflace?Je to řada důvodů, ale nejdůležitější je ten, že při současném vývoji obchodní bilance si absolutně nemůžeme dovolit vytvořit schodek v rozpočtu. To by byla naprostá ztráta kredibility této země. Mě rozčiluje, že každý dělá velký humbuk, pokud jde o snižování daní, ale žádný velký humbuk na straně snižování výdajů. Když na to přijde, tak ministři z ODA chtějí peníze jako všichni ostatní.Ten model ale přece takhle statický není. Nižší daně zrychlují ekonomický růst, snižují motivaci k daňovým únikům apod. K propadu příjmů nakonec nemusí dojít. O tom všem se hádají špičkoví ekonomové v USA.Já jsem pragmatik a vycházím z čísel. A myslím, že to, co naznačujete, se empiricky prostě nepotvrzuje. S jednou výjimkou. Souhlasím s tvrzením, že nejlepší zbraň proti daňovým únikům jsou nejnižší daně. Nesouhlasím ale s nějakými skoky. Navíc je třeba v daňové soustavě hýbat i s jinými věcmi. Je tu například problém sazby a základu daně: celosvětový trend je takový, že základ daně by se měl rozšiřovat. Dále kvůli potřebě modernizace firem: změna odpisových skupin a zkrácení doby odepisování. To je de facto také snížení daní.Proč u nás existuje progresivní daň z příjmu? Bere se to jako samozřejmost. Řada ekonomů si myslí, že progresivní daň postihuje spíš lidi, kteří spoří, než bohaté. A navíc je prý kontraproduktivní: nejbohatší si půjčují víc, než kdyby progresivita neexistovala, a hlavní tíha daňového břemene padá na středně majetné a na chudší.Já si myslím, že fakt, že máme progresivní daň, souvisí s tím, že žijeme ve středoevropském prostoru.ODS ji v programu nemá.My ale říkáme, že budeme snižovat nejvyšší sazby. Nejvyšší sazba daně z příjmu byla 47 % a dnes je 40 %. Nejde zdaleka o nahrazení progresivní škály lineárním zdaněním, ale je to jedna z forem tlumení progrese. Průměrné zdanění příjmu fyzických osob je u nás pouhých 10 %.Vaše předchozí otázka je ale legitimní: ve střední Evropě je prostě velice zakořeněn kolektivistický duch a z něho plynoucí solidarita.

Je to těžké
Poslední dobou mluví ekonomové o tom, že je nutné zvýšit míru úspor. Tím lze do určité míry čelit deficitu obchodní bilance a zvýšit míru investic. Proč neudělat nejjednodušší: zrušit daně z kapitálových výnosů a z příjmů pro úrokové výnosy?Většina zemí, s nimiž jsme uzavřeli mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, tyto daně má. To je moje hlavní výhrada. Navíc zkušenost praví, že daně se ruší snadno, ale daleko hůř se zavádějí.Ale mohlo by to lidi motivovat ke spoření.K tomu lze motivovat i jinak: např. stavebním spořením. Nevěřím, že by zrušení daně výrazně motivovalo ke spoření.Jednou z forem zvýšení úspor na makroekonomické úrovni je i vytvoření přebytku státního rozpočtu na úrovni tří a více procent HDP. I tady jde o nástroj, který může ztlumit negativní vývoj obchodní bilance. To je prý u nás politicky neprůchodné. Není to tím, že to nikdo nevysvětluje a neprotlačuje?Při každé debatě o rozpočtu v posledních třech letech jsme s guvernérem Tošovským tento názor prosazovali. A je neprůchodný i ve vládě. Prošel by možná u dvou stran, ale u té třetí v žádném případě. Jde o to, o čem jsem mluvil, když jsem zmínil neochotu snižovat výdaje.Třeba se tváříte málo dramaticky.Dramaticky se tvářit můžete, jak chcete, ale pokud to někdo začne stavět tak, že si klade podmínky, za jakých rozpočet podpoří, je to těžké.V kuloárech se říká, že nemáte čas na privatizaci, která přešla pod vaši kuratelu. Není škoda, že privatizace ztratila ve vládě svého lídra, který ji protlačuje?Máte pravdu: mám hodně práce. Myslím ale, že tu rychlou a snadnou privatizaci máme za sebou. Zbývají drobnosti, které navíc nejsou jednoduché: nevyjasněné vlastnické vztahy, věci problémové z hlediska politického. Teď jde o to, aby se rychle doprivatizovalo to, co drží Fond národního majetku (FNM). Musí se samozřejmě uvažovat o nabídce a poptávce na kapitálovém trhu, aby nedošlo k přílišnému zahlcení.Mou ambicí je zprivatizovat FNM.Ale jak je to například s rozvodnými energetickými závody a dalšími sítěmi? Někteří zahraniční investoři od nás odešli, protože nevědí, zda chceme privatizovat. Přitom jde o oblast, o kterou mají zájem. Nelze všechno svádět na sociální demokracii.Myslím, že klíčem je to, o čem jsme už mluvili: jak narovnat a deregulovat ceny energií. Kdybych měl jistotu v kalkulacích nákladů energetických společností, mohu říci: ano, taková je cenová strategie. Pak bychom byli pro zahraničního investora čitelní. Zatím nesouhlasím s představami, které má ministerstvo průmyslu. Věřím ale, že se příští rok dohodneme a věci se pohnou kupředu. Je ale také třeba novelizovat energetický zákon.

Přineste důkazy
Řekl jste, že napíšete svůj materiál k privatizaci bank. Prý ale žádný nepíšete a přenechal jste iniciativu premiérovu poradci Kocourkovi.Napsal jsem k privatizaci bank spoustu materiálů. Zatím jsem je nepředložil k projednání a připomínkoval jsem jen privatizační materiál České národní banky. ČNB je regulátorem a návrhy jsou primárně její úlohou. Já jen tvrdím, že existují i jiné scénáře, než které nabídla. Oni říkají: na to máte právo, ale tohle je náš názor. V jejich materiálu jsou však i některé číselné věci špatně a je to často analyticky chybně uchopeno.Musím ovšem říci, že bych chtěl, aby se ČNB zúčastnila rozhodování o privatizaci bank. Nechci žádnou konfrontaci.Je pravda, že jste žádal Světovou banku o finanční a expertní pomoc ve věci regulace kapitálového trhu?To má trochu jiný charakter. Spor, který se vede mezi "ježkovci" a "neježkovci", je o tom, do jaké míry je náš kapitálový trh specifický, do jaké míry se na něm mají uplatňovat regulační metody standardního trhu. Ježek říká, že je vše standardní. Jiní lidé, a já se k nim řadím, tvrdí, že to ještě určitou dobu standardní nebude a být nemůže. Jedna dáma ze Světové banky (SB) napsala před časem vynikající studii na téma kuponová privatizace a kapitálový trh. Napadlo mne, aby se v těchto studiích pokračovalo. Mají čas a peníze, my jsme členy a platíme příspěvky. Já jsem pro transparentnost, ale bojím se nějaké ukvapenosti, která by mohla udusit něco, co ještě není utvořeno.Proč od nás odcházejí zahraniční investoři?Přineste mi důkazy. Že odejde jeden, který je neúspěšný, pro mne není důkaz. Důkaz pro mne je, jaká je míra přírůstku portfoliových investic u nás. A ta pořád roste. Je jisté, že rozinky jsou tak trochu vyzobány a že nejsou nové emise těch rozinkových podniků. V tom je problém. Kdo si myslí, že přichází na standardní trh, a koupí si jeden podnik, je samozřejmě šíleně zklamán. Ti, kdo nechápou, že je trh vychýlený kuponovou privatizací, křičí nejvíce. Transparentnosti není nikdy dost, ale pozor na zjednodušené soudy!
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.