Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Otcové tajně jednají o rozpočtu

10.1.2000

 

Obě strany opoziční smlouvy se v pátek sešly, aby jednaly o podmínkách, za jakých je alespoň s dvouměsíčním zpožděním možné schválit rozpočet. Výsledky debaty nebyly zveřejněny. Za zavřenými dveřmi jednal v sobotu i ústřední výkonný výbor ČSSD o požadavcích ODS. Zmíněné tajnosti dobře ilustrují skutečnost, že debata o rozpočtu není v České republice politickou událostí, kterou z principu sleduje celá veřejnost. Podle současného zákona totiž bude platit rozpočet, jejž si vláda připraví, i když ho sněmovna odmítne - pouze se mu bude říkat "provizorní". S ODS proto sociální demokraté nemluví o podobě rozpočtu, pouze si chtějí nějakými ústupky koupit podporu, která by slovo "provizorní" změnila na "řádný". Podle náznaků Miloše Zemana vymění vláda ČSSD několik ministrů a pojede dál.

Hráz v Kongresu

V tradičně demokratických zemích se podobné situace mohou vyhrotit úplně jinak a běžně se to i stává. Pokud se třeba americký Kongres nedohodne s prezidentem a jeho vládou, resp. odmítá-li prezident například ustoupit diktátu strany, která má většinu v Kongresu, zavřou kongresmeni kohouty (s výjimkou nejdůležitějších pro fungování federace) a vláda peníze nemá. Říká se tomu vyvažování jedné moci druhou. Američtí reprezentanti se zkrátka nenechají exekutivou vodit za nos a prezidenta ani nenapadne, aby jim diktoval. Vládnout může, ale rozpočet a daně jsou ve finále doménou zákonodárců. Prezident někdy užije svého práva veta, odmítne návrh Kongresu a zahájí zákopovou válku. K podobné situaci došlo v prvním volebním období prezidenta Clintona, když čelil republikánské většině. I v Praze jsme si museli všimnout, že americká ambasáda omezila provoz. Nepřišly výplaty a pomalu nebyly peníze ani na faktury za elektrický proud. Bezradná velvyslankyně Jenone Walkerová žertovala na jedné velmi skřípnuté recepci, že uvažuje o překlenovací půjčce od české vlády. Přiznala přitom, že žertuje jenom napůl. Nakonec Clinton ustoupil. Jenže u nás se rozpočet neschválí a stejně "se jede" podle vládního návrhu rozpočtu, jako by se nechumelilo. Co je více v zájmu daňových poplatníků? Je to spíše americký systém, kde neochvějně platí princip "no taxation without representation" (volně přeloženo: žádné daně bez souhlasu reprezentantů lidu). Hlavní představitel výkonné politiky a hlava státu, tedy prezident, je sice také volen, a dokonce přímo, ale síla jeho volitelnosti v případě daní a rozpočtu nepřebije Kongres. Pokud je majorita v Kongresu na prezidentově straně, pak Kongres spolupracuje s exekutivou o něco více hladce, ale pravidlo to být nemusí. Zásada, že se prezident může dostat do rozporu s Kongresem jako takovým, chrání zájmy daňových poplatníků. S penězi, které svěřují federální vládě, nelze bez vůle volených představitelů nakládat.

Mlčte, oslové!

U nás ano. Paternalismus, který maskuje obyčejnou nevycválanost, nabývá u nás doslova obludných rozměrů. Již několik politiků z vlády a smluvní opozice sdělilo v televizi občanům: Nebojte se, peníze z rozpočtu normálně potečou, jako kdyby byl rozpočet schválen. Jako kdyby poslanci říkali: My jsme tak hodní, že vám budeme peníze dávat, my se o vás postaráme, i když rozpočet neschválíme. To je vyslovená drzost. Americký politik občanům naopak až úzkostlivě připomíná, jak dobře si je vědom toho, že jde stále o jejich peníze, které prostřednictvím volené reprezentace vládě pouze svěřují. Co říká český poslanec občanům? Mlčte, oslové! Plaťte daně a my se o vás ze státních peněz postaráme. Vůbec nám nevadí, že popřeme smysl vlastní existence, když jste nás zvolili především proto, abychom každý rok kontrolovali a schvalovali rozpočet. Čeští politici se tváří, jako kdyby vdechovali život nám občanům tím, že nás milostivě posypávají státními a vládními penězi, že nám rozdávají a že to od nich vyžaduje nesmírnou námahu a úsilí. Pravda je přitom opačná: volič a daňový poplatník vdechuje svěřenými penězi život státu, poslancům i vládě. Americký systém stojí na ideálu svobody a občanské důstojnosti, náš říká: pracujte, moc se neptejte, plaťte daně, my dobře víme, co je pro vás dobré. A když se budeme o vašich penězích dohadovat, ani vás k tomu nepustíme.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.