Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Pes, který nekouše, je zbytečný

12.5.1997

Boj o komisi pro cenné papíry začíná

V rámci přijetí tzv. balíčku vyhlásila vláda ostrý boj finanční kriminalitě a přiznala kapitálovému trhu význam pro rozvoj ekonomiky. Konečně se také oficiálně rozhodla podpořit vznik komise pro cenné papíry, po které již dlouho volá (a jejíž vznik dlouho připravuje) předseda burzovní komory Tomáš Ježek. Jeho návrh příslušného zákona již před několika týdny dostal parlament a před čtrnácti dny jej na veletrhu FIBEX obdržela i odborná veřejnost. Přesto však v této věci mezi vládou, vlivnými elitami a navrhovateli není konsenzus. Opravdový boj o komisi totiž teprve začíná. Ve hře je především to, jaký bude mít komise statut a pravomoci, ale rovněž i podřízenost a nezávislost komise a komisařů. Zcela klíčovou otázkou pak je, zda bude mít komise v určitých případech právo si svá rozhodnutí vynutit okamžitě, bez zdlouhavého čekání na verdikt soudu.

Všude na světě

Termín komise, který ponese úřad pro regulaci kapitálového trhu ve svém názvu, je de facto překladem z angličtiny. Poprvé totiž vznikl nezávislý úřad pro regulaci a dodržování pravidel na kapitálovém trhu v USA pod názvem Security and exchange comission (SEC). Tato instituce má značné pravomoci, jež lze v jistém ohledu přirovnat k pravomocím policie. Komise neprovádí pouze dohled, ale v prvních stadiích často i vyšetřování, a navíc je schopna si svá rozhodnutí téměř okamžitě vymoci. Podobné komise dnes existují dokonce i v Rusku, Pobaltí a Rumunsku, o Polsku a Maďarsku ani nemluvě. To, v čem se ale postavení komise v jednotlivých zemích liší, je právě stupeň politické nezávislosti a míra pravomocí.
Kapitálový trh je regulován téměř všude na světě a lze doložit, že tam, kde je regulován minimálně nebo vůbec ne, dojde dříve nebo později ke značným ekonomickým, ale i politickým problémům, tedy ke krizi důvěry v demokratický kapitalismus a jeho instituce. V České republice měla po dlouhou dobu navrch lobby, která standardní regulaci bránila argumentací o specifičnosti kuponové privatizace. Tato lobby, jejíž hlavním intelektuálním mluvčím je duchovní otec kuponové privatizace Dušan Tříska, do značné míry ovlivnila názor premiéra Klause a její filozofii na ministerstvu financí do nedávna ztělesňoval náměstek Vladimír Rudlovčák. A bylo by iluzí se domnívat, že tato názorová (a nátlaková) skupina zmizela přijetím vládního balíčku ze scény. Naopak. Právě nyní sbírá všechny síly k frontálnímu útoku.
Stručně řečeno, jde o to, že komise - bude-li zřízena - může být i zcela bezmocnou institucí. Tomáš Ježek sice tvrdí, že pro tradiční pojetí komise má podporu v parlamentu (jeho vliv je zde opravdu mnohem větší než ve vládě a případ C. S. Fondů a dalších krádeží mu jistě pomohl), ale ani on si nemůže být v tomto okamžiku jist výsledkem. Faktem totiž je, že kapitálové skupiny, které mají největší zájem na prodloužení bezvládí na kapitálovém trhu, patří mezi nejsilnější oficiální sponzory vládních politických stran, zejména ODA a ODS. Podle toho, jak bitva dopadne, budeme tedy moci rozpoznat, nakolik je pravda, že politický sponzoring k ničemu nezavazuje.

Předběžná opatření

Odpůrci "přílišných" pravomocí komise používají své obvyklé argumenty: koncentrace majetku dosud probíhá a největší nebezpečí je trh přeregulovat. Podle Třísky je trh ostatně přeregulován už teď, protože státní úředníci zdaleka nestačí kontrolovat vše, co by měli. A to je prý hlavní příčina hospodářské kriminality. Když Tomáš Ježek vloni prosadil zákony na ochranu drobných akcionářů, způsobil tím prý více škody než užitku. Aby se fondy vyhnuly povinnosti odkupu menšinových podílů, transformovaly se na holdingy nebo je jejich správci či silní akcionáři rovnou vykradli. Tentokrát používají odpůrci regulace především "ušlechtilejší" argumenty: pokud by komise měla pravomoc vymáhat své rozhodnutí bez čekání na verdikt soudu, bude to prý nesystémový prvek v našem právním řádu - půjde prý o tzv. implementaci cizorodých anglosaských prvků do kontinentálního právního řádu. Těmito učenými tirádami se odborný tisk jen hemží a "cizorodých prvků" se obává i nový náměstek ministra financí Jiří Špička, který má obavu i z "přílišné koncentrace moci v rukou jedné agentury".
V praxi jde o to, zda komise bude moci ukládat tzv. předběžná opatření a provádět tzv. zajišťovací úkony. Termín předběžná opatření náš právní řád samozřejmě obsahuje. Hygienik má kupříkladu pravomoc uzavřít restauraci bez čekání na verdikt soudu, stejně jako může obchodní inspekce zabavit zboží, u něhož nelze na místě prokázat jeho původ. V případě komise jde tedy pouze o to, aby měla možnost uložit určitou povinnost i tomu, kdo přímo nepřísluší jejímu dohledu (resp. tzv. obecným pravidlům správního řízení). Laicky řečeno: komise musí mít kupříkladu možnost rychle zablokovat něčí účet, okamžitě zakázat podezřelý převod akcií, zakázat bance převod peněz apod. Ve výjimečných případech (existuje-li důvodné podezření) by pak měla mít i právo přímo fyzicky zajistit potřebné dokumenty, aniž předem vyhlásí kontrolu.
Nikdo samozřejmě netvrdí, že by rozhodnutí komise neměla být následně přezkoumatelná soudem. Nebude-li ovšem mít komise tyto pravomoci (a v návrhu zákona nejsou zdaleka tak silné jako v USA), nemusí vůbec existovat. Ostatně ani tak nebude na kapitálovém trhu ihned pořádek. Hodně totiž bude záležet na tom, jak schopné, zkušené a profesionální zaměstnance komise získá.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.