Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Pilip by měl zůstat

15.12.1997

 

I kdyby ODS oficiálně odmítla vstoupit do nové vlády, měl by Josef Lux i prezident požádat Ivana Pilipa, aby zůstal na postu ministra financí. Ministerstvo financí je totiž bezpochyby nejdůležitějším ministerstvem ve vládě. V České republice má tento úřad pomalu stejně kompetencí a povinností jako zbylá ministerstva dohromady, a proto je jakákoli destabilizace tohoto úřadu pro všechny občany velice nebezpečná. Pilip by měl proto nabídku rozhodně přijmout. Důvod je jednoduchý: ukázal se totiž být velmi dobrým ministrem financí, a jak známo, světové finanční trhy reagují mnohdy na výměnu ministra financí citlivěji než na pád celé vlády.
Příchod Pilipa na finance byl mnohými přijímán s rozpaky: je příliš mladý, nezkušený a na svém předešlém působišti nijak neoslnil. Jenomže bývalý ministr školství musel na novém postu překvapit i největší skeptiky. Ukázal se být člověkem, kterého vysloveně baví řešení širokého spektra náročných úkolů. Jeho předchůdce Kočárník uměl po jistou dobu dobře udržovat vyrovnaný rozpočet. To bylo ale vše. Většina ostatních kompetencí ministerstva se bohužel nacházela v době Pilipova příchodu v rozkladu: obzvláště to pak platí o všem, co se týkalo kapitálového trhu. Pilip postupně začal ministerstvo čistit a zbavovat se tzv. nenahraditelných odborníků (Klak - daně, Rudlovčák, Špička, Veverka - kapitálový trh, Kudlík - analytický útvar apod.). Přišli noví schopní lidé: náměstek Michal Frankl, poradci Michaela Erbenová a David Gladiš (kapitálový trh) a další. Ukázalo se, jak snadno jsou "nenahraditelní odborníci" nahraditelní. (Je mimochodem příznačné, že třiadvacetiletý David Gladiš, poradce ministra přes kapitálový trh, nezažil kuponovou privatizaci, protože mu nebylo osmnáct.) Pilipův tým začal dobře fungovat. Zvládl rozpočtové škrty, povodně, připravil sérii zákonů regulujících kapitálový trh (včetně ostře kritické zprávy pro vládu, která analyzovala jeho stav) a radikální program privatizace velkých bank. Pilip si byl dobře vědom toho, že je třeba dobře naslouchat centrální bance (namísto vyhlašování války), a pokud mohl, zúčastňoval se zasedání bankovní rady ČNB. Na rozdíl od Kočárníka si také dobře uvědomoval, že jedna z nejdůležitějších věcí je inteligentní komunikace s novináři a veřejností, maximální informační otevřenost a přístupnost kritice. (Kočárníkova mluvčí Nutilová byla mezi novináři přezdívána "záznamník" a z nejdůležitějšího vládního úřadu nebylo možné po celé dny a týdny oficiální cestou informace.) Na rozdíl od exministra Kočárníka, který se netajil úzkými kontakty s různými soukromými finančními skupinami (jako například PPF), Filip prohlásil, že se s kýmkoli podobným bude stýkat pouze za přítomnosti dvou svědků, a raději vůbec. To podle všeho splnil.
Vybudovat energický tým a rozjet tak obrovský moloch, jako je ministerstvo financí, trvá celé měsíce. Jestliže Pilip odejde, je to špatná zpráva. Do nástupu sociálních demokratů k moci zbývá udělat obrovskou spoustu nesmírně důležité práce, která (jako například reformy kapitálového trhu) není primárně ideologická, ale bezpochyby obecně prospěšná. Nový ministr, i kdyby byl stejně schopný jako Pilip, bude v novém úřadu první měsíce tápat. A to je špatná zpráva.
Vše řečené ovšem platí pouze pod jednou důležitou podmínkou. ODA i lidovci musí dát zřetelně najevo, že nehodlají ministrovi házet klacky pod nohy.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.