Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Podporujte svého bankéře

16.9.1996

Vláda a parlament chtějí obnovit důvěryhodnost finančního trhu

Stránky denního tisku zaplňují zprávy o vytváření parlamentních a vládních vyšetřovacích komisí, které mají za úkol prošetřit pád Kreditní banky Plzeň a pravděpodobně i další kriminální jevy spojené s českým finančnictvím a bankovnictvím. Politici už nemají na vybranou a nesmějí váhat - jde o obnovu narušené důvěry v bankovnictví. Budiž - pozdě, ale přece. Kromě zpoždění je tu ale ještě jedna potíž. O tom, co se bude nebo nebude dít v příštích dnech, týdnech a měsících v českém bankovnictví (především pak v jeho plně soukromém sektoru), mohou politici a další představitelé státu rozhodovat jenom do určité míry. Jejich moc, vliv a možnosti jsou totiž v tomto směru přece jen omezené.

Příležitost pro hazardní hráče
Před týdnem prohlásil v televizní debatě šéf bankovního dohledu Ota Kaftan, že "v systému dnes neexistuje banka, která by na základě auditu z roku 1995 neměla vytvořeny dostatečné rezervy a která by prokazovala závažné nedostatky v hospodaření". Podobně se několikrát vyjádřil i guvernér České národní banky Josef Tošovský. Pozorný posluchač a televizní divák ovšem musel zaregistrovat také jiný výrok, který během stejné diskuse pronesl předseda Fondu národního majetku Roman Češka. Zaručil se totiž, že žádné bance s významnou státní účastí nehrozí nebezpečí, a že se tudíž jejich klienti nemusí ničeho obávat. V tomto okamžiku předseda fondu vyslal jasný signál, který je v konečném důsledku svým způsobem kontraproduktivní vůči tomu, co se snažili veřejnosti naznačit představitelé centrální banky. Tošovský ani Kaftan sice netvrdili, že žádná banka již v nejbližší době nezkrachuje (tímto způsobem jejich výrok jenom nesprávně interpretovala Česká televize), nicméně se snažili cosi důležitého naznačit. Není totiž pochopitelně v jejich zájmu, aby si vkladatelé stahovali uložené prostředky z menších soukromých bank.Pro přežití finančních ústavů je samozřejmě důležité, jakým způsobem hospodaří (svůj význam má pochopitelně i audit z roku 1995), není to ale bohužel - a především u nás a v tomto okamžiku - úplně nejpodstatnější věc. Nejdůležitější je totiž důvěra. Každá banka v každé zemi je vždy vlastně pouhým domečkem z karet. Právě proto si banky staví honosné paláce, pokud možno s těžkým sloupovím v průčelí. Banky přirozeně matou a chtějí vytvářet dojem síly, pevnosti a odolnosti. Žádná, ani nejzdravější banka totiž nemůže ustát hromadný útok svých vkladatelů pouze z vlastních prostředků, rezerv a kapitálu. Aktiva v tzv. likvidní formě, ze kterých je možno klienty okamžitě vyplatit, má každá banka k dispozici pochopitelně jenom v omezeném množství. Většinu aktiv tvoří úvěry s různou dobou splatnosti, poskytnuté stovkám různých zájemců. To platí pro každou banku v každé zemi, a u nás dvojnásob.V současné vypjaté a nervózní atmosféře jsou podkopány i poslední zbytky důvěry v menší a střední soukromé banky. Když v této chvíli státní představitel formátu šéfa FNM zdůrazní a ještě zopakuje, za koho se může zaručit a za koho nikoliv, vyplývá z toho bohužel jednoznačná informace. V plně soukromých bankách české provenience si může ponechat prostředky pouze člověk s naturelem hazardního hráče.

Pátá největší
Menších soukromých bank české provenience mnoho nezbývá. Máme zde skupinu Union banky (patří sem i Ekoagrobanka a banka Skala), Foresbanku (ovládla i COOP banku), Banku Haná, Banku Moravia a Pragobanku, kterou spravuje Česká pojišťovna. Pokud by ztratil důvěru zbývajících klientů jakýkoli z těchto ústavů, nestane se patrně nic zvláštního. Finančních domů u nás již zkrachovala celá řada. Máme zde ale pátou největší banku, která je plně soukromým ústavem. Agrobanka s bilanční sumou 70 miliard korun patří již do kategorie, o které se anglicky říká too big to fail. Tento termín můžeme volně interpretovat tak, že takový ústav je příliš velký na to, aby ho stát nechal padnout.Není divu: pád tohoto ústavu by způsobil jednak mimořádný politický skandál a za druhé i rozsáhlé ekonomické potíže. Dva měsíce před senátními volbami je samozřejmé, jaké politické problémy by přišly na pořad dne. Krach by ale mohl znamenat i pád celé řady podniků a vyvolat tím mezi desítkami firem lavinu platební neschopnosti. Nelze vyloučit, že řetězová reakce by mohla způsobit poruchy dokonce v soustrojí celého národního hospodářství.Zachová-li se tedy většina klientů podle Češkovy "rady", nenajdou už zástupci státu k rozhodování jak pomoci velký prostor. Budou jenom počítat, na kolik miliard zabezpečení likvidity Agrobanky daňové poplatníky přijde. Ať již půjde o peníze České národní banky, o finanční prostředky přímo ze státního rozpočtu či z Fondu národního majetku nebo o státem organizovanou "bratrskou pomoc" ostatních bank, je jasné, že případná sanace Agrobanky by stála několikanásobek částky, kterou si vyžádal krach Kreditní banky Plzeň.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.