Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Rychle, ale stále pomalu

2.1.1996

Cílem je hospodářský růst kolem dvanácti procent

Několik dní před Vánocemi uveřejnil Český statistický úřad překvapivě optimistické údaje o hospodářském růstu za třetí čtvrtletí roku 1995. Celkový výkon hospodářství se zvýšil ve srovnání se stejným obdobím roku 1994 o 6,3 %. Jde o dosud nejvyšší číslo od roku listopadu `89, a tedy i v historii českého státu. Již začátkem prosince uveřejnil tentýž úřad i povzbudivá čísla o meziročním růstu průmyslové výroby (meziroční říjnový nárůst je 18,8 %). Radost a uspokojení tentokrát nezněly jen z úst vládních politiků ("Rychlejší tempo již nejde, neexistuje" - Klaus), ale i od novinářů. Uvedená čísla jsou opravdu pozitivní a začít právě v tomto okamžiku popichovat a varovat, se bude zdát "kritikou za každou cenu". Ale přece jen: horší než to je sebechvála a usínání na vavřínech.

Se sousedy se nesrovnávejme
Nejprve nutná poznámka technického charakteru. Meziroční růst průmyslové výroby o téměř 19 %, zaznamenaný v říjnu, je minimálně o 5 - 6 % procent nadhodnocen proto tomu, že v říjnu roku `94 přecházela mladoboleslavská Škodovka na výrobu felicií a prakticky zastavila výrobu. To ostatně uznávají i v Českém statistickém úřadu. Tento fakt se nepochybně promítá i do nárůstu HDP ve třetím čtvrtletí, a to zhruba jedním procentem. Pokud se tedy celkový nárůst HDP za rok 1995 bude nakonec pohybovat kolem 5 %, není to až takové překvapení oproti původním odhadům (4,8 %).Ve třetím čtvrtletí loňského roku jsme tedy - alespoň statisticky - poprvé předstihli v hospodářském růstu Polsko. V celkových číslech za rok 1995 však skončíme v nejlepším případě na stejné úrovni jako naši severní sousedé (v Polsku se růst odhaduje na 5,2 %). Navíc hospodářské oživení dnes zaznamenává již většina postkomunistických ekonomik a pro letošek s ním počítá poprvé i Rusko. A pokud budeme důvěřovat slovenským statistickým údajům, nejdynamičtějšího růstu v Evropě vůbec dosáhne v roce 1995 Slovensko (okolo 6 %). Na těchto údajích nic nezmění ani fakt, že Slovensko růst částečně podporuje hospodářským schodkem (30 miliard Sk) a mimorozpočtovými investicemi a Polsko "zahříváním" ekonomiky vysokou inflací (22 %).I kdybychom ale byli ve střední Evropě "nejlepší a nejzdravější", srovnávat se se svými chudými příbuznými nemá příliš velký smysl. Porovnávat se musíme se západní Evropou, která je dosud v průměru třikrát bohatší než my a při současném tempu ji budeme dohánět čtyřicet let.

Recept je znám
Václav Klaus tvrdí, že rychlejší hospodářský růst již není možný. S tím nelze souhlasit. Patrně nebyl možný v uplynulém roce, ale v příštích letech je dokonce nutný. Našimi hlavními konkurenty nejsou Polsko či Maďarsko, ale některé státy východní Asie. Do samotné Malajsie se kupříkladu za jediný rok přivalí tolik zahraničních investic jako do celého středoevroského regionu za pět let. Hospodářský růst okolo dvanácti, ale i dvaceti procent je v tamějším regionu nejen možný, ale i běžný. V našich zeměpisných šířkách zní něco takového jako sci-fi. Nicméně vláda může udělat ještě řadu kroků, aby se sen stal realitou. Zní to už ovšem jako obehraná písnička: je třeba dokončit liberalizaci cen, podpořit nejrůznějšími nástroji funkčnost obchodních soudů, razantně zjednodušovat a zpřehledňovat legislativu, daňově motivovat tvorbu úspor a investice občanů, věnovat se více kapitálovému trhu a přiblížit jeho strukturu normám běžným ve světě. A co je snad nejdůležitější - je třeba razantně snižovat daně. Nemůžeme si prostě dovolit přerozdělování vyšší nebo stejně vysoké jako naši západní sousedé.Nynější vláda tyto cíle, alespoň slovně, deklaruje a v drobném a váhavě i někde uskutečňuje. Vyjádření opozice jsou bohužel v tomto směru lenivá a k uzoufání. Její šéf Miloš Zeman například ve svém nedávném "ekonomickém" rozhovoru pro MFD sice zdůrazňoval, že při současném tempu růstu bychom doháněli západní Evropu padesát let, snižování daní ovšem vylučuje (nejsou prý zajištěny veřejné služby). Za jediný nástroj akcelerace růstu tak předseda sociálních demokratů považuje proexportní politiku. Co si pod tím ovšem blíže představuje, již nespecifikuje.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.