Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Strach nad ČNB

31.1.2000

Klumparův případ jakou součást velkého boje o privatizaci

Postup Policie České republiky v případu Jiřího Klumpara je naprosto nesmyslný, navíc ho její zástupci odmítají vysvětlit. Domovní prohlídka u dosud zcela bezúhonného úředníka a zaměstnance velké americké firmy přesto musí mít svůj důvod. Řada informací přitom nasvědčuje tomu, že příčinou není možná trochu nepromyšlená snaha potřít ekonomický zločin, ale že policejní vyšetřovatel, státní zástupce a soudce jednají - ať už o tom vědí nebo nevědí - jako figurky v boji politicko-ekonomických mafií proti České národní bance.

Tuneláři, nebojte se

Útok na bývalého nuceného správce je na první pohled nerozumný. Na nucených správcích bank, kteří ze zákona zůstávají zaměstnanci České národní banky (ČNB), leží obrovská odpovědnost. Nucený správce podepisuje všechny bankovní operace, přitom se pohybuje jako vetřelec v instituci, která mu není ani náhodou nakloněna a je otázka, zda po obvinění Jiřího Klumpara může vedení ČNB najít v brzké budoucnosti někoho, kdo bude vůbec ochoten nuceného správce v nějaké bance dělat. Tím spíše, když většina rozhlasových i televizních stanic již tři dny omílá zprávu o Klumparově obvinění. Po aféře Jiřího Klumpara se dokonce zdá, že nucení správci vytunelovaných bank se stanou jedinou obětí vyšetřování různých tunelů. Například sama ČNB podala v uplynulých letech šestnáct jmenovitých trestních oznámení na tuneláře bank, k pravomocnému rozsudku ale nebylo dovedeno ani jedno, naopak naprostá většina z těchto podání byla policií či státními zástupci odložena ad acta. Další desítky konkrétních trestních oznámení podali dnes bývalí nucení správci včetně obviněného Jiřího Klumpara a řada dalších institucí. Pravomocně ale nebyl odsouzen jediný tunelář. Dokonce nelze získat informace o jediné provedené domovní prohlídce. Tedy až do minulého úterka, do razie v bytě Jiřího Klumpara. Je pravda, že ve věci násilného dělení Agrobanky mohla nakonec ČNB porušit zákon. Pokud soud uzná, že se dopustila chyby, možná bude muset zaplatit "drobným akcionářům". Jde ale o obyčejný obchodněprávní spor, který se táhne už dlouho a dosud nebyl uzavřen. Žádné peníze přitom nikam nezmizely.

Mezi politikou, mafií a privatizací

Klumparův případ zapadá do úplně jiného scénáře. Na politické i ekonomické scéně totiž právě probíhá frontální útok proti centrální bance. Na spadnutí je novelizace ústavy, ve které hodlají obě strany opoziční smlouvy velmi tvrdě omezit v ústavě zakotvenou nezávislost ČNB a nijak se tím netají. Prezident bude napříště jmenovat pouze třetinu členů bankovní rady, zbytek dostanou do rukou prostřednictvím sněmovny a Senátu právě strany. Pokud se součástí Klumparova případu stala policejní výhrůžka, že bude vyšetřovat bankovní radu ČNB, může jít o varování, aby se banka omezení svých pravomocí nebránila. Terčem ale není pouze centrální banka. Podle informací Respektu usilují někteří politici ODS i ČSSD o to, zdiskreditovat jejího guvernéra Josefa Tošovského. Guvernér má být jednak vytlačen z centrální banky, a má si také nechat zajít chuť na jakékoli politické posty. Někteří mocní lidé jsou přesvědčeni, že Tošovský by se chtěl stát opět premiérem nějaké nové hradní úřednické vlády, založit politickou stranu, případně se nechat zvolit prezidentem. Současná kampaň má za cíl ho od takových úmyslů odradit, a zároveň zastrašit každého, kdo by v blízké budoucnosti koketoval z myšlenkou nějaké další úřednické vlády. Útok na Tošovského a ČNB má rovněž řadu ekonomických důvodů a je veden především ze strany Investiční a Poštovní banky (viz článek na straně 9). Tošovského odpůrci mohou ještě přitvrdit. Podle informací Respektu dokončují dvě vlivové agentury a jedna agentura public relations práci na zhruba šedesátistránkovém svazku, plném kompromitujících materiálů pravě na Tošovského. Obsahem bude směs několika pravdivých informací, polopravd a vyložených lží: vedle údajného zneužívání služebního vozidla a připomínky guvernérova členství v KSČ se tam po případném zveřejnění objeví i nařčení z homosexuální orientace. Podle ověřených zdrojů pracuje na tomto svazku téměř padesát lidí z agentur a tajných služeb, celá řada najatých právníků a zaměstnanců centrální banky, kteří hrají proti Tošovskému. Závěr není složitý. Za opoziční smlouvou i jejím dnešním utužením stojí silné ekonomicko-mocenské zájmy různého stupně špinavosti. Obě opozičněsmluvní strany si potřebují hlídat vicepremiérem Mertlíkem nastartovanou či zrychlenou privatizaci a spolurozhodovat o ní. Proto se snaží posílit kontrolu vlivných ekonomických postů včetně centrální banky, která se dosud těší značné formální nezávislosti.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.