Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Vláda nařizuje šetřit

16.12.1996

Státnímu rozpočtu hrozí několikamiliardový schodek

Rozpočtový rok končí neobvykle dramaticky. Nejprve ODA hrozila odchodem z koalice, nebude-li přijat její plán postupné liberalizace cen energie, plynu, tepla a nájemného. Vše nakonec skončilo usměvavým kompromisem. Další drama začalo v polovině minulého týdne: ministr financí Ivan Kočárník (ODS) upozornil vládu na hrozbu deficitu státního rozpočtu a ministři na svém středečním zasedání zoufale hledali, kde by se dalo letos narychlo ještě ušetřit. Konečně do třetice pak parlament minulý týden většinou 99 hlasů schválil rozpočet pro příští rok.

Posvátná kráva
Škrtat v rozpočtu čtrnáct dní před koncem roku není zdaleka tak efektivní jako - řekněme - v polovině roku. Většinu peněz mají státní úřady a instituce už stejně na svých kontech a stop stav na nákup nábytku, aut, počítačů a zrušení odměn se nemusí vůbec dostat k těm, kterých se týká. Další vládou nařízená úsporná opatření jsou už jen obyčejnou hrou s čísly: o miliardu méně na dopravní infrastrukturu, když vláda současně slíbila, že nedojde k zpomalení stavby dálnic, či předčasná splátka Fondu národního majetku ve výši 650 milionů korun, to vše jsou věci, které se budou muset zaplatit příští rok, nebo budou naopak v příjmech či výdajích na příští rok chybět.Většina analytiků se dnes domnívá, že schodek státního rozpočtu nakonec nedosáhne dvouciferných čísel (nemělo by to být více než 1 % rozpočtu, tedy řekněme pět miliard korun), současně už ale nikdo nevěří, že by rozpočet mohl skončit jako přebytkový nebo alespoň vyrovnaný. Konečný výsledek se sice dozvíme až při schválení státního závěrečného účtu, už nyní je však možno konstatovat, že zřejmě padne další posvátná kráva ekonomické reformy: vyrovnaný státní rozpočet. A to není málo. Přestože Klausova vláda v uplynulých pěti letech mnohokrát slevila z tempa transformace - především v oblasti privatizace a liberalizace cen -, dosud nikdy nedopustila schodek ve státním rozpočtu. Tento fakt pak byl také jednou z nejdůležitějších věcí, kterou se vláda v zahraničí chlubila.Nelze si v této souvislosti nevzpomenout, jak před dvěma lety přišel Václav Klaus s nápadem o ústavním zákonu, který by zakotvoval povinnost vlády předkládat parlamentu pouze vyrovnaný rozpočet. Současný vývoj dokládá, jak kontroverzní by přijetí podobného zákona bylo. Rozpočet je totiž velmi dynamická a jen do určité míry předvídatelná věc. Jinými slovy: zákon bychom mohli mít, jaký chceme, nikdy by to ale neznamenalo, že schodek v rozpočtu nakonec ve skutečnosti nevznikne. Vláda by se pak před takovým vývojem musela pojišťovat tím, že by musela pravidelně předkládat rozpočty výrazně přebytkové.

Pozor na lišáka
Je mimo diskusi, že schodek v rozpočtu bude nepříjemným signálem pro zahraniční investory. Pokud většina z nich významně "pozvedá obočí" nad propadem obchodní bilance a běžného účtu, většinou se zklidní, dozví-li se, že nemáme rozpočtový schodek a že jsme zatíženi velmi nízkým státním dluhem. Právě tím se totiž lišíme například od Mexika či Argentiny, které před dvěma lety zažily celkový ekonomický otřes. Zatím - alespoň soudě podle zpráv v denním tisku - zahraniční investoři nepanikaří a malý schodek v rozpočtu je příliš neznepokojuje. Rozhodně však na to nelze spoléhat: to, že správci kapitálu, který k nám přichází, budou zase o kousek nervóznější, je zřejmé.Zatím nás může trochu uklidnit to, že ohledně rozpočtu býval Ivan Kočárník vždy nejen opatrný, ale i do jisté míry vychytralý. Poprvé letos pohrozil deficitem brzy po volbách, tedy v době, kdy ODA při přípravě koaliční smlouvy hlasitě propagovala razantní snižování daní. Tehdy byla jeho strategie viditelně úspěšná, a není tedy vyloučeno, že se k ní mohl uchýlit i v posledních dnech. Zabil by tím dvě mouchy jednou ranou: v dramatické atmosféře by se mu nejen podařilo lépe zpacifikovat požadavky ODA, ale i zmírnit rozmařilé investiční nápady Poslanecké sněmovny. I když tedy není pravděpodobné, že by ministrovo dramatické vystoupení v minulém týdnu byla vyslovená bublina, přece jen může nakonec rozpočet dopadnout poněkud lépe, než se nyní zdá. Skutečně vážným signálem ale i tak zůstává předpoklad, že obecní rozpočty letos skončí schodkem 15-25 miliard korun. Ukazuje se totiž, že obce se evidentně rády zadlužují (především u bank) a že jakáž takáž rozpočtová disciplína ve státních špičkách na místní úrovni neplatí. A s tím je třeba něco dělat.Ať už ale nakonec bude výsledek rozpočtu jakýkoliv, je třeba odmítnout Kočárníkovu současnou argumentaci, podle níž jsou viníky současného stavu obě menší koaliční strany, které prý proti jeho vůli při přípravě rozpočtu prosadily optimističtější variantu příjmů. Pravda je totiž taková, že dobrý ministr financí musí vždy zůstat na suchém poli ryze ekonomických podkladů a odhadů.

Šetřit a pokračovat v reformách
Ze současného vývoje existují dvě základní poučení. Předně je škoda, že rozpočet na příští rok nebyl koncipován jako přebytkový. Nikoliv pochopitelně za cenu nějakého zvyšování daní (to by bylo kontraproduktivní), ale cestou razantních škrtů ve výdajích. Ukazuje se totiž, že ministři budou muset napřesrok věnovat daleko bedlivější pozornost neustálému šetření. Nejde pochopitelně o to, že by neměli bránit svůj rezort jako celek, musí však sami jít až "na dřeň" jednotlivých položek a šetřit doslova každou korunu. Udělají-li to, budou sami překvapeni, kolik absurdních položek ve svých rozpočtech najdou.Za druhé je třeba začít urychleně přemýšlet, kde lze na výdajích šetřit koncepčně. Je nutno vážně uvažovat o radikální reformě penzijního systému a o adresnějším systému vyplácení sociálních dávek. Konečně za třetí jsou tu reformy, které protlačuje ODA. Kupříkladu liberalizace nájemného by zřejmě státnímu rozpočtu prospěla: stát by musel sice utrácet za adresné sociální dávky, ale zisky z daní, které by začali odvádět majitelé domů, bytů a obchodníci s realitami, by tyto výdaje s největší pravděpodobností převýšily. A totéž do určité míry platí i pro ostatní regulované ceny. Rozhodně však nestačí tvrdit, jak to dělá levicová opozice, že hlavním problémem je neschopnost státu vybírat daně. I zde je sice co zlepšovat, hlavní problém to ale není.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.