Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Všechno zlé je pro něco dobré

14.7.1997

Záplavy mohou mít pozitivní vliv na ekonomiku

V době, kdy se mrtví a nezvěstní sčítají na desítky, kdy se tisíce lidí ocitly bez střechy nad hlavou a stovky obcí a měst snaží o obnovu základních životních funkcí, kdy se odstraňují nánosy bahn a nefunguje elektrický proud a základní infrastruktura, se zdají být spekulace o ekonomických dopadech přírodní katastrofy předčasně cynické. Společenské priority jsou momentálně jinde. Přesto již ale dnes můžeme konstatovat, že by se věci musely vyvíjet hodně špatně, aby katastrofa v příštích měsících paradoxně nepřinesla i mnoho pozitivního, především pak oživení mnoha sektorů českého hospodářství.

Stavební boom

Jako výrazný oživující impulz působily větší přírodní katastrofy prakticky všude, kde k nim v minulosti došlo. A když ne pro celou zemi, pak jistě pro postižené regiony. Bylo tomu tak například v Kalifornii po posledním zemětřesení před třemi lety. Kalifornie dlouho zaostávala za ostatními regiony USA v nastartování hospodářského růstu po recesi a rozhodujícím impulzem se pro ni stala právě až obnova pohromou zničených dálničních a energetických sítí. Podobně tomu bylo po nedávném zemětřesení v japonském Kobe nebo po nedávných záplavách v Německu.
I v našem případě může být pozitivním impulzem především rozjezd stavební výroby a stavebních prací, které jsou v tomto okamžiku v útlumu a patří mezi odvětví nejvíce zasažené současnými hospodářskými potížemi. Ostatně již minulý týden začaly na burze dramaticky růst ceny akcií velkých stavebních firem: finanční trhy tedy boom v této oblasti jednoznačně předpokládají. Důvod? Větší stavební firmy se budou podílet na obnově infrastruktury (dálnic, silnic, mostů, plynovodů, vodovodů, telefonních sítí apod.), menší stavební firmy pak na rekonstrukcích a obnovách jednotlivých obydlí, domů a hospodářských stavení. Stavební výroba na sebe začne nabalovat rozvoj dalších odvětví, především pak obchodu a služeb.
Nejde ale jen o peníze. Stát a pojišťovny vždy po živelných pohromách přesunou do postižených regionů obrovské množství prostředků, které stimulují poptávku po stavebních pracích, to hlavní - co ekonomové sice znají, ale nedokáží měřit - se jmenuje mobilizace tzv. sociálního kapitálu. Nejde jen o to, že jednotlivci i celé rodiny budou pracovat na obnově svého majetku po pracovní době, o sobotách a nedělích, ale především o to, že se zpravidla na čas probudí sousedská a společenská solidarita, a jakkoli to zní nadneseně, i život obce. Jinými slovy: motivace občanů na obnově důstojných životních podmínek vzroste a kladně bude nepochybně působit i jisté (i když pochopitelně dočasné) potlačení sobectví. Češi a Moravané si ale musí dát pozor na důležitou věc: vyvarovat se vzájemného osočování a přílišného rýpání, co kdo mohl udělat lépe. To je cesta do pekel. Minimálně politici by to měli vědět a jít v této věci příkladem.

Ne všechno zaplatí stát

Vraťme se však zpět k penězům. Jakékoli odhady škod jsou zatím doslova odhadem z vrtulníku či letadla. Nicméně je třeba si uvědomit, že pokud se mluví o desítkách miliard korun (objevil se i odhad padesát miliard), není to tak, že tato částka se musí v postižených oblastech okamžitě objevit. Jedná se o odhad celkových škod, do něhož patří vše: od poškozené omítky přes rozbité auto nebo poškozený plot až po propadlé silnice a zpřetrhané elektrické vedení. Jde tedy o různé škody a i naléhavost jejich nápravy je různá, přičemž na některých z nich se nebude podílet ani stát, ani obec či pojišťovna. Se škodami, rozsahem nezanedbatelnými, se zkrátka budou muset postižení občané vypořádat sami - především prací ve svém volném čase.
Vláda se zatím rozhodla pro uvolnění tří miliard korun z výnosů malé privatizace, které měly především z inflačních důvodů zatím zůstat nedotčeny. Stát dále vydává dluhopisy za pět miliard korun a další stamiliony korun uvolnil z nejrůznějších fondů (Pozemkový fond apod.). Otázka, která v této souvislosti napadne každého soudně uvažujícího člověka, tedy zní: zapomněla snad vláda kvůli přírodní katastrofě na restriktivní balíčky? Odpověď zní nikoliv. Při splnění určitých předpokladů totiž nemusí zmíněná opatření působit natolik "inflačně a devalvačně", jak by se mohlo na první pohled zdát.
Vůbec nejdůležitější je, že stavební výroba je nejméně závislá na dovozech, a mobilizuje proto především domácí výrobce. (Dopad zvýšené poptávky na obchodní bilanci by tedy nemusel být velký, i když lze čekat růst cen stavebních prací.) Podobně je tomu s dluhopisy, neboť jejich výnosy budou opět použity především na stavební práce a rekonstrukce. Dluhopisy navíc neznamenají nové peníze v ekonomice, ale pouze jejich transfer. (Věc však má i svou druhou stránku: přestože jsou dluhopisy nabízeny občanům a podnikům, je pravděpodobné, že je budou skupovat především banky, což bude mít za následek pokles prostředků pro podnikání, a to pochopitelně i v oblastech postižených záplavami.)

Pozor na katastrofické scénáře

Nemalý vliv na ekonomiku bude mít i počínání České pojišťovny, která bude muset podle předběžných odhadů velmi rychle vyplatit minimálně 15 miliard korun ze svých rezerv. Ty má ovšem zatím uloženy na úročených vkladech u nejrůznějších bankovních ústavů. Co to znamená, je jasné: jakmile pojišťovna potřebné miliardy z bank stáhne, dále se tím sníží objem prostředků, které budou mít banky k dispozici na poskytování úvěrů pro podnikatelskou sféru, a není vyloučeno, že stahování těchto rezervních fondů může některým bankám způsobit i problémy s likviditou. Rovněž není možné dělat si iluze, že záplavy negativně neovlivní hospodářské výsledky České pojišťovny. Ta má sice sama značnou část svých rezerv pojištěnou v zahraničí, nicméně lze čekat, že stát bude muset v jistou chvíli za její ztráty převzít garance. (Jedině tak bude například možné, aby auditor pojišťovně umožnil rozložit miliardové ztráty do příštích let.)
Spekulovat o hospodářském růstu v letošním roce je tedy momentálně velmi obtížné. Zatím nelze odhadnout, jak dlouho budou trvat výpadky výroby v důležitých podnicích, a nevíme, do jaké míry mohou být kompenzovány oživením stavebních aktivit. Výroky politiků o tom, že státní rozpočet musí letos nutně skončit ve schodku (jak se například vyjádřil Josef Lux), je proto třeba zařadit do kategorie neuvážených prohlášení. Stále totiž platí jedno: i když dopady záplav na vývoj státního rozpočtu nyní nemůže nikdo znát, stačí katastrofické předpovědi opakovat - a můžeme si být jisti, že spekulanti začnou s dalšími útoky na korunu.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.