Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Zachraň se, kdo můžeš

4.11.1996

Zahraniční investoři opouštějí český kapitálový trh

Zpráva o tom, že japonská investiční banka Nomura uvažuje o kapitálovém vstupu do IPB Group, se bezpochyby vládní koalici před volbami do Senátu hodí. A to i přesto, že zatím nebylo dohodnuto nic konkrétního. Není divu. Pozitivních zpráv je v poslední době zatraceně málo. Zprávou z nejhorších naopak je, že se k nám začínají obracet zády mnozí zahraniční investoři. A nejde jen o nepříliš příznivou politickou situaci. S tou souvisí ohlášený odchod firmy British Gas: odpor sociálních demokratů likviduje vyhlídky na privatizaci regionálních rozvodných plynárenských a energetických závodů a britský investor prostě nemá trpělivost čekat, až se dohodneme. Mnohem důležitější jsou ale poměry na českém kapitálovém trhu. A ty, jak známo, nemají se současnou vnitropolitickou situací vůbec nic společného. Zodpovědnost za jeho stav nese současná vládní koalice, ovšem s potřebnými reformami se nijak nespěchá. Kapitálový trh zkrátka dnes - bohužel - nepatří k prioritám vládní politiky, ačkoliv je jednou z mála oblastí, kde neplatí ideologické bariéry a kde by se mohla sociální demokracie i koalice na reformách lehce shodnout.

Vzhůru do Varšavy a Budapešti
Pražská burza již pár týdnů zaznamenává prudký propad kurzů akcií. Propadají se i kurzy těch nejlikvidnějších a největších emisí, jako například akcie SPT Telecom a Komerční banky. Většina makléřů a burzovních analytiků tvrdí, že je to dáno především naprostým nezájmem zahraničních investorů, kteří jsou prý zklamáni neschopností a nečinností státních orgánů, jež mají kapitálový trh regulovat. Většina makléřů přitom tvrdí, že zvítězí-li v senátních volbách vládní koalice, situace se nezmění. Naopak zvítězí-li sociální demokracie, kurzy akcií se prý propadnou ještě dramatičtěji. Českému kapitálovému trhu prý v nejbližší době nepomůže ani svěcená voda. Mírný pokles cen akcií zaznamenaly v posledních dnech i na varšavském a budapešťském trhu, propad je to však zřejmě jen dočasný. Svědčí o tom i čísla: od konce prosince 1995 se akcie na budapešťské burze zhodnotily v průměru o 117 % - v ekvivalentu USD, na varšavské o 72,3 % a v Praze o pouhých 20 %. Jedinou nadějí podle makléřů je, že vláda rychle předloží závazný a transparentní harmonogram legislativních a jiných reforem, které se chystá v rámci regulace kapitálového trhu zavést. Problém je ale v tom, že nic takového kabinet v nejbližší době nechystá.V uplynulých čtrnácti dnech přišla MF Dnes na titulních stranách se sérií článků, ve kterých si především zahraniční investoři stěžují na katastrofální stav regulace českého kapitálového a finančního trhu. Nutno zdůraznit, že v podobném tónu píše západní tisk již delší dobu. Česká republika již totiž dávno není tak jako dřív miláčkem západních médií. Poměry na českém kapitálovém trhu tvrdě kritizují především ta média, která se soustřeďují na byznys a finančnictví: The Economist, The Financial Times a The Wall Street Journal. Posledně jmenovaný deník přinesl před měsícem dokonce hlavní komentář s názvem "Bezvládí na českých kapitálových trzích unavuje investory". Autor v něm ostře kritizuje nedostatečnou ochranu drobných akcionářů, neprůhledné propojení fondů podniků a bank a v závěru napadá premiéra Klause, neboť prý vůbec nepochopil význam regulace kapitálového trhu. Základem thatcherismu je prý zdravá burza tažená trhem, a nikoliv džungle.

Když platí právo silnějšího
Co tedy zahraničním investorům vadí především? Na prvním místě je to nedostatečná ochrana minoritních akcionářů. Tu vláda podcenila, neboť zřejmě nesprávně předpokládala, že se týká pouze drobných akcionářů z kuponové privatizace, kterým je beztak už všechno jedno. Ve skutečnosti jde ale především o zahraniční portfoliové investory, kteří by mohli mít zájem nakupovat menší balíky akcií českých podniků. A pro ty je situace, kdy si menšinový vlastník nemůže být jistý vůbec ničím, samozřejmě nepřijatelná. (Většinový akcionář u nás například běžně přelévá většinu zisku do společností, které ovládá zcela sám.) Vůbec nejhorší ale je, že i ty zákony, které byly na jaře přijaty, nejsou v praxi dodržovány. Majoritní vlastník má sice povinnost nabídnout zbylým akcionářům odkup akcií za tržní cenu, když tak ale neučiní, nezbývá než se odvolat až k soudu. V normálních zemích jsou však takové věci vymahatelné okamžitě a soud je může pouze následně přezkoumat.Za druhé u nás trvá nepřehledná vlastnická struktura a propojení fondů s bankami a bank s různými majetkově a finančně neprůhlednými skupinami. Novelizovaný zákon sice vyžaduje publikovat držitele akcií, kteří vlastní více než 10 % podniku, toto samo o sobě velmi benevolentní pravidlo (v Polsku je to například 5 %) však stejně většina "českých vykuků" obchází. A co si má slušný zahraniční investor pomyslet o tom, že například Charouz, Chemapol a Vojenské stavby spoluvlastní IPB, a přitom IPB sama je akcionářem těchto společností? Konečně za třetí tu máme vykrádání investičních fondů správcovskými společnostmi za pomoci celého vějíře jednoduchých triků. Vůbec žádný případ se přitom dosud nedostal před soud a kromě ruského podvodníka Karmova není ani nikdo vyšetřován. Proč by ale za těchto okolností měl nějaký zahraniční investor kupovat akcie našich fondů?

Po německu, ale v Čechách
Všechny tyto naznačené skutečnosti jsou do značné míry dány způsobem české privatizace. V Polsku a Maďarsku se začínalo na kapitálovém trhu postupně, s několika firmami, a i důvěra se budovala postupně. U nás jsme, jak známo, zvolili skokovou metodu a přes noc jsme vytvořili tisíce akciových společností a kapitálový trh, který slouží především ke koncentraci vlastnictví. Na to však nemůžeme donekonečna všechno svádět.Bohužel stále častěji se můžeme setkat i s hlasy velice temnými. Tak například Richard Wood, majitel prestižní brokerské firmy Wood and co., která se etablovala právě v Praze a Varšavě, řekl před týdnem v rozhovoru pro týdeník Prague Business Journal: "Přestal jsem věřit, že kapitálový trh bude někdy důležitou součástí českého ekonomického života (stejně jako není příliš důležitý německý kapitálový trh), srovnáme-li to relativně s důležitostí kapitálového trhu v USA, Británii a v Polsku."Na závěr snad zbývá dodat, že se nepřipravujeme o možnost nějaké báječné "hry" s akciemi. Fungující kapitálový trh znamená: levnější zdroje pro podniky, jejich rychlejší a dynamičtější restrukturalizaci, rychlý přeliv kapitálu do produktivních odvětví a zodpovědnější management, tedy v konečném důsledku dynamičtější hospodářský růst. Kapitálový trh je také významným indikátorem ekonomického zdraví. My o možnost analyzovat sebe sama pomocí tohoto indikátoru přicházíme.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.