Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Zatraceně málo, premiére

19.7.1999

Jak je to opravdu se zahraničními investicemi

Když Miloš Zeman dříve hodnotil činnost své vlády, většinou pouze upozorňoval na to, že zatím uběhla příliš krátká doba, než aby se "vytunelovaná a spálená země" mohla vzpamatovat díky živé vodě, kterou na ni lije jeho osvícená vláda. Před dvěma týdny ale přišel na něco, co opakuje při každé příležitosti. Prý se díky jeho vládě zvyšuje objem zahraničních investic. Jednou připomíná, že se v prvním čtvrtletí letošního roku proti loňsku ztrojnásobily zahraniční investice, jindy si libuje, že příliv zahraničních investic byl už loni rekordní. A to je důkaz, že zahraniční investoři jeho vládě věří. Zásluhu na tom prý má i opoziční smlouva, která měla "stabilizovat politické prostředí". Příliv investic do stabilizované země je pak dokladem toho, že smlouva přináší své ovoce už i nám, obyčejným smrtelníkům.

Co znamená ztrojnásobit

V pravidelné zprávě o platební bilanci, kterou před nedávnem uveřejnila centrální banka (ČNB), zjistíme, že příliv zahraničních investic se skutečně ztrojnásobil. A to nejen srovnáme-li 1. čtvrtletí letošního roku s 1. čtvrtletím roku loňského, ale i když se podíváme na meziroční nárůst investic v posledním čtvrtletí roku 1998. Ve zprávě se ale také dozvíme, o jaké investice jde. Celých 42 % zahraničních investic z 1. čtvrtletí směřuje do obchodu a obchodních služeb (stejné to bylo i v druhé polovině loňského roku). Jde především o výstavbu supermarketů nebo obřích skladů, o přechod obchodních sítí, které byly dříve kontrolovány českým kapitálem, do zahraničních rukou (každý si například všiml, že už nemáme firmu Vít Potraviny, ale Jakub Meinl, která část prostorů zkrachovalé české firmy převzala). To dokládají i údaje v materiálu ČNB, ze kterých vyplývá, že hlavním zahraničním investorem jsou Holanďané. Nesouvisí to s firmou SPT Telecom, kterou rovněž vlastní Nizozemci, ale především s tím, že nadnárodní řetězce supermarketů sídlí většinou v Nizozemsku. Investice do skladů a supermarketů mohou sice zlepšit kvalitu a dostupnost určitých služeb, stejně jako obohatit výběr zboží, je to s nimi ale složité. Za prvé nejde o produktivní investice, které nám mohou přinést vytoužený hospodářský růst. Za druhé jsou často navázány na zahraniční výrobce a jejich efekt pro naši obchodní bilanci může být úplně jiný, než bychom si přáli (což pochopitelně neznamená, že bychom je měli zakazovat). Za třetí přispívají supermarkety k pádu některých drobných obchodníků, a to ještě nemluvíme o stížnostech ekologů, že podporují automobilovou kulturu a ničí reliéf krajiny. Ostatně tento typ investic nemá nic společného se Zemanovou vládou. Víme, jak dlouho se vlečou stavební řízení. A potíže firem typu Vít Potraviny by si Zemanova vláda jako zásluhu snad ani připisovat nechtěla. Přímé zahraniční investice byly loni skutečně relativně vysoké, zároveň se ale pouze přiblížily úrovni roku 1995. Zahrnují také masivní investici Nomury do IPB, která proběhla ještě za Tošovského vlády.

Grégrova kachna

Grégrovo ministerstvo a s ním celá vláda také minulý týden v deníku Právo národu slavnostně oznámily, že byly schváleny investiční pobídky pro projekty zahraničních investic v celkové výši 900 milionů dolarů. Tím bude vytvořeno téměř čtyři tisíce pracovních míst. Podívejme se na to podrobněji. Více než polovinu oslavované částky - celkem 562 milionů dolarů - tvoří investice firmy Škoda Auto, a. s., do nové motorárny. O tuto podporu ale Volkswagen žádal už v dubnu 1998 (za vlády Tošovského) a dosud ji neschválilo ústředí EU v Bruselu. Dosud se tedy neví, zda se opravdu bude stavět, ale Zemanova vláda již sčítá a oslavuje. Také další "Grégrovi" zahraniční investoři se objevili už za minulé vlády. Japonská textilní firma Toray (staví v Prostějově) požádala o účast ve vládním programu 10. 6. 1998 a firma Hayes-Lemmerz (výroba hliníkových kol, Ostrava) ještě o pět dnů dříve. AVX Limited (výroba tantalových anod, Lanškroun) žádala už v červenci po jmenování Zemanova kabinetu, smlouva však ještě není podepsána. Také firmy Hella Autotechnik (výroba světlometů v Mohelnici) a Showa Aluminium (Kladno, výměníky tepla) podaly žádost tři týdny poté, co se Zeman dostal k moci. A tak bychom mohli pokračovat. Vláda ČSSD skutečně omezila částku, po jejímž investování může firma žádat o vládní pobídku, až na 5 milionů dolarů. Jenže půl roku se vinou byrokratických průtahů čekalo, jak dopadne vyhláška, která bude podmínky konkretizovat. Šlo přitom o stanovení tak důležitých podmínek, jako je minimální podíl vlastních zdrojů a úvěrů v konkrétní investiční akci, povinnost reinvestovat zisk apod. Je také třeba mít na paměti, že zahraniční investoři k nám přicházejí i zásluhou dlouhodobé práce radnic, agentury Czechinvest a mnoha dalších. A má vůbec smysl, aby se vláda chlubila tím, že zahraniční investoři vytvoří čtyři tisíce pracovních míst, když každý měsíc přibývají desetitisíce nezaměstnaných? Čtyři tisíce jsou zatraceně málo.

Příliv přímých investic do ČR (v mil. USD)

1992 1003,5
1993 568,0
1994 862,4
1995 2558,5
1996 1428,4
1997 1300,5
1998 2539,6

Rok 1997

1. čtvrtletí 303,7
2. čtvrtletí 168,8
3. čtvrtletí 372,3
4. čtvrtletí 455,7

Rok 1998

1. čtvrtletí 226,5
2. čtvrtletí 362,7
3. čtvrtletí 623,7
4. čtvrtletí 1326,7

Rok 1999

1. čtvrtletí 607,6

Zdroj: ČNB
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.