Jan Macháček

Hledání

Výsledky hledání

Respekt

Zeman se schodkem neuspěl

19.10.1998

Sněmovna zažila trapné rozpočtové hrátky

Poslanecká sněmovna odmítla v prvním čtení vládní návrh rozpočtu s deficitem téměř 27 miliard korun, zároveň smetla zákon o zvýšení sazeb sociálního pojištění. Co bude dál? Od vlády samotné zatím dostáváme smíšené signály. Zemanova pozice v sociální demokracii je velmi silná, a tak je víc než pravděpodobné, že za pár týdnů přijde ČSSD s ještě vyšším schodkem než v návrhu původním. Vládě totiž bude chybět devět miliard, které chtěla vybrat na zvýšených sazbách pojištění. Ještě ve čtvrtek ale pustilo Svobodovo ministerstvo financí do éteru jinou, byť později odvolanou představu: nově navržený schodek bude nižší, nejvýš okolo dvaceti miliard.

Zpátečka hospodářského růstu

Sociálnědemokratičtí ministři několikrát denně opakují, že hlavním cílem jejich rozpočtu má být obnova hospodářského růstu. Tato představa je falešná od samého počátku: státní rozpočet nemůže být hlavním motorem ekonomické aktivity. A tím méně může být motorem hospodářského růstu rozpočet, jehož součástí jsou na straně příjmů vyšší daňové sazby. Platí totiž poměrně jednoduchá úměra. V ekonomice, která už vybudovala základní tržní instituce, obvykle platí, že k vyšším mírám hospodářského růstu vedou naopak nižší daňové sazby a nižší státní přerozdělování. Ekonomický vývoj vyspělého světa po druhé světové válce to dokládá víc než dostatečně. Není dost dobře jasné, proč by zrovna Česká republika měla fungovat jinak.Zemanův kabinet je vládou levicovou a levice vždy věřila v zázračnou schopnost vlád uvažovat rozumněji než občané a soukromé firmy. Peníze z rozpočtového schodku by tedy podle ní měly přinést ekonomice jisté oživení. I sama nejlevicovější levice ale uznává, že do jisté míry záleží na tom, za co peníze utratí. Jenže pokud se podíváme, co Zemanova vláda vlastně připravila, zjistíme, že de facto převzala konstrukci rozpočtu od vlád minulých. Jenom někde výdaje trochu proškrtala, u některých stavebních akcí (především u silnic a dálnic) a u proexportní politiky peníze zase přihodila. Nemá zkrátka vůbec žádné vlastní "oživovací" investiční programy, stejně jako nepřemýšlí nad propouštěním v přebujelé státní správě; s výjimkou prezidentské kanceláře (kde jde bohužel o politickou provokaci) neodhalila žádné rezervy. Většina financí ze schodku jde zkrátka a dobře na zvýšení spotřeby, například na mzdy v rozpočtové sféře.Zemanův schodek nemůže být signálem růstu ještě z jednoho důvodu. Musí být totiž financován státními dluhopisy. Je jisté, že do nich budou investovat především banky, které budou mít o to méně peněz na úvěry pro soukromou sféru. Nové peníze se tedy v ekonomice neobjeví; to by se stalo jedině v případě, kdyby vláda financovala deficit prodejem obligací na zahraničních trzích. Proč se tedy pouštět do takového rizika?Myšlenka věčně vyrovnaného rozpočtu je bezpochyby nesmyslná, protože mírný deficit v době hospodářské recese nemusí být tragédie. Žijeme ale v jiné době než například před třemi lety, kdy se na všechny nové trhy hrnuly peníze horem dolem. Ve světě probíhá hluboká finanční krize, investoři a bankéři jsou nebývale nervózní a pečlivě sledují právě ukazatele zadlužení.

Návrat lidovců

V každé demokracii je příprava rozpočtu součástí politických debat. Představa, že všechny strany ohodnotí nějaký rozpočet jako prospěšný celé společnosti nebo "ekonomicky správný", je tedy falešná. Přesto se ve vyspělých demokraciích jakási národohospodářská a státotvorná debata o rozpočtu vede. V naší sněmovně a v současných politických poměrech něco takového očekávat nelze. Jde o čistou mocenskou hru.ODS si scénář divadelní frašky předepsané opoziční smlouvou představovala takto: přinutí sociální demokracii schodek snížit, a tím hrdinně dokáže, že právě ona je opravdovou a neúprosnou opozicí. Nějak to přesně nevyšlo. Především proto, že KDU-ČSL učinila sociální demokracii významné ústupky. Odhlasovala zvýšení spotřební daně na straně příjmů a slíbila tolerovat deficit - stačí prý, když z příštího návrhu bude jasné, že se schodkem opravdu financují jen prorůstové investice. Ve skutečnosti se jedná jenom o obyčejný účetní trik: sociální demokraté nemají čas něco vymýšlet, proto prostě vyčlení nejrůznější stavební a investiční akce z normálních kapitol a napíšou je do kapitoly "schodek". Ostatní výdaje a transfery zůstanou v původní výši v normálních rozpočtových kapitolách.Václava Klause postoj lidovců pochopitelně rozčílil. Nešlo ale o to, že chtějí zadlužit státní pokladnu. KDU-ČSL se totiž podařil úspěšný manévr, který lidovce vrací do velké politiky, a v příštích týdnech bude hodně záležet na tom, jak se rozhodnou. Mohou například rozpočet skutečně podpořit - stačí ostatně, když při příštím hlasování odejde pár lidovců na kávu, a s podporou komunistů Zemanův rozpočet projde. Co když ale při jednání o příštím návrhu lidovci odsoudí schodkovou kapitolu podle pravdy jako účetní trik, vysvětlí, že si to tak nepředstavovali, a nakonec budou hlasovat proti? Pak dříve nebo později bude muset podporu rozpočtu s hlubokým deficitem zajistit bojovník proti levicovému hazardu Václav Klaus. Poslední, co si ODS přeje, je totiž sestavovat svoji vládu. Unie svobody se chová spíše nenápadně a bývá také tiskem kritizována, že se v rámci debat o rozpočtu nedokáže zviditelnit a neumí být důležitá. Proč by ale nemohla existovat alespoň jedna strana, která se vcelku nejapného divadla o tom, kdo Zemana nakonec podpoří či nepodpoří, nezúčastní? Opoziční strana má prostě hlasovat proti vládním návrhům, a již vůbec neústupná má být ve svém programu. Zvyšování daní Unie svobody v programu nemá.
Žádné komentáře
 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.